Říjnová výročí

Dne 2. 10. 1991 odstartovala kosmická loď  Sojuz TM-13 na kosmickou stanici Mir. Jednalo se o 13. let k této stanici a zároveň poslední, před rozpadem Sovětského svazu. Kromě kosmonautů Volkova a Aubakirova byl na palubě i rakouský kosmonaut Franz Viehböck.

Logo mise TM-13

Před 40. lety, 6. 10. 1981 odstartovala americká sonda Explorer 64 (SME) pomocí rakety Delta ze základny Vandenberg v Kalifornii. Jejím hlavním úkolem byl průzkum horní vrstvy zemské atmosféry a vliv slunečního UV záření na ozonovou vrstvu. Sonda byla odstavena v roce 1989 a o dva roky později zanikla v atmosféře.

Explorer 64

Osm dní po startu Sojuzu TM-13, 10. 10. 1991, nastal čas návratu Sojuzu TM-12. Ten odstartoval k Miru 18. 5. 1991 s kosmonauty Acebarskim a Krikaljovem, také však s první kosmonautkou ze Spojeného království Helen Sharmanovou. Ta se po týdnu práce na stanici vrátila modulem Sojuz TM-11. Loď Sojuz TM 12 se vracela pouze s jedním členem původní posádky, Anatolijem Acebarskim, dalšími členy návratové mise byli Aubakirov a Viehböck, první rakouský kosmonaut (a dodnes jediný).

Logo mise TM-12

Stanice Saljut 1 byla vypuštěna na oběžnou dráhu 19. 4. 1971 pomocí nosné rakety Proton-K. Skládala se z přechodového, pracovního a přístrojového úseku, které měly umožnit pobyt a práci tříčlenné posádce. První pokus o spojení proběhl 23. 4. 1971, posádce Sojuzu 10 se však nepodařilo spojit loď se stanicí. Spojení se podařilo až následující misi Sojuz 11 dne 7. 6. 1971.  Pobyt na stanici byl provázen častými potížemi, jejichž vyvrcholením byl požár. Při sestupu návratové sekce Sojuzu na Zemi došlo k předčasnému uvolnění vyrovnávacího ventilu a všichni kosmonauti zahynuli.Po tragédii posádky Sojuzu 11 zůstala stanice opuštěná, zanikla v atmosféře11. 10 1971.

Saljut-1

Pozemského dne 29. 10. 1991 prolétla sonda Galileo 1601 km od planetky Gaspra. Na Zemi vyslala 150 fotografií a informace o planetce získané palubními přístroji. Potom sonda pokračovala k druhému gravitačnímu manévru kolem Země. Start Galilea proběhl 18. 10. 1989 v rámci mise raketoplánu Atlantis STS – 34. Sonda zanikla vstupem do atmosféry Jupiteru 21. 9. 2003.

Planetka Gaspra

Sondy Veněra patřily k největším úspěchům sovětské kosmonautiky za celou dobu její existence, 30. 10. 1981 odstartovala Věněra 13. Jak už napovídá název, cílem byla opět planeta Venuše, na její povrch dosedlo přistávací pouzdro 1. 3. 1982 v oblasti PhoebeRegio. Sondě se podařilo odebrat vzorky a udělat analýzu složení horniny. Také se poprvé v historii podařily barevné fotografie Venuše v okolí místa přistání. Klimatické podmínky na planetě umožnily sondě pouze dvouhodinovou činnost, která však byla delší oproti předchozím misím.

Veněra 13

První kosmický turista, americký podnikatel Denis Tito se vypravil na ISS 28. 4. 2001 spolu s kosmonauty Musabajevem a Baturinem. Tím začala pomalu se rozvíjející éra kosmické turistiky. Tito na oběžné dráze vydržel něco přes týden, vracel se lodí Sojuz TM-31,  zatímco loď Sojuz TM-32, která otevřela vesmír platícím turistům  přistála zpět na Zemi až po půl roce, 31. 10. 2001.

Posádka ISS s Denisem Titem

O deset let později, 31. 10. 2011odstartovala čínská kosmická  loď Šen-čou 8. Jednalo se o  bezpilotní let, jehož hlavním cílem bylo spojení spojení s kosmickou stanicí Tchen-kung 1. Loď byla vynesena na oběžnou dráhu nosnou raketou Dlouhý pochod 2F. Poté co se jí dvakrát podařilo spojit se stanicí, přistála zpět na Zemi.

Šen-čou 8 a Tchen-kung 1
Příspěvek byl publikován v rubrice Kosmonautika se štítky a jeho autorem je Radim Neuvirt. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.