Astrosloupek – prosinec 2022

Zimní slunovrat. Zákryt Uranu Měsícem. Zákryt Marsu Měsícem v úplňku. Geminidy. Historická publikace o astrofotografii. Albert Michelson. Apollo 17.

V prosinci nás čekají dva zákryty planet Měsícem, oba viditelné z našeho území v noci a k ránu, v celém svém průběhu. Nenecháme si ujít ani pozorování sluneční aktivity ve fotosféře a také se zaměříme na prosincový meteorický roj Geminid.

Slovenská poštovní známka připomínající „posledního člověka na Měsíci“ Eugena A. Cernana, zdroj: www.postoveznamky.sk

Slunce v prosinci

Východy a západy Slunce v průběhu prosince:

1.12.  východ 7:36, západ 16:01
15.12. východ 7:52, západ 15:58
31.12. východ 7:59, západ 16:08

Ve středu 21. 12. ve 22:48 SEČ se Slunce dotkne obratníku Kozoroha a tím nastane i zimní slunovrat. Kdybychom byli tohoto dne na zmíněném obratníku, náš stín by dopadal přímo pod nás a Slunce by prosvětlovalo i ty nejhlubší studny. Je to počátek astronomické zimy, Slunce vyjde a zapadne nejjižněji v roce. Zažijeme tedy nejdelší noc letošního roku.

Pozorování Měsíce

8. 12. – 5:08  úplněk
12. 12. – Měsíc v odzemí (405 841 km)      
16. 12. – 9:56 poslední čtvrť
23. 12. – 11:16 nov
24. 12. – Měsíc v přízemí (358 278 km)
30. 12. – 02:20 první čtvrť

Jak už bylo zmíněno, v prosinci proběhnou dva zákryty planet Měsícem. Zákrytem je v astronomii míněn stav, kdy je sledované těleso zakryto jiným. Zákryt planety Uran Měsícem proběhne 5. 12. v 17:39. Zpoza Měsíce planeta vystoupí v 18:33, úkaz bude pozorovatelný pouze dalekohledem.

Zákryt Uranu Měsícem, zdroj: Stellarium.

Dalším podobným úkazem v tomto měsíci bude zákryt planety Mars Měsícem, který bude v úplňku. Tento úkaz bude viditelný pouhým okem, samotné pozorování nám poněkud znepříjemní samotný Měsíc svým svitem. Mars vstoupí za měsíční kotouč 8. 12. v 6:02 a znovu se objeví v 7:00, necelou hodinu před východem Slunce.

Zákryt Marsu Měsícem. Zdroj: Stellarium

Viditelnost planet

Letošní prosinec je ideální k pozorování všech planet Sluneční soustavy, planety Merkur a Venuši však lze pozorovat až v druhé polovině měsíce. Merkur se ocitne 21. 12. v největší východní elongaci. Elongací je myšlen úhel mezi planetou a Sluncem, z pohledu pozemského pozorovatele. Budeme jej moci sledovat spolu s Venuší již po západu Slunce nad západním obzorem, planety budou tvořit dvojici výrazných objektů soumraku.

  Pozice Merkuru a Venuše v podvečer zimního slunovratu. Zdroj: Stellarium

Mars v prosinci nalezneme v souhvězdí Býka, bude pozorovatelný po celou noc. Dne 1. 12. bude tato planeta také nejblíže k Zemi, přibližně 81,5 milionů km. Ve čtvrtek 8. 12. se ocitne v opozici se Sluncem a nastanou nejlepší podmínky pro jeho pozorování.

Planetu Jupiter spatříme v první části noci mezi souhvězdími Ryb a Velryby, Saturn bude vidět večer vysoko nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Kozoroha.

Pouhým okem obtížně rozpoznatelný Uran budeme sledovat po většinu noci mezi Marsem a Jupiterem, severně od souhvězdí Velryby. Pro sledování Uranu je třeba být vzdálen od světelných zdrojů a alespoň triedr by měl být k dispozici. Poslední planeta naší sluneční soustavy, Neptun, se bude nacházet východně od Saturnu, nad souhvězdím Vodnáře a pomocí optiky ji budeme moci sledovat večer po západu Slunce za podmínek stejných jako při pozorování Uranu.

Geminidy

V noci ze 13. 12. do 3. hodiny následujícího dne očekáváme letos maximum meteorického roje Geminid. V této době by mohlo být pozorováno až 150 meteorů za hodinu. Ovšem musíme počítat s Měsícem před poslední čtvrtí, jehož svit nám pozorování znesnadní.

Radiant meteorického roje Geminid, zdroj: https://astropolis.pl

Ačkoli zdroj většiny meteorických rojů pochází z komet, v tomto případě je původcem roje asteroid 3200 Phaethon. Byl objeven díky snímkům ze satelitu v roce 1983 a patří k asteroidům s velmi nízkým periheliem (0,14AU). Ačkoli je řazen k potenciálně nebezpečným objektům, jeho dráha je dobře vypočítána a bezprostřední ohrožení Země od Phaethonu v řádech staletí nehrozí. Nedávné výzkumy odhalily, že se z tohoto asteroidu v periheliu, neboli česky v přísluní, uvolňuje sodík a celé bloky povrchu, které se ve větší vzdálenosti od Slunce s asteroidem opět spojí. Dochází tím k narušení stability tělesa a je jen otázkou času, kdy se úplně rozpadne.

Umělecké ztvárnění asteroidu 3200 Phaethon, zdroj: https://alchetron.com

Hvězdná obloha v prosinci

V prosinci můžeme pozorovat jedno z nejvýraznějších souhvězdí, Orion. Najdeme jej mezi dalšími známými hvězdnými sestavami, a sice souhvězdími Býka a Velkého psa. Podle starých řeckých bájí představoval Orion lovce, starověcí Egypťané souhvězdí také znali, vnímali jej jako zobrazení Usira, boha plodnosti, úrody a zemřelých.

Souhvězdí Orion, zdroj: http://hvezdy.astro.cz

.

V Orionu můžeme pozorovat mnoho asterismů, například trojici hvězd zvanou Orionův pás, nachází se v něm také trojice Messierových objektů. Jedná se o mlhoviny M42, M43 a M78. Zatímco první dvě zmíněné jsou difuzně emisními mlhovinami, tedy jsou tvořeny plynem, který je ionizován elektromagnetickým zářením blízké hvězdy, v případě M78 se jedná o mlhovinu reflexní. Tento typ mlhovin nemá ionizovaný plyn, pouze se v jeho prachu rozptyluje světlo blízké hvězdy.

Obě emisní mlhoviny v Orionu vidíme za dobrých pozorovacích podmínek i pouhým okem, ovšem na pozorování M78 je lepší navštívit hvězdárnu. Tato mlhovina je od Země vzdálena 1600 světelných let, její reálný průměr jsou přibližně 4 světelné roky. Je pozorovatelná díky dvěma hvězdám dosahujícím 10. magnitudy, které ji prosvěcují. Magnitudou je myšlena zdánlivá hvězdná velikost, jež udává jasnost hvězdy na obloze. Člověk, ovšem pouze za ideálních podmínek, je schopen vnímat objekty 8. – 9. magnitudy, v případě dvou hvězd v M87 se jedná o hvězdy velmi slabé.

Messier 78, zdroj: https://upload.wikimedia.org

Psalo se před 100 lety

Říše hvězd, prosinec 1922. 

Fotografie těles nebeských.

Ke konci ledna vyjde nákladem osvětové knihovny spisek p. Jos. Klepešty, pojednávající o astronomické fotografii. Účelem spisku jest informovati čtenáře o tom, kterak vznikají na citlivé desce fotografické obrazy Slunce, Měsíce a hvězd, jimž se obdivujeme v populárních i vědeckých spisech jinojazyčných.

Několik kapitol jako „Fotografický dalekohled“, „Zpracování astronomických negativů“, „Fotografie nejmenšími prostředky“ poslouží vydatně těm, kteří by se chtěli fotografováním oblohy zabývati.

Spisek provází 20 reprodukcí, z nichž jako zajímavé a u nás neznámé uvádíme: Reflektor astrofysikální observatoře ve Viktorii (Canada), reflektor observatoře Kflnigstuhl u Heidlbergu, astrograf fm. Zeiss, schéma fotografického dalekohledu státní hvězdárny 11a v Ondřejově, orig. montáž malé fotografické komory od p. ing. V. Rolčíka, stereoskopický fotogram komety Morehonsovy a měsíční partii kolem kráteru Erasihjienu. Z původních negativů jsou reprodukovány Jižní část souhvězdí Oriona od bratři Fričů z roku 1895, dva autorovy snímky Mléčné dráhy ve velikosti orignálů, a vzácný snimek meteoritu fotografovaný s Iskandru od ruského astronoma prof. Sýkory. Přihlášky na spisek, jehož cena bude asi 8 Kč….

Knihu Fotografie těles nebeských lze sehnat i v současnosti, ovšem za cenu řádově vyšší, zdroj: https://www.antikavion.cz

O sto let později je astrofotografie na zcela jiné úrovni. Pořizování snímků na fotografický film či emulzi sice nevymizela úplně, ale je to dnes již záležitost okrajová. Vrcholem současné astrofotografie jsou snímky pořízené kosmickými teleskopy (HST, JWST), na hvězdárnách se ke snímání vesmírných objektů používají digitální CCD kamery s velkým rozlišením. Práci v temné komoře nahradil počítačový software, astrofotografie se otevřela amatérským pozorovatelům a technologie se staly cenově dostupnými laické veřejnosti. Snímky oblohy lze pořizovat jak kvalitními zrcadlovkami, tak i kamerami přímo připojenými k teleskopům.

Navzdory tomu však Klepeštova kniha zůstává kvalitním zdrojem informací a představuje zajímavé období naší astronomické historie.

Astronomická výročí – Albert Abraham Michelson (19. 12. 1852 – 9. 5. 1931)

Dne 19. 12. uplyne 170 let od narození fyzika Alberta Michelsona. Polský rodák židovského původu se s rodiči v raném věku přestěhoval do USA, v mládí navštěvoval akademii, kde studoval zajímavou kombinaci oborů, sice optiku, klimatologii a umění.

Při svém bádání byl fascinován měřením rychlosti světla. Jeho na tu dobu velmi přesná měření (která postupně se svými spolupracovníky zpřesňoval), ukázala, že tehdy nejpopulárnější, jednoduchý mechanický model světlonosného prostředí (éteru) nemůže být správný. Jeho práce významně přispěla k vytvoření speciální teorie relativity.“

Michelson ke svým pozorováním výrazně vylepšil interferometr, přístroj ke skládání světelných vln a výrazně zpřesnil měření rychlosti světla ve vzduchu a ve vakuu. Princip jeho interferometru je využíván dodnes – například obdobné zařízení posloužilo k detekci gravitačních vln. V roce 1907 se stal prvním americkým laureátem Nobelovy ceny za fyziku.

 Albert Abraham Michelson, zdroj: https://news.uchicago.edu

Výročí kosmonautiky

Dne 7. 12. uplyne padesát let od startu zatím poslední pilotované mise k Měsíci. Apollo 17 odstartovalo pomocí nosné rakety Saturn V, podobně jako předchozí mise s trojicí astronautů. Pilotem velitelského modulu byl Ronald Evans, pilotem lunárního modulu geolog Harrison Schmitt a celé misi velel Eugene A. Cernan. Astronaut Cernan byl po matce českého a po otci slovenského původu. Součástí jeho kosmického zavazadla byla i malá vlajka bývalého Československa, která je dnes vystavena na hvězdárně v Ondřejově.

  Logo mise Apollo 17, zdroj: https://cs.wikipedia.org

Dne 11. 12. přistál lunární  modul Challenger v oblasti Taurus-Littrow.  Posádka se pohybovala po povrchu Měsíce pomocí lunárního roveru, který umožnil i výzkum vzdálenějších oblastí od místa přistání. Geolog Schmitt objevil pozoruhodnou oranžovou horninu, posádka odebrala na Měsíci celkem 110,5 kg lunárních vzorků. Astronauti se vrátili ze zatím poslední měsíční mise 19. 12., v současnosti se lidstvo na svůj návrat na Měsíc intenzivně připravuje. Existují dva americké projekty na cestu lidské posádky na Měsíc. Zatímco firma SpaceX připravuje svou velkou kosmickou loď, NASA v rámci projektu Artemis 1 vypustila minulý měsíc raketu SLS s modulem Orion k první, bezpilotní misi.

Sledujeme průběh mise Artemis I (kosmonautix.cz)

Těžký lunární modul Challenger, upravený oproti prvním misím k přepravě lunárního roveru, zdroj: https://en.wikipedia.org

Další výročí kosmonautiky

2. 12. 1992 – Start mise STS-53 raketoplánu Discovery. Jednalo se o 15 let tohoto stroje, hlavním úkolem bylo vypuštění družice pro ministerstvo obrany USA.  Raketoplán se vrátil na Zemi 9. 12. 1992.

8. 12. 1992 – Proběhl druhý průlet sondy Galileo kolem Země. Jednalo se o urychlovací manévr při letu sondy k Jupiteru.  Mise sondy Galileo započala 18. 10. 1989, dne 8. 12. 1995 byla navedena na oběžnou dráhu Jupitera a její činnost byla ukončena o osm let později.

10. 12. 1982 Přistála zpět na Zemi kosmická loď Sojuz T-5. Start proběhl 19. 8. 1982 s jinou posádkou. Jednalo se o misi ke kosmické stanici Saljut 7.

13. 12 2012 –  Čínská sonda Čchang-e 2 prolétla ve vzdálenosti 3,2 km od povrchu planetky 4179 Toutatis. Sonda byla vypuštěna 1. 10 2010 a jejím hlavním posláním byl výzkum Měsíce. Byla historicky první sondou, která přešla ze selenocentrické dráhy do libračního bodu L2. Jedná se o oběžnou dráhu kolem Měsíce, Lagrangeův bod L2je místem, kde se vyrovnají gravitační síly v soustavě Země a Měsíce, těleso v něm tak zůstává dlouhodobě v klidu.

 Asteroid 4179 Toutatis patří k potencionálně nebezpečným tělesům, zdroj: https://en.wikipedia.org

14. 12. 1962 – Prolétla americká sonda Mariner 2 kolem Venuše. Sonda byla vypuštěna 28. 2. 1962, spolu se sondou Mariner – Venus 62 tvořila sesterský pár. Nad povrchem Venuše prolétla ve vzdálenosti necelých 35 tisíc km. Mariner 2 na Zemi dodal zásadní informace, které vyvrátily doposud panující představy o klimatu na planetě.

Mariner 2, zdroj: https://imgur.com

29. 12. 2012 – Start nosné rakety Ariane 5-AR567. Na její palubě byly sondy Skynet 5D

a MEXSAT-3. Jedná se o dosud aktivní telekomunikační satelity.

29. 12. 2002 – Start automatické kosmické lodi  Šen-Čou 4. Jednalo se o pokusný let, na palubě byly 2 figuríny taikonautů, přístroje na ně napojené zaznamenávaly jaký má vliv kosmické prostředí na budoucí lidskou posádku.

Zdroje

Hvězdářský kalendář 2022

Hvězdářská ročenka 2022

Stellarium

https://www.hvezdarna-fp.cz/archiv-RH/RH-1922-08.pdf

https://cs.wikipedia.org/wiki/Geminidy

https://en.wikipedia.org/wiki/3200_Phaethon

https://cs.wikipedia.org/wiki/Albert_Abraham_Michelson

https://cs.wikipedia.org/wiki/Apollo_17

Příspěvek byl publikován v rubrice Astrosloupky se štítky a jeho autorem je Radim Neuvirt. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.