Astrosloupek na únor 2022

Ze Zbraslavské kroniky bylo z roku 1328 vypsáno: „Vzápětí za zatměním (konec března) následuje nepřetržitě po čtyři týdny velmi silný vítr.“ Ten rok byla čtyři zatmění: dvě sluneční, dvě měsíční. Z našeho území bylo viditelné pouze jedno: částečné zatmění Měsíce, které proběhlo 26. 2. 1328, tedy koncem února.

Jupiter

V první polovině měsíce z večera nízko nad západním obzorem uvidíme jasného Jupitera. Končí současný cyklus jeho viditelnosti. Další začne koncem dubna, kdy se vynoří ráno nad východním obzorem.

Západní obzor

Počátkem noci, opět nad západním obzorem, ještě uvidíme podstatnou část podzimních souhvězdí, jako jsou Andromeda či Pegas. Při lepším počasí zahlédneme i souhvězdí Trojúhelníku (Triangulus) a v něm můžeme najít galaxii M 33. Je to nejvzdálenější objekt, který můžeme bez dalekohledu zahlédnout. Odhaduje se, že světlo překoná prostor, který nás odděluje, za 3 miliony let. Je vzdálenější než jasnější a slavnější galaxie v Andromedě. A pokud bude opravdu bezoblačná tmavá obloha můžeme vyhledat i slabounké souhvězdí Ryb (Pisces).

Pohled nad západní obzor 15. 2. ve 20:00 SEČ

V Rybách a v Beranu (Aries) se bude pohybovat kometa 19P/Borrelly, jejíž jasnost bude okolo 8. magnitudy a bude mírně klesat. Podle předpokladů by měla být vidět i v menších dalekohledech. Z pohledu teplické hvězdárny je na nešťastné části oblohy, která je světelně znečištěna městským osvětlením. Lepší podmínky k jejímu pozorování nastávají počátkem a koncem února, kdy Měsíc bude v malé fázi (počátkem února) nebo na ranní obloze (koncem února).

Pohled nad západní obzor v 19:00 SEČ

Jižní obzor

V tu samou dobu bude nad jižním obzorem vrcholit souhvězdí Býka (Taurus) a nedlouho poté i souhvězdí Oriona.

Hvězda Betelgeuse, na mapce označená v Orionovi řeckou alfou, je červeným veleobrem o průměru okolo 1 miliardy kilometrů (750 Sluncí). Jedná se o polopravidelnou proměnnou hvězdu s periodou okolo 2 300 dnů (necelých 6 let). Křivka jasu vzrůstu a poklesu není však hladká, ale vykazuje náhle změny v rozsahu 150 až 300 dnů. Změny jasnosti nejsou úplně známy. Spekuluje se o pulsacích, o obřích teplejších bublinách plynů a i jiných možnostech.

Před dvěma roky nás překvapila náhlým poklesem jasnosti způsobeným jak vyvrhnutím materiálu, který ji následně zastiňoval, tak i následně změnou průměru. Betelgeuse je od nás vzdálená okolo 620 světelných let, některá měření jí přisuzují vzdálenost 430, jiná 550, ale i okolo 1000 světelných let. Některá měření naznačují, že Betelgeuse je součástí trojhvězdného systému. Ta však následně nebyla potvrzena, považujme ji nadále za jedinou hvězdu.

Pohled nad jižní obzor 15. 2. ve 20:00 SEČ

Severozápadní obzor

Nad severozápadním obzorem uvidíme Velkou medvědici (Ursa Maior) jejíž součástí je Velký vůz. U východního obzoru uvidíme souhvězdí Lva (Leo) a Raka (Cancer). V průběhu noci se budou zvedat a jejich viditelnost se zlepší. Tím se bude zlepšovat i viditelnost objektů, které se zde nachází. Jsou to především galaxie, kterých je zde celá řada, hlavně v souhvězdí Lva.

Pohled nad východní obzor 15.2. ve 20:00 SEČ

Ranní obloha

Před ranním úsvitem bude východní obzor obsazen letními souhvězdími. Určitě nepřehlédneme jasnou hvězdu Vegu (alfa) v souhvězdí Lyry či Deneb v souhvězdí Labutě (Cygnus). Herkules a Severní koruna (Corona Borealis) budou již vysoko nad obzorem.

Pohled nad východní obzor 15.2. v 5:30 SEČ

Na ranní úsvitové obloze se nad jihovýchodem vynoří planety Venuše a Mars, v první polovině měsíce je bude doprovázet Merkur. Mapka nám ukazuje vzájemné polohy planet. Zatímco viditelnost Marsu se bude zlepšovat v průběhu celého roku, viditelnost Venuše se bude z počátku také zlepšovat až do července, její viditelnost na ranní obloze skončí v polovině září.

Pohled nad jihovýchodní obzor v 7:00 SEČ

Měsíční fáze v únoru

  • Nov 1. února v 6:46
  • První čtvrť 8. února v 14:50
  • Úplněk 16. února v 17:56
  • Poslední čtvrť 23. února v 23:32

Přelety ISS

Do 5. 2. nás čekají večerní přelety Mezinárodní kosmické stanice (ISS), mezi 6. a 17. únorem bude přelétat nad námi ve dne a nebude tudíž viditelná, od 18. února až do konce měsíce bude viditelná na ranní obloze.

Mohlo by vás zajímat

Úvodní citace

Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003

Mapky: Program Cartes du Ciel.

S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.

Popisek k úvodní fotce

Jádro komety 19P/Borrelly je podobné kuželce s délkou 8 km. Povrch ledového jádra je pokryt tmavou suchou vrstvou odrážející pouze 1 až 3 % dopadajícího záření. Tím se řadí mezi netmavší tělesa sluneční soustavy.Zdroj: NASA/JPL/Ted Stryk

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.