Lednová výročí

Dne 30. 5. 1966 odstartovala sonda Surveyor 1 k Měsíci. Po čtyřech dnech letu přistála na jeho povrchu a započala s výzkumem. Jednalo se o první měkké přistání na Měsíci uskutečněné NASA. Sovětské sondě Luna 9 se to podařilo o čtyři měsíce dříve. Sonda Surveyor poslala na Zemi přes 11 tisíc černobílých i barevných snímků, byla natolik úspěšná, že na jejím základě byl pozměněn celý projekt.   Poslední spojení se Surveyorem 1 proběhlo 7. 1. 1967

Surveyor 1

V období studené války se zbrojení zaměřilo i na oběžnou dráhu. Výhodu by získala mocnost, které by se podařilo sestřelit nepřátelský satelit na oběžné dráze. První takový sestřel provedli Američané v roce 1985. Po skončení tehdejší studené války se kosmické mocnosti zaměřily na spolupráci na oběžné dráze. Počátkem 21. století začala náskok Spojených států a Ruska pozvolna dohánět Čína. Není divu, že se čínský kosmický program zaměřil i na militarizaci kosmu a dne  11. 1. 2007 proběhl test čínského protisatelitního systému. Pomocí upravené balistické rakety byl  zničen vysloužilý meteorologický  satelit Feng Yun 1C. Na rozdíl od americké zkoušky z roku 1985, jež byla zaměřena na LEO (Nízká oběžná dráha Země), Číňané sestřelili těleso na orbitě vzdálené přes 800 km, čímž vytvořili velké množství kosmického odpadu na dlouhou dobu.

Feng Yun 1C

Raketoplán Atlantis odstartoval 12. 1. 1997  k misi STS-81. Jednalo se o  18. let tohoto stroje a  pátou výpravu  ke stanici Mir. Zde také došlo k výměně jednoho člena posádky raketoplánu za astronauta z Miru. V nákladním prostoru raketoplánu byl umístěn dvojitý modul SPACEHAB–DM, biolaboratoř určená k výzkumům, jež byly podkladem ke stavbě nové kosmické stanice ISS. Atlantis se vrátil na Zemi 22. 1. 1997 s velkým množstvím vědeckého materiálu zpracovaného na kosmické stanici.  

Pohled na Mir z STS-81

Pět let už uplyne od chvíle, kdy nás 16. 1. 2017  navždy opustil „československý astronaut“ Eugene A. Cernan. Eugene Cernan se dostal do vesmíru třikrát: účastnil se historických misí Gemini 9, Apollo 10 a Apollo 17. Na obě mise Apolla si vzal sebou i malou československou vlajku, čímž vzdal hold své pravlasti. Československo, potažmo Českou republiku „poslední muž na Měsíci“ navštěvoval. Zmiňovanou vlajku, již měl sebou i na Měsíci, věnoval hvězdárně v Ondřejově.

Eugene Cernan

V březnu 1998 byla spuštěna na vodu mobilní odpalovací plošina Odyssey spolu s velitelskou lodí  Sea Launch Commander. Záměrem celého projektu bylo vypouštění kosmických raket z rovníku, čímž se navýšila zhruba o třetinu jejich nosnost oproti stávajícím suchozemským kosmodromům. Za projektem stálo konsorcium Sea Launch z USA, Ruska, Norska a Ukrajiny. Před patnácti lety, 20. 1. 2007  došlo při startu k výbuchu nosné rakety Zenit a plošina byla poškozena. K novým startům raket došlo až o rok později. V současnosti není plošina využívána kvůli napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Ruská společnost Eněrgia je dnes 95% vlastníkem konsorcia a Ukrajina je výrobcem raket Zenit.

Start z plošiny

Mise STS-42 Discovery byla 14. letem tohoto raketoplánu a započala 22. 1. 1992. Hlavním cílem byla  práce v  laboratoři IML 1 umístěné v přetlakovém modulu Spacelab. Výzkum byl zaměřen na vliv mikrogravitace na živý organismus a na zpracování materiálů v beztížném stavu. Raketoplán se vrátil na Zemi 30. 1. 1992.

STS-42

Již 60 let uplyne 26. 1. od startu americké  sondy Ranger 3 k Měsíci. Cílem mise byl výsadek pouzdra na Měsíci, avšak raketa udělila Rangeru vyšší rychlost, než bylo plánováno. Kvůli této skutečnosti sonda Měsíc minula zhruba v desetině jeho vzdálenosti od Země a dostala se na heliocentrickou dráhu.

Ranger 3

Tragickým datem v historii kosmonautiky bylo 27. 1. 1967. Při pozemním nácviku v kabině kosmické lodi AS 204 došlo ke zkratu elektrických kabelů v jehož důsledku se vzňala atmosféra lodi tvořená čistým kyslíkem. Při požáru zahynuli všichni členové posádky, astronauti Grissom, White a Chaffee, jednalo se o první americké oběti při dobývání kosmu. Mise byla na počest astronautů přejmenována na Apollo 1.

Apollo 1

Devět měsíců po startu, který proběhl 7. 4. 2001,  se usadila americká sonda 2001: Mars Odyssey dne 31. 1. 2002 na oběžné dráze Marsu. Sonda, jejíž původním úkolem bylo zkoumání složení povrchu a hledání vody pomocí spektrometru je po dvaceti letech stále funkční.

Mars Odyssey
Příspěvek byl publikován v rubrice Kosmonautika se štítky a jeho autorem je Radim Neuvirt. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *