Výročí na březen

STS-109 Columbia

Březen přináší mnoho kulatých a půlkulatých výročí kosmonautiky, hned první den v měsíci uplyne 20 let od chvíle, kdy 1. 3. 2002  odstartoval na misi STS – 109 raketoplán Columbia. Jednalo se o  4. servisní misi k HST (Hubbleovu kosmickému teleskopu). Hlavním cílem letu byla výměna solárních panelů a náhrada některých stávajících zařízení za modernější, zejména pak došlo k výměně kamery. HST byl přichycen k raketoplánu manipulační rukou, v rámci jeho renovace proběhlo 5 výstupů do volného prostoru. Raketoplán přistál na Zemi 12. 3. 2002, jednalo se bohužel o jeho poslední přistání, neboť při následující misi STS-107 byl po vstupu do atmosféry zničen.

Servisní mise k HST

Pioneer 10

Bude tomu 40 let, co se vydala 3. 3. 1972 americká sonda Pioneer 10 na svůj  let sluneční soustavou. Tato sonda jako první překonala hlavní pás asteroidů a k Jupiteru se přiblížila v prosinci téhož roku a pořídila několik set jeho snímků. Pioneer využil gravitačního praku tímto plynným obrem a nyní se vzdaluje ze sluneční soustavy. Součástí sondy je kovová destička s vyobrazením humanoidních odesilatelů a celkem přesnou adresou jejich pobytu.

Destička nesená Pioneerem 10 informující mimozemské civilizace, kam mají zaútočit.

Veněra 14

Dne  5. 3. 1982 se přiblížila k Venuši sovětská planetární sonda Veněra 14, jak bývalo zvykem s drobným  odstupem od sesterské sondy Veněra 13. Start proběhl  4. 11. 1982, při průletu kolem Venuše dosedl přistávací modul na povrchu planety. Sondy pracovaly v časovém odstupu pěti dní a vhodně tak doplnily data z výzkumu v poměrně krátkém časovém intervalu. Podařilo se udělat analýzu složení povrchu planety a odeslat na Zemi první barevné fotografie planety.

Veněra 14 na nehostinném povrchu Venuše

Kosmos 146

V rámci závodů o Měsíc odstartovala 10. 3. 1967 bezpilotní mise Kosmos 146. Jednalo se o  test makety kosmické lodi Sojuz 7K-L1P určené pro let k Měsíci. Maketu vynesla raketa Proton -K z kosmodromu Bajkonur. Jednalo se o prototyp sovětských kosmických lodí Zond, plánovaných pro cirkumlunární let. Mise probíhala na oběžné dráze Země a maketa plánovaně zanikla v atmosféře 18. 3. 1967.

Raketa Proton-K

Ariane 5-AR535

Bude tomu 15 let od startu rakety ESA Ariane 5- AR535, jenž proběhl 11. 3. 2007. Ariane 5 je silná nosná raketa, která například na sklonku minulého roku dopravila do vesmíru Teleskop Jamese Webba. Při onom letu vynesla Ariane na oběžnou dráhu britský vojenský komunikační satelit Skynet 5A a indický komunikační satelit Insat-4B.

Ariane 5 – AR535

Kosmos 1

Dne 16. 3. 1962 byla vypuštěna sovětská sonda Kosmos 1. Byla prvním z řady těles takto označovaných, do současnosti bylo vysláno přes 2500 rozličných sond s tímto názvem. Kosmos 1 byla sonda typu DS-2, jednalo se o jednoduchou lehkou družici vybavenou pouze radiostanicí uzpůsobenou k výzkumu atmosféry.

Ukrajinská poštovní známka se sondou Kosmos 1

Sojuz TM-14

Před třiceti lety,  17. 3. 1992 odstartoval Sojuz TM-14 ke kosmické stanici Mir. Byl to první start po rozpadu Sovětského svazu. Členem posádky byl i německý kosmonaut Klaus – Dietrich Flade, kapsule se vracela na zemi 10. 8. 1992, při návratu jej doprovázel francouzský kosmonaut Michel Tognini.

Posádka Sojuzu TM-14

Falcon 1

Druhý start rakety Falcon 1 soukromé společnosti SpaceX proběhl 21. 3. 2007. Jednalo se, stejně jako v předchozím a následujícím případě o let neúspěšný teprve čtvrtý pokus proběhl velmi uspokojivě. Raketa však byla pouze předstupněm vývoje dodnes používané rakety Falcon 9.

Start rakety Falcon 1

STS-3 Columbia

Historicky třetí mise STS-3 raketoplánu Columbia započala 22. 3. 1982, jednalo se o třetí let tohoto stroje, další raketoplány tehdy ještě na svou premiéru čekaly. Hlavním cílem tohoto letu byly zátěžové testy raketoplánu, ten se vrátil na Zemi  30. 3. 1982 po osmi dnech letu.

Přistání raketoplánu Columbia

ATV-3 Edoardo Amaldi

Další březnový let rakety ESA Ariane 5-AR553 se uskutečnil 23. 3. 2012.  Jednalo se o let, jehož hlavním cílem bylo dopravit k ISS zásobovací loď ATV-3 (Automatický transportní prostředek) Edoardo Amaldi. Po zásobovacích lodích Jules Verne a Johannes Kepler se jednalo o třetí modul tohoto typu. K ISS přivezl zásoby kyslíku, vody, paliva a potravy pro posádku, objemově pojal trojnásobnou hmotnost nákladu oproti běžně používaným ruským lodím Progress. Loď tvořila po přesunu materiálu půl roku součást ISS, poté byla naplněna odpadem a navedena do atmosféry.

ATV-3 Edoardo Amaldi

Sojuz TM-13

Návrat kosmické lodi Sojuz TM-13 od kosmické stanice Mir na Zemi nastal 25. 3. 1992. Start lodi proběhl 2. 10. 1991, posádku sovětských kosmonautů doplňoval rakouský kosmonaut  Franz Viehböck. Kosmonaut Alexandr Volkov na Mir přistál jako občan Sovětského svazu, vracel se však již s občanstvím Ruské federace s jinou posádkou.

Start mise Sojuz TM-13

Šen-čou 3

Dne 25. 3. 2002 odstartovala kosmická loď  Šen-čou 3. Jednalo se o třetí let čínské kosmické lodi, plně automatický. Na palubě byla přítomna figurína tajkonauta s biometrickými přístroji, jejich záznamy pomohly připravit kosmický let prvního živého Číňana.

Šen-čou 3

Veněra 8

Sovětská sonda Veněra 8 odstartovala 27. 3. 1972, přistání na Venuši proběhlo 22. 7. 1972. Sonda vysílala z povrchu data téměř hodinu a potvrdila data sesterské sondy Veněra 7. Na povrchu Venuše byla naměřena teplota 470 stupňů Celsia a atmosférický tlak devadesátkrát větší než na Zemi.

Veněra 8 na Venuši

Kvant

Astrofyzikální modul Kvant byl vynesen na oběžnou dráhu 31. 3. 1987 raketou Proton-K. V dubnu došlo ke spojení se Základním blokem kosmické stanice Mir, technologicky vycházejícím z předchozích stanic Saljut. Ke spojení došlo nakonec manuálně za asistence dvou kosmonautů, automatickému spojení zamezil pytel s odpadem, který se neplánovaně připletl do kontaktního uzlu.

Modul Kvant

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.