Červencová výročí

Dne 8. 7. 1971 odstartovala sonda Solrad 10, známá též jako Explorer 44. Jednalo se o zařízení na sledování sluneční radiace, sonda sledovala ustavičně změny vlnové délky Slunce v UV spektru, v měkkých a tvrdých RTG oblastech. Sonda se pohybovala na orbitě 630 – 430 km, zanikla v atmosféře 15. 12. 1979.

Solrad 10

O čtyřicet let později, 8. 7. 2011 proběhl start amerického raketoplánu. Jednalo se o misi ke stanici ISS. Let STS – 135 Atlantis byl 33-tým letem tohoto stroje a zároveň poslední misí raketoplánu vůbec. Hlavním úkolem bylo umístění modulu Raffaello a vykládka zásob a přístrojů k dlouhodobému provozu stanice. Posádka byla redukována na čtyři členy menšího vzrůstu, kteří by se dostali v případě závad na Zemi pomocí kosmických lodí Sojuz. Potíže však nenastaly a tak poslední přistání tohoto fenomenálního stroje proběhlo 21. 7. 2011.

STS-135

Podobná mise k ISS proběhla 12. 7. 2001. Jednalo se o STS – 104 raketoplánu Atlantis, byl to 24-tý let tohoto stroje a zároveň jeho čtvrtá mise k ISS. Hlavním cílem bylo umístění přechodové komory Quest Joint Airlock Module pro vstup do volného prostoru. Během mise byly uskutečněny tři výstupy mimo stanici, nejdelší v trvání přes 6 hodin. Raketoplán se navrátil na Zemi 25. 7. 2001.

Přechodová komora Quest Joint Airlock module

Sonda Dawn, jejímž hlavním cílem byl průzkum trpasličí planety Cerery, byla 16. 7. 2011. navedena na oběžnou dráhu planetky Vesta. Sonda byla vypuštěna 27. 9. 2007, o dva roky později provedla gravitační manévr nad Marsem a posléze se pomocí iontových motorů dostala do pásu asteroidů. Kolem Vesty sonda obíhala více než jeden rok, poté se vypravila k Cereře. Kolem ní obíhá dodnes, ovšem už bez spojení se Zemí.

Ceres

Dne 18. 7. 2011 odstartovala raketa Zenit 3M ruského Roskosmosu s radioteleskopem RadioAstron spojeným s družicí Spektr-R, určeným k pozorování objektů v pásmu centimetrových a decimetrových vln. Zařízení se pohybovalo po vysoce eliptické dráze 600 km – 35 000 km a v součinnosti s pozemskými radioteleskopy získávalo daleko detailnější informace o super hmotných černých děrách, pulzarech, temné hmotě a energii, jádrech galaxií a dalších kosmických elementech. RadioAstron zanikl v únoru 2019.

RadioAstron

Sondy Viking byly prvními lidskými výtvory, jež dosáhla povrchu Marsu. Dne 20. 7. 1976 proběhlo přistání sondy Viking 1. Mise započala startem 20. 8. 1975 pomocí rakety Titan IIIE Centaur, po dosažení oběžné dráhy Marsu orbitální část sondy pořídila řadu snímků povrchu planety a došlo dokonce ke změně místa přistání landeru. Sonda z povrchu poslala řadu snímků povrchu a také odebrala vzorek půdy a provedla analýzu jejího složení. Kontakt s Vikingem 1 byl přerušen až v roce 1982.

Mars z Vikingu

Druhý pilotovaný balistický let kosmické lodi Mercury proběhl 21. 7. 1961. Jednalo se o sestavu lodi Mercury 4 s raketovým nosičem Redstone nazvanou Liberty Bell 7. Pilotem byl astronaut Virgil Grissom, který byl následně členem posádky Gemini 3 a zahynul v roce 1967 v kabině Apolla 1 při pozemním testu. Balistický let trval přibližně 15 minut a Grissom dosedl na hladinu oceánu po 500 km letu. Kabina lodi se po přistání potopila a byla vylovena až po mnoha letech, v roce 1999.

Mercury 4

Pátá mise určená k přistání na Měsíci a zároveň čtvrté úspěšné přistání. To je výsledek mise Apollo 15, která započala 26. 7. 1971 startem modernizované nosné rakety Saturn V, schopné nést těžší náklad. Tím byla dána možnost přepravit na Měsíc i první vozidlo, lunární rover. Tímto prvním měsíčním automobilem se astronauti vypravili k 10 km vzdálenému kráteru Elbow, během této mise byl na Zemi vysílán přímý barevný přenos. Při misi došlo i k razítkování poštovních obálek pro sběratele, jedná se doposud o poštu z nejvzdálenějšího místa. Návratový modul přistál v Tichém oceánu 30. 7. 1971.

Obálka z Apolla 15
Příspěvek byl publikován v rubrice Kosmonautika se štítky a jeho autorem je Radim Neuvirt. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.