Toto je jedna z nejznámějších pranostik; každý ji určitě někdy slyšel, málokdo však ví, co znamená. Svátek svaté Lucie připadá na 13. prosince, v našich končinách není zas tak výrazný, ale třeba ve Skandinávii je tomu naopak. Tam probíhají velké oslavy spojené se zpěvem koled a nošením koruny ze svící.
A právě letos na svatou Lucii jsem přemýšlel nad touto pranostikou a zjistil její skutečný význam. A jelikož silně souvisí s astronomií, rozhodl jsem se o to podělit. Co se nám to tedy na obloze děje?
Pohyb Slunce
Jak všichni víme, Slunce se nám celý podzim posouvá směrem na jih. A to až do 21. prosince, kdy nastane zimní slunovrat, to Slunce dosáhne nejjižnější deklinace -23° 26‘ 15“ a začne se vracet zpět k severu. Pro nás, pozorovatele na severní polokouli, se tak během podzimu zkracuje den a prodlužuje noc. Ze základů sférické astronomie víme, že pohyb stálic je symetrický, čili doba od východu do kulminace je táž jako doba od kulminace do západu. Pro Slunce to platí také*, takže dopoledne je stejně dlouhé jako odpoledne. Tak kdepak je to upíjení noci?
*) Kdybychom chtěli být naprosto přesní, tak samozřejmě zjistíme, že u Slunce tato symetrie neplatí úplně. Platí zde vzorec pro hodinový úhel východu objektu
v létě a na podzim, kdy deklinace slunce klesá, tak ráno dostáváme nižší kosinus tedy větší úhel než večer, a tak je dopoledne delší než odpoledne. V zimě a na jaře je tomu naopak. Konkrétně pro 13. prosince 2021 je hodinový úhel východu 4h 1m 4,1s a západu 4h 0m 55,7s. Rozdíl tedy činí necelých 9 sekund a můžeme při vší úctě ke dřívějším pozorovatelům považovat tento efekt za zanedbatelný.
Poledne
Celé upíjení souvisí s kulminací, tedy s okamžikem, kdy je Slunce nejvýše na obloze, tedy s polednem. Na otázku v kolik hodin je poledne, odpoví každý, kdo není z Brna, že ve dvanáct hodin. Ovšem toto platí pouze pro hodiny sluneční, neboli pro pravý sluneční čas. Vzhledem k tomu, že Země putuje po eliptické dráze podle Slunce, tak v době, kdy je Slunci blíž, se pohybuje rychleji a naopak když je od Slunce dál, tak se pohybuje pomaleji. A tak den, měřený slunečními hodinami, není pokaždé stejně dlouhý. Aby čas plynul rovnoměrně, zavedl se střední sluneční čas, který tyto nerovnosti odbourává. Majitelům slunečních hodin však pouze způsobuje trable, jelikož jejich hodiny najednou nejdou přesně. Rozdíl mezi slunečním časem pravým a středním, ilustruje obrazec zvaný analéma. Ten nám ukazuje skutečné pozice Slunce v 12:00 středního času. Vidíme, že okolo zimního slunovratu se nám Slunce sune doleva. Tedy poledne je každý den o něco později než den předcházející. Prvního prosince Slunce kulminuje v 11:53 a posledního až v 12:07.
Lucie a slunovrat
Když spojíme tyto dva poznatky, tedy, že den se zkracuje a zároveň poledne, a s ním i východ a západ, je každý den o něco později, tak zákonitě dojde k okamžiku, kdy Slunce zapadne nejdříve, ještě před slunovratem. A to je právě to, co se stane na Lucii. Další dny, pak už Slunce zapadá později (Lucie noci upila), avšak to, co přibylo večer, je menší, než to, co ubyde ráno (Lucie dne nepřidá). K tomuto vyrovnání dojde až o slunovratu, kdy to, co přibyde večer, a to, co ubyde ráno, se vyrovná a dál se den prodlužuje, ale stále jen do večera. Kolem 30. prosince pak dojde k tomu, že Slunce vyjde nejpozději a od tohoto data se pak den rozšiřuje oběma směry.
Svatá Lucie je tedy předzvěstí slunovratu; Slunce začíná zapadat později, období věčné tmy se tak chýlí ke konci, ale na slunovrat si ještě musíme týden počkat. Takže ať už budete o příští svatou Lucii péct cukroví, zpívat koledy, nosit korunu ze svící, či odlétat na Svatou Lucii do Karibiku, můžete si vzpomenout na skutečný význam tohoto dne.