Podzim nastal. Jaký bude? Jen doufejme, že záznam z roku 1512 nebude aktuální i v roce 2022: „Při podzimním času roku minulého na 1. října povstala dlouhá a ostrá zima, která trvala v následujícím roce až do konce února, kdy přišla veliká ledová a vodní záplava.“ V druhé polovině října začne období nejlepší viditelnosti Merkuru v roce 2021.
Pohled na hvězdnou oblohu
V noci ze soboty 30. 10. na neděli 31. 10. dojde ke změně času. Přejdeme z letního času (SELČ) na středoevropský (SEČ). Podle návodu si v neděli ve tři hodiny ráno posuneme hodiny o hodinu zpět a budeme moci spát o hodinu déle.
Za večerního soumraku uvidíme nad jihozápadním obzorem planetu Venuši coby Večernici. Bude zapadat začátkem měsíce krátce před 20. hodinou, koncem měsíce o půl hodiny později. Nespleťme si Venuši s Jupiterem, který bude nad jihovýchodním obzorem v nedaleké společnosti Saturnu. Jupiter je taktéž jasnou planetou, ale Venuše je přece jen jasnější.
Na počátku noci, míněno astronomické, nad západním obzorem uvidíme jasnou oranžovou hvězdu Arkturus, nejjasnější hvězdu v souhvězdí Pastevce (Bootes). Tato jasná hvězda má na naší obloze velký vlastní pohyb, za necelých 800 let se posune o půl obloukového stupně, přibližně o úhel, jaký představuje měsíční úplněk. Nad severozápadním obzorem se bude vznášet sedmice hvězd Velkého vozu (součást souhvězdí Ursa Major).
Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:
V tutéž chvíli se Jupiter se Saturnem přesunou nad jižní obzor. Obě planety se pohybují v souhvězdí Kozoroha (Capricornus). Protože noc nastává mnohem dříve, máme ještě možnost vidět nejvýraznější letní souhvězdí mezi které patří Labuť (Cygnus), Lyra a Orel (Aquila). A i nejkrásnější a nejvýraznější díl Mléčné dráhy. V severovýchodní části Labutě můžeme za dobrých nocí zaznamenat již pouhýma očima mlhavou skvrnku v Mléčné dráze. Je to řídká otevřená hvězdokupa M 39, ve které již malý dalekohled rozezná několik hvězd a bohatost hvězdného pozadí Mléčné dráhy. Tuto hvězdokupu snad zaznamenal již Aristoteles v roce 325 př. n. l.
Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.
Východní obzor bude okolo 20. hodiny obsazen především souhvězdími podzimními. Mezi nejvýraznější patří Pegas a Andromeda. Nad Andromedou uvidíme pětici hvězd souhvězdí Kasiopeji. Andromeda i Kasiopeja sousedí se souhvězdím Persea. V jeho severní části se nachází otevřená dvojhvězdokupa nazývaná Chí a h Persea. Lze je spatřit bez dalekohledu jako mlhavý podlouhlý obláček protáhlého tvaru na šířku se nám jevící coby měsíční úplněk, na délku dvojnásobný rozměr. Za ideálních podmínek můžeme i bez dalekohledu rozeznat její určitou zrnitost – nejjasnější hvězdy hvězdokupy. Hvězdokupy jsou zřejmě sestrami. Sice nedávno narozené, snad před několika miliony let, přičemž jedna je o několik milionů let mladší.
Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.
Na konci noci nad východním obzorem uvidíme počátek jarní hvězdné oblohy vedené souhvězdím Lva (Leo). Na nejjasnější hvězdu Lva míří spojnice předních kol Velkého vozu. Oblast kolem jižního obzoru bude obsazena zimními souhvězdími Oriona či Blíženců (Gemini). Mezi Blíženci a Lvem je souhvězdí Raka (Cancer) v jehož centru se nachází další jasná otevřená hvězdokupa zvaná Jesličky, která je coby mlhavá skvrnka snadno viditelná i bez dalekohledu. V souhvězdí Oriona spatříme také mlhavou skvrnku pod třemi hvězdami tvořící jeho opasek. Tentokrát nejde o otevřenou hvězdokupu, ale o mezihvězdnou mlhovinu, ve které vznikají hvězdy a kolem nich planetární systémy.
Fáze měsíce
- Nov – 6. října 2021 ve 13:05
- První čtvrť – 13. října 2021 v 5:25
- Úplněk – 20. října 2021 v 16:57
- Poslední čtvrť – 28. října 2021 ve 22:05
Co by vás mohlo zajímat:
- Co se stalo na Jupiteru?
- Odkrývání historie Marsu zdárně postupuje
- Kometární rodina komety C/2019 Y 4 (Atlas)
Merkur
Merkur se bude pohybovat na hvězdném pozadí souhvězdí Panny a bude se v tomto období od nás vzdalovat. To znamená, že jeho zdánlivý průměr se bude zmenšovat, ale osvětlená část planety námi viditelná bude postupně narůstat.
Ranní viditelnost planety přináší jednu drobnou výhodu: vzduch nebude ještě prohřátý slunečním teplem a bude méně turbulentní, než k večeru. Pořád však zbývá mezi námi a planetou významně silná vrstva neklidného ovzduší.
K největšímu vzdálení Merkuru od Slunce na naší obloze nastane 25. 10. Na toto ráno jsme připravili pro veřejnost mimořádné pozorování. Merkur bude z našeho pohledu vidět jen z poloviny nasvětlený, bude se jevit jako malilinkatý měsíček v poslední čtvrti.
Na malinkatém půlkotoučku planety mnoho podrobností nezahlédneme. Přesto přikládám albedovou mapu planety. Snad se vám podaří aspoň ty největší útvary spatřit. S Merkurem a pozorováním podrobností ze Země byla vždy potíž. Planeta se na naší obloze příliš od Slunce nevzdaluje, koupe se v jeho záři. A když je od Slunce dále, je pořád blízko obzoru. A když vystoupá se Sluncem vysoko nad obzor, sluneční záře zakryje podrobnosti.
Úvodní citace:
Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky:
Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.
Mapka a fáze: Cartes du Ciel
Albedová mapa: http://planetarymapping.elte.hu/albedo-map-of-mercury-1978/