Ze zápisů kronik a pamětí zaznamenal český astronom, meteorolog a geograf František Augustin k roku 1368 následovné: „Pro kometu bylo považováno sucho v Čechách, že jarní obilí se špatně pro sucho zvedalo, ale víno se zdařilo dobře“. Kometa byla viděna „v dubnu po mnoho dní na nebi na straně východní“. Tato kometa, a hlavně lidské obavy z katastrof jí přičítané, přinutila Heinricha von Hessen sepsat traktát proti obavám z jevů nebeských.
20. 3. v 16h 33m SEČ vstoupí Slunce do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost a začíná astronomické jaro.
Poslední březnová neděle (27. 3.) bude mít 25 hodin. Opět přecházíme na letní čas, místo toho abychom ho zrušili. V noci ve 3 hodiny SEČ přesuneme hodiny o hodinu zpět, na 2 hodiny SELČ.
Okolo západního obzoru na počátku noci uvidíme souhvězdí Býka (Taurus), na něj navazujícího Vozku (Auriga), či s nimi sousedícího Persea. V Býkovi si můžeme vyhledat, pakliže máme po ruce vhodný dalekohled, známou mlhovinku označenou M 1 a nesoucí jméno Krabí.
Je to jedna z mála mlhovin, která má „rodný list“. Vznikla výbuchem supernovy před zhruba 7 500 lety. Světlo nesoucí zprávu o výbuchu letělo k nám 6 500 let a počátkem května roku 1054 našeho letopočtu dorazilo k nám. Na obloze se objevila „nová“ hvězda zářící tak, že v maximu svítivosti (červenec 1054) byla vidět i na denní obloze. Hmotnost vybuchující hvězdy se odhaduje na 9 až 11 hmotností Slunce. Hmotnost mlhoviny se odhaduje na 4,5 hmot slunečních, hmotnost centrální zbylé neutronové hvězdy – pulsaru – na 1,4 až 2 hmot Slunce. Ano, chybí nám hmota. Kam se ztratila a za jakých okolností je dosud nevyřešenou hádankou. V současné době mlhovina expanduje rychlostí okolo 1500 km/sec. Teplota mlhoviny v hustších vláknech se pohybuje od 11 000 do 18 000 K, hustota je okolo 1300 částic/cm3.
Západní obzor
Vysoko nad jihem uvidíme souhvězdí Blíženců (Gemini) s nejjasnějšími hvězdami Castor a Pollux. Jižnější Pollux je hvězdně osamoceným obrem, nemá hvězdného průvodce, zato má planetu o hmotnosti okolo 2,3 hmot Jupitera, která mateřskou hvězdu oběhne jednou za 590 dnů ve vzdálenosti 1,7 astronomické jednotky. Severnější Castor je v dalekohledech vidět coby trojhvězda, ale spektroskopicky jsou jasnější složky těsnými dvojhvězdami a vzdálenější nejslabší složka zákrytovou proměnnou hvězdou složenou ze dvou červených trpaslíků. Podobný pohyb v prostoru jaký má Castor a dokonce i podobné stáří a chemické složení, mají některé další hvězdy: Vega v Lyře, Fomalhaut v Jižní rybě, Alderamin v Cepheu a řada dalších hvězd. Proto hovoříme o Castorově pohybové skupině hvězd.
jižní obzor
Nad východním obzorem zastihneme souhvězdí Lva (Leo), nad severovýchodem Velkou Medvědici (Ursa Major) s Velkým vozem. Jak známo, otvírá se zde výhled do dalekého kosmu na vzdálené galaxie. Jihojihovýchodně od hvězdy theta ve Lvu se nachází trojice galaxií označených M 65, M 66 a NGC 3628 vzdálených od nás okolo 35 milionů světelných let. Jsou to největší a nejhmotnější členky malé skupinky galaxií. Podobně jako i naše galaxie je členkou Místní skupiny galaxií, která má také tři hlavní galaxie, tak i tyto jsou doprovázené malými galaxiemi. V podstatě se díváme na semknutější skupinku galaxií než je naše místní, ale v mnohém podobnou. Vzdálenosti mezi jednotlivými hlavními členy této skupinky se odhaduje na několik stovek tisíc světelných let, u naší skupinky je to několik milionů. Všechny tři galaxie se nám pohodlně vejdou do zorného pole o průměru 1°.
východní obzor
Ranní obloha
Ranní obloha bude nad východním obzorem ve znamení letních souhvězdí. Během rozbřesku budou nad jihovýchodem vycházet planety Venuše, Mars a Saturn. Nejjasnější z nich je Venuše, je velmi jasná a nepřehlédnutelná. O poznání slabší je Saturn a Mars bude ještě o malinkatý stupínek slabší, ale jeho červenavé zabarvení jej může dělat nápadnějším. 28. 3. se bude kolem planet pohybovat Měsíc v podobě zúženého srpku směřujícího k novu a vytvoří s nimi pěknou skupinku jasných nebeských těles.
Fáze Měsíce
- Nov 2. 3. v 18:35
- První čtvrť 10. 3. v 11:45
- Úplněk 18. 3. v 8:18
- Poslední čtvrť 25. 3. v 6:37
Přelety ISS
Přelety Mezinárodní kosmické stanice nás čekají od 1. 3. do 11. 3. ráno, od 17. 3. do konce měsíce večer.
Mohlo by vás zajímat
Další planeta obíhající kolem Proximy: Odhalena další planeta v systému hvězdy Proxima Centauri (astro.cz)
Český satelit poslal první fotky. Český VZLUSAT-2 poslal fotky (Kosmonautix.cz)
Tři otevřené hvězdokupy poblíž sebe naleznete v Lodní zádi: 18. únor 2022 Astronomický snímek dne (astro.cz)
Zatím největší zaznamenaná protuberance. Solar orbiter zachytil obří protuberanci (Kosmonautix.cz)
Úvodní citace
Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky:
Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.
Popisek k úvodní fotce
Krabí mlhovina. Vznikla výbuchem supernovy. O ní se zmiňují čínské i arabské zápisy, pozorovali ji snad i obyvatelé střední Ameriky a zanechali na ni vzpomínku v podobě skalní kresby s fází Měsíce a otiskem dlaně. Katalog starověkých čínských astronomů Nan – Dou obsahuje záznamy o 20 „hostujících“ hvězdách v průběhu necelých 2 tisíciletí. Supernova SN 1054 dala za vznik Krabí mlhovině. Supernova z roku 386 by mohla mít na svědomí objekt v souhvězdí Střelce katalogizovaný coby G 7.7 – 3.7 a pozorovaný především v rentgenové oblasti spektra.
Zdroj: NASA, ESA, J. Hester and A. Loll (Arizona State University) – HubbleSite: gallery, release