Na prosinec nepřipadá mnoho kulatých a půlkulatých výročí kosmonautiky, přesto hned na začátku měsíce oslavíme jedno velmi významné. Padesát let totiž uplyne od přelomového momentu, kdy 2. 12. 1971 proběhlo první přistání na Marsu. Učinila tak sovětská sonda Mars 3, která ke své misi odstartovala 28. 5. 1971. O devět dní dříve byla vynesena raketou Proton K na svou misi sesterská sonda Mars 2, ta také dosáhla Marsu dříve, při sestupu se ovšem roztříštila. Přesto se však jednalo svým způsobem o úspěch, neboť první těleso vyrobené člověkem zasáhlo rudou planetu. Sondy Mars byly rozděleny na přistávací a orbitální sekci, lander sondy Mars 3 přistál do prachové bouře a po 14 sekundách vysílaného signálu se odmlčel. Fotografie zaslaná orbiterem na Zemi byla naprosto nedešifrovatelná, přesto se jednalo o první úspěšné přistání na Marsu. Součástí mise by i Marsnik, automatický lyžinový robot, který byl spojený s landerem kabelem a měl provádět průzkum bezprostředního okolí místa přistání. Zdali se aktivoval, není známo.

Dne 5. 12. 2001 odstartovala mise STS-108 raketoplánu  Endeavour na svou čtvrtou misi k ISS, jednalo se o 17 let tohoto stroje. Hlavním úkolem mise byla obměna posádek Mezinárodní kosmické stanice, raketoplán při příletu ke stanici a i po odletu od ní měl na palubě i ruské kosmonauty.  Raketoplán se vrátil na Zemi 17. 12. 2001.

Francie byla třetí zemi po Sovětském svazu a Spojených státech, která disponovala vlastní nosnou raketou, schopnou dostat náklad na oběžnou dráhu Země. První starty raket probíhaly z kosmodromu Hammaguir v Alžírsku, následné  byly přesunuty do Kourou ve Francouzské Guyaně, kosmodromu, který je využíván dodnes. Dne 6. 12. 1971 proběhl neúspěšný start rakety Diamant B, která měla za úkol vynést na orbitu sondu Polaire. Program raket typu Diamant byl ukončen v roce 1975, Francie tehdy upřednostnila společný evropský projekt Ariane.

Deset let tomu bude od chvíle, kdy 11. 12. 2011 skončila další česká kosmická mise. Toho dne  sonda pro výzkum atmosféry Mimosa shořela v atmosféře. Start proběhl 30. 6. 2003 pomocí ruské lehké rakety Rokot, vzniklé přestavbou mezikontinentálních střel. Hlavním úkolem družice bylo měření změn hustoty v zemské atmosféře, čehož se mělo dosáhnout navigačním zrychlením satelitu. Bohužel se po několika dnech provozu nepodařilo odaretovat měřící vědecké zařízení, takže se družice hned na začátku mise stala kosmickým odpadem.

Před 40 lety, 20. 12. 1981 proběhl start rakety Ariane 1-L4, která na oběžnou dráhu dopravila  sondy Marecs 1 a CAT 4. Jednalo se o první generaci raket Ariane, jejíž vývoj započal v polovině 70. let minulého století. Raketa byla koncipována tak, aby mohla na orbitu dostat hned dvě sondy, čímž se zlevnily letové finanční náklady. Satelity Marecs byly první generací družic námořní navigace, CAT 4 obsahoval vědeckou aparaturu Thesee.

Sojuz TMA-03M byla ruská kosmická loď, která odstartovala 21. 12. 2011 k 30. expedici na ISS. Jednalo se o smíšenou rusko-americko-nizozemskou posádku, která se spojila se stanicí o dva dny později a pobyla na ní půl roku.