Na Marsu začíná být skutečně rušno a zdá se, že vstupujeme do nové éry výzkumu rudé planety. Velmi krátce po sobě domů zavolaly hned tři robotické mise k rudé planetě, aby oznámily úspěšné dosažení cíle. Jako první dorazila čínská sonda, následovaná Spojenými arabskými emiráty a americkou NASA, jejíž mise Perseverance (Houževnatost) úspěšně přistála 18. února 2021.

Mars a Země se na svých drahách kolem Slunce navzájem přibližují a vzdalují. Příhodný moment pro vyslání mise na Mars tak nastává jen jednou za několik let. S narůstajícím zájmem o rudou planetu přibývá státních i nestátních vesmírných agentur, které právě tuto „turistickou sezónu“ využívají. Pokud se jim to podaří, mohou se na oběžnou dráhu rudé planety dostat již za necelých sedm měsíců. Mimo toto příhodné období by cesta zabrala klidně i dva roky a vyžadovala by neúměrné množství paliva, což by v důsledku výrazně omezilo množství užitečného nákladu (vědeckých přístrojů), které by si sonda mohla na cestu vzít. Největší přiblížení Marsu k Zemi bylo naposledy před sedmi měsíci, takže současná „dopravní zácpa“ kolem čtvrté planety sluneční soustavy není nijak náhodná.

Na Marsu a jeho oběžné dráze ve skutečnosti operuje tolik sond, že si vědci mohli dovolit „parádičky“ jako fotografování přistávacího manévru Perseverence z oběžné dráhy pomocí jiné sondy – Mars Global Surveyor, která dlouhodobě slouží jako jakýsi „špionážní satelit“ hledající místa pro přistání a komunikační družice mezi Marsem a Zemí. Americká sonda Perseverance může na první pohled připomínat předchozí robotické mise, ale ve skutečnosti má celou řadu prvenství – je to nejtěžší a největší sonda, která kdy byla na Mars dopravena. Je to první sonda, která si přesné místo svého přistání vybrala sama pomocí umělé inteligence. To bylo možné i díky odvážné technice přistání, při které se přistávající sonda pomocí trysek zastavila ve vzduchu, spustila robotické vozidlo na lanech z nosné konstrukce, které se pak odpojila a odlétla do bezpečné vzdálenosti. To vše zcela automaticky, bez zásahu lidského řízení. Robotické vozidlo velikosti SUV má svůj „vlastní rozum“ a bude si umět samo hledat bezpečnou cestu náročným pouštním terénem rudé planety. Na své palubě má přístroje, které jsou specificky zaměřené na hledání případného mikroskopického života, o jehož možná přítomnost v marťanském písku a ledu podněcuje fantazii mnoha generací. S náplní mise souvisí i výběr místa přistání, kterým je vyschlá říční delta v kráteru s příhodným slovanským názvem Jezero.

Vedle vědeckých přístrojů si NASA mohla dovolit umístit na palubu tohoto robotického vozidla ještě jednou malé překvapení v podobě helikoptéry s názvem Ingenuity. Jejím hlavním úkolem je vyzkoušet, zda v atmosféře Marsu, která je stokrát řidší, než ta pozemská, může vůbec takový vrtulník létat, navíc na solární pohon. Do karet by mu mohla hrát nižší marťanská gravitace, která je zhruba třetinová proti té pozemské. V době, kdy je tento sloupek psán, čekala tato helikoptérka na svůj první let a není tedy jasné, zda uspěla. Pokud ano, dokázala by každý marťanský den (tzv. sol) létat po zhruba 90 sekund a pořídit přitom cenné záběry z ptačí perspektivy. Pak bude muset po zbytek solu nabíjet solární panely.

Překvapivým návštěvníkem Marsu je arabská sonda Spojených arabských emirátů, nazvaná al-Amal, neboli Naděje. Po dosažení svého cíle zaujala bezpečnou oběžnou dráhu a během následujících let bude posílat snímky a spektroskopické analýzy povrchu rudé planety. Jejím hlavním cílem je popularizace vědy v arabském světě a motivace dalších arabských zemí, aby se pustily do vesmírného výzkumu.

Poslední z řady vědeckých přístrojů, který k rudé planetě na jaře 2021 dorazil je čínská sonda Tainwen. Ta má vedle orbitální části i robotické vozítko (rover). Pokud by se přistání zdařilo, stala by se Čína teprve třetí zemí, které se podařilo na Marsu přistát (po USA a bývalém SSSR [program Mars]). Hlavní předností čínského roveru by měla být vynikající kamera s vysokým rozlišením, díky které se můžeme těšit na řadu fascinujících záběrů ve vysokém rozlišení. Čínští vědci se pak těší na data z vědeckých přístrojů, zejména ze zařízení podobného radaru, které je schopno studovat geologii planety až do hloubky 100 metrů.

Jen pro představu o celkovém rozsahu výzkumu Marsu – na rudé planetě aktuálně pracuje 11 aktivních misí a více jich není jen proto, že některé z těch velmi úspěšných (například rovery Spirit a Opportunity) se odmlčely jen velmi nedávno. Provoz na Marsu už je tak hustý, že si vědci začínají vymýšlet dříve nepředstavitelné manévry. Robot Perseverance tak například nasbírá vzorky. Uloží je do ampulí, které zanechá na povrchu. Na totéž místo za několik let dorazí evropská sonda, která je sesbírá a vystřelí na oběžnou dráhu, kde je zachytí jiná sonda na oběžné dráze a pošle na Zemi. Toto není sci-fi ale reálný plán mise, jehož první fáze již nyní probíhá. Současně to vše ale ukazuje, že roboti zvládají výzkum Marsu mnohem efektivněji a levněji než lidé. Termín pro přistání lidské posádky se neustále odkládá – ten nejbližší si stanovila americká SpaceX na rok 2024, avšak s ohledem na snílkovskou povahu svého zakladatele není tento termín považován za reálný. I přesto se však mohou fanoušci vesmírného výzkumu těšit na celou žeň fotografií a vědeckých objevů. Mars se už nyní stává planetou s velmi činorodou lidskou aktivitou.