Výročí na září 22

Sojuz MS-04

Před pěti lety 20. 4. 2017 proběhl start kosmické lodi Sojuz MS-04 pomocí nosné rakety Sojuz FG z kosmodromu Bajkonur. Jednalo se o misi k ISS, u níž déle než 4 měsíce sloužila jako záchranná loď. Dne 3. 9. 2017 přistál Sojuz  MS-04 v kazašské stepi. Původní posádka byla při návratu doplněna o americkou astronautku.

Přistání Sojuzu MS-04

K. E. Ciolkovskij

Celých 165 let uplyne ode dne, kdy se 5. 9. 1857 narodil Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Byl to neznámější  ruský raketový průkopník a teoretik kosmických letů. Již na počátku 20. století vydal knihu zabývající se letem rakety, vytvořil tzv. Ciolkovského rovnici, na sklonku života se zabýval teorií vícestupňových raket a jejich průletem atmosférou.

Ciolkovskij se svými raketami

Voyager 1

Start sondy Voyager 1 proběhl 5. 9. 1977. Sonda dodnes komunikuje se Zemí, ačkoliv před několika měsíci začala vysílat nepřehledné informace. Po průzkumu planet Jupiter a Saturn zamířila k hranicím Sluneční soustavy, jichž dosáhla v roce 2012 a dostala se mimo vliv Slunce.

Voyager 1

Surveyor 5

Dne 8. 9. 1967 odstartovala sonda Surveyor 5 k Měsíci. Cílem mise bylo měkké přistání a pořízení fotografií. Přistání se uskutečnilo 11. 9. 1967 v Moři Klidu, 30 km severně od místa budoucího přistání lunárního modulu Apollo 11. Kromě snímkování povrchu bylo sondou měřeno i magnetické pole a zkoumal se vliv spuštěných trysek na strukturu měsíční horniny.

Surveyor 5

Marecs B

Kosmická raketa ESA Ariane 1-L5 odstartovala 10. 9. 1982. Cílem mise bylo dopravit na oběžnou dráhu družici Marecs B. Jednalo se o námořní telekomunikační satelit ESA. Kvůli závadě nosné rakety však byla sonda ztracena. Nahradila ji, o dva roky později, komunikační družice Marecs B2.

Sonda Marecs je umisťována do pouzdra před startem

STS-47 Endeavour

Před třiceti lety, 12. 9. 1992 proběhl start mise STS-47 raketoplánu Endeavour. Tento raketoplán byl náhradou za Challenger, který byl zničen při startu v roce 1986. Jednalo se o 2. let Endeavouru, celkově pak o  50. let amerického raketoplánu. Na palubě se nacházela kosmická laboratoř Spacelab.  Endeavour přistál na Zemi 20. 9. 1992.

Pohled na Zemi z raketoplánu

Mars Global Surveyor

Je tomu již čtvrt století od chvíle, kdy byla 12. 9. 1997 sonda Mars Global Surveyor navedena na oběžnou dráhu Marsu. Úkolem mise bylo mapování povrchu Marsu. Start proběhl 7. 11. 1996 pomocí nosiče Delta II z mysu Canaveral. V roce 2001 se odmlčela, později byla opět aktivována, ale záhy přešla do nouzového režimu. Je pokládána za ztracenou.

Sonda Mars Global Surveyor

Iridium 33

Dva dny po startu amerického raketoplánu,  14. 9. 1997 byl vypuštěn ruský komunikační satelit Iridium 33. Iridium 33 vstoupilo výrazně do dějin kosmonautiky, v roce 2009 se srazilo s družicí Kosmos 2251 a vytvořilo tak nechtěně velké množství kosmického odpadu.

Srážka Iridia s Kosmosem

Kaguja

Dne 14. 9. 2007 odstartovala japonská sonda Kaguja, jejímž hlavním úkolem byl průzkum Měsíce. Sonda zkoumala povrch Měsíce, jeho podpovrchovou strukturu, soustředila se také na výzkum měsíčního magnetismu a gravitačního pole. Zanikla řízeným pádem na Měsíc 10. 6. 2009.

Kaguya

Cassini

Před pěti lety, 15. 9. 2017 vypršel čas mise Cassini. Sonda zanikla vstupem  do atmosféry planety Saturn. Mise započala 15. 10. 1997, k dosažení cíle byly využity gravitační manévry u Venuše, Země a Jupiteru. Do gravitačního vlivu Saturnu se sonda dostala v roce 2004, soustředila se mimo jiné na průzkum měsíců Titan a Enceladus. 

Sonda Cassini

Ariane a telekomunikační družice

Raketa Ariane 3-V19 byla vypuštěna 16. 9. 1987. Na její palubě byly dvě sondy, Aussat A3, což byl australský telekomunikační satelit a evropský telekomunikační satelit  Eutelsat I F4. Ten byl po vyřazení z provozu přesunut na hřbitovní dráhu, tedy na orbitu, kde kosmické smetí nevadí provozu funkčních družic.

Telekomunikační družice

Magion 4

Česká sonda Magion 4 ukončila svou činnost 23. 9. 1997. Start proběhl 3. 8. 1995 z kosmodromu Pleseck pomocí nosné rakety Molnija. Sonda se soustředila na pozorování rychlosti pohybu magnetopauzy, tedy rozhraní mezi magnetosférou a okolní plazmou.

Sonda Magion

Mars Observer

Mise sondy Mars Observer k Marsu započala 25. 9. 1992. Hlavním úkolem sondy byl sběr informací o geologické struktuře planety a o jejím klimatu. Dne 21. 8. 1993, tři dny před plánovaným vstupem na oběžnou dráhu Marsu, bylo se sondou přerušeno spojení, které se již nepodařilo obnovit.

Mars Observer

STS-86 Atlantis

Dvacátá mise STS-86 raketoplánu Atlantis odstartovala 26. 9. 1997.  Byla to sedmá a poslední mise k ruské kosmické stanici Mir. Hlavním úkolem letu bylo dopravit na stanici zásoby vody a nový palubní počítač.

Start STS-86

Sojourner

Poslední spojení s vozítkem Sojourner  na Marsu proběhlo 27. 9. 1997.  Sojourner přistál 4. 7. 1997 jako součást sondy Mars Pathfinder. S ní komunikoval pomocí datového toku a jejím prostřednictvím byly podávány zprávy na Zemi. Hlavním cílem mise byla analýza složení marsovského povrchu.

Sojourner

Dawn

Je tomu již 15 let, kdy byla 27. 9. 2007 vypuštěna sonda Dawn k planetce Vesta a trpasličí planetě Ceres. Sonda byla vybavena experimentálními iontovými motory, které jí umožňovaly přiblížení k pozorovaným objektům.

Dawn

Saljut 6

Dne 29. 9. 1977 proběhl start vesmírné stanice Saljut 6. Jednalo se o první stanici, kde byla změněna konstrukce tak, aby se s ní mohly spojit dvě kosmické lodi Sojuz či zásobovací Progress. Za dobu její činnosti se k ní celkem připojilo 31 lodí včetně Sojuzu 28 s prvním a jediným československým kosmonautem Vladimírem Remkem na palubě.  Stanice řízeně zanikla 29.7. 1982.

Saljut 6
Příspěvek byl publikován v rubrice Kosmonautika se štítky a jeho autorem je Radim Neuvirt. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.