Únorová výročí

V únoru se nám kulatých a půlkulatých výročí kosmonautiky objevilo opravdu velké množství.

Hned 2. 2. uplyne deset let od chvíle, kdy Írán v roce 2012 vypustil na oběžnou dráhu raketu Safir 2B. Jedná se o upravenou vojenskou raketu, jež dostane na nízkou oběžnou dráhu několik desítek kilogramů užitečného zařízení. V tomto případě se jednalo o sondu Navid (Příslib), která monitorovala počasí a sbírala údaje o přírodních katastrofách.

Raketa Safir

Dne 2. 2. 1977 byla sovětská kosmická stanice Saljut 4 navedena do atmosféry. Saljut 4 odstartoval 26. 12. 1974 a na oběžné dráze pobyl celkově 770 dní. Za dobu její existence se k ní připojily mise Sojuz 18 a Sojuz 19, také bezpilotní let Sojuz 20. Na jeho palubě byly podnikány pokusy s recyklací užitkové vody, zkoušky nového navigačního systému a pozorování Slunce.

Saljut 4

Je tomu 55 let, kdy 5. 2. 1967 byla vypuštěna americká sonda Lunar Orbiter 3. Jejím úkolem bylo snímkování Měsíce pro projekt Apollo, konkrétně hledání ideálního místa pro přistání. Její dráha umožňovala rozlišit při fotografování objekt o velikosti 1 m z výšky 50 km, podařilo se nasnímat i sondu Surveyor 1 na měsíčním povrchu. Snímky z filmu byly převedeny do rádiového signálu a odeslány na Zemi. Po splnění mise byla navedena na měsíční povrch.

Lunar Orbiter 3

Mrazivý únorový den 5. 2. 1987 odstartoval z kosmodromu Bajkonur  Sojuz TM-2 ke kosmické stanici Mir. Jednalo se o druhý let k Miru, návrat proběhl v květnu téhož roku s povětšinou obměněnou posádkou. Jedním z navrátivších se byl i první syrský kosmonaut Muhammed Ahmad Faríz.

Posádka Sojuzu TM-2.

Je tomu dvacet let od chvíle, kdy byla 5. 2. 2002 vypuštěna americká družice Explorer 81, zaměřená na výzkum slunečních erupcí. Jedná se o doposud funkční sondu, jejímž hlavním cílem je pozorování Slunce. Se zaměřením na výzkum struktury slunečních erupcí v širokém spektru od měkkého rentgenového záření. Exporer 91 jako první pozoroval gama záblesky pocházející ze zemské  atmosféry.

Explorer 81 pozoruje Slunce

7. 2. 1977 odstartovala sovětská kosmická loď  Sojuz 24 ke stanici Saljut 5. Jednalo se o třetí misi k této orbitální stanici, druhé misi uskutečněné v říjnu předchozího roku se však nezdařilo spojení, takže šlo prakticky o druhou posádku, jež na palubě Saljutu 5 pracovala. Posádka Sojuzu 24 navázala po půl roce na činnost předchozí mise, odebrala vzorky rostlin pěstovaných na palubě, věnovala se pozorování Země, také zemské atmosféry v infračerveném spektru a velká pozornost byla zaměřena na zdravotní stav kosmonautů a jejich udržování kondice ve stavu mikrogravitace. Kosmonauti přistáli na Zemi 25. 2. 1977, Saljut 5 zanikl půl roku poté.

Poštovní známka na paměť letu Sojuzu 24 s kosmonauty Gorbatkem a Glazkovem.

Ulysses byla kosmická sonda určená k pozorování Slunce. Byla vypuštěna 6. 10 1990 z paluby raketoplánu Discovery a dne 8. 2. 1992 provedla gravitační manévr kolem Jupitera. Díky tomuto gravitačnímu praku se stala jediným umělým tělesem, které neobíhalo v rovině ekliptiky, Ulysses tak mohl sledovat Slunce při přeletech nad jeho póly. Sonda byla zasažena silnou erupcí, což posloužilo studiu vlivu této sluneční činnosti na družice. V té době byl Ulysses od Slunce vzdálen zhruba 2AU.

Ulysses poblíž Jupitera

K již 30. misi na stanici Mir se vypravila 10. 2. 1997 sovětská kosmická loď  Sojuz TM-25. Členem posádky byl i německý kosmonaut delegovaný ESA Reinhold Ewald. Posádka zažila na stanici dramatické chvíle, kdy  26. 2. 1997 došlo na Miru k požáru.  Při něm se projevily nedostatky v podobě nefunkčních kyslíkových masek a nedostatečné požární prevenci. Oheň se podařilo nakonec zažehnat, kvůli němu však byly vnitřní prostory modulu pokryty vrstvou sazí.

Sojuz TM-25 přistává zpět na Zemi
Vnitřek stanice Mir po požáru

Druhý servisní let k Hubbleovu teleskopu (HST) započal 11. 2. 1997 startem mise  STS-82 raketoplánu Discovery. Během mise byl HST zachycen do nákladního prostoru raketoplánu, došlo k pěti výstupům do volného prostoru a k modernizaci přístrojů HST. Na konec byla zvýšena orbitální dráha dalekohledu přibližně o 10 km. Po devítidenní misi přistál raketoplán na Floridě.

Oprava HST v nákladové části Discovery

Závod o Měsíc pokračoval i po přistání prvních lidí na jeho povrchu. Jedním z dobrých  důsledků řevnivosti mocností byl i program Luna. Dne 14. 2. 1972 odstartovala sovětská sonda Luna 20 k Měsíci, přistání proběhlo 21. 2. 1972 v Mare Fecunditatis. Z povrchu Měsíce bylo odebráno asi 100 g vzorků. Poté se oddělilo od přistávacího modulu návratové pouzdro, které vzorky dopravilo na Zemi.

Luna 20

Před pěti lety, 19. 2. 2017, dorazila k ISS kosmická zásobovací loď Dragon (CRS-10). Jednalo se již o 10 bezpilotní let k Mezinárodní kosmické stanici pomocí této lodi. Na její palubě kromě zásob potravin a kyslíku byly rozličné přístroje včetně fotosenzoru blesků.

Dragon u ISS

Šedesát let uplyne ode dne 20. 2. 1962, kdy byla vypuštěna kosmická loď Mercury / Friendship 7, s astronautem Johnem Glennem na palubě. Jelikož předešlí astronauti Shepard a Grissom  vykonali v kabinách Mercury pouze suborbitální let, je John Glenn pokládán za prvního amerického astronauta. Vykonal tři oblety Země a přistál na vodní hladině Atlantiku.

Mercury Friendship 7

Při své misi k Plutu a za hranice Sluneční soustavy prolétla 28. 2. 2007 sonda New Horizons kolem Jupitera. Sonda byla vypuštěna v lednu 2006, při průletu kolem Jupitera sonda využila gravitačního praku a urychlila se o 4 km/s na 25 km/s. New Horizons pořídila snímky povrchu planety a také měsíců Io, Europa a Ganymedes. Na Io byla zaznamenána erupce vulkánu Tvashtar s dosahem 240 km nad povrch měsíce.

New Horizons u Jupiteru

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.