Před polednem místního času, dne 2. 8. 1991 odstartoval raketoplán Atlantis ke svému devátému letu v rámci mise STS-43. Jeho úkolem bylo doplnit soustavu geostacionárních družic TDRS o satelit TDRS-E, sloužící k mezikontinentální komunikaci a ke spojení s družicemi a kosmickými loděmi na nízké oběžné dráze. Přistání raketoplánu proběhlo 11. 8. 1991.
Dvojice družic Explorer 62 a 63 byla vypuštěna 3. 8. 1981. Byly umístěny na polární dráhy v různých letových hladinách a jejich úkolem bylo snímkování polárních září, resp. výzkum magnetosféry a ionosféry. Družice ukončily svou činnost v únoru 1991.
Sonda Juno je jedním z nejvýznamnějších těles zaměřených na výzkum atmosféry Jupitera. Ze Země odstartovala 5. 8. 2011 a za využití gravitačního praku pomocí Marsu a Země se dostala v červenci 2016 k Jupiteru. Juno kromě pozorování atmosféry a detekce blesků na planetě poslala na Zemi mnoho snímků ve výtečném rozlišení. Dalším úkolem Juno je průzkum Jupiterových měsíců a detekce radiových vln.
Padesát let uplyne 6. 8. od chvíle, kdy v roce 1961 odstartoval druhý kosmonaut světa, German Titov, na svou jedinou misi. Titov na oběžné dráze Země strávil více než den, vykonal 17 obletů planety a poprvé vyzkoušel ruční řízení kosmické lodi, během mise i spal a pojedl kosmickou stravu. Při přistání opustil kabinu Vostoku 2 pomocí katapultovacího křesla a není bez zajímavosti, že bezmála dopadl na jedoucí vlak.
O měsíční misi Apollo 15 jsme psali již v Červencových výročích. Součástí programu bylo po návratu z Měsíce do velitelského modulu i vypuštění drobné výzkumné družice nad měsíčním povrchem a jeden výstup do otevřeného kosmu. Poté co posádka Apolla, astronauti Scoot, Irwin a Worden splnili zadané úkony, vrátili se 7. 8. 1971 po více než dvanácti dnech od startu zpět na Zemi. Přistání kabiny bylo poměrně tvrdé, neboť se neotevřel jeden ze tří padáků.
Dne 8. 8. 2001 byla vypuštěna sonda Genesis, specializovaná na odběr částic slunečního větru. Sonda po dobu dvou let lapala částice slunečního větru, které se na Zemi měly dostat díky návratovému pouzdru. To vstoupilo do atmosféry 8. 9. 2004, avšak kvůli poruše padáku se kapsle roztříštila. V NASA proběhla dekontaminace zbytků
Dohromady tři sondy vypustila NASA v druhé polovině srpna roku 1961. Dne 16. 8. startoval Explorer 12, sonda zaměřená na výzkum nabitých částic, a to jak kosmického záření, tak i částic v radiačních pásech či protonů obsažených ve slunečním větru. Další specializací bylo měření magnetosfér planet i Země.
O týden později, 23. 8. 1961 odstartovala sonda Ranger 1 k Měsíci. Nosič Atlas – Agena B vynesl sondu na nízkou oběžnou dráhu, pokus o její restart a posun na dráhu lunární však selhal a Ranger 1 následně zanikl 30. 8. 1961 v atmosféře.
Pouhé dva dny po neúspěšném Rangeru 1, 25. 8. 1961 byla vypuštěna sonda Explorer 13, určená na výzkum mikrometeoroidů. Hlavním cílem mise bylo zjistit, jaký účinek může mít střet mikrometeoroidů s povrchem kosmických zařízení. Mise je pokládána za úspěšnou, přestože trvala jen o něco málo déle než dva dny a během ní nebyly zaznamenány žádné srážky s cizími tělesy.
Čtyři roky a pět dní po startu, 25. 8. 1981 prolétla sonda Voyager 2 kolem planety Saturn. Byla třetím člověkem vyrobeným tělesem, které se k Saturnu přiblížilo, po sondách Pioneer 11 a sesterské Voyager 1, která planetu míjela devět měsíců před ní. Při průletu bylo nasnímáno přes 16 000 fotografií, byla měřena teplota a také hustota atmosféry.
