STS-23
Čtvrt století uplyne od chvíle, kdy 4. 4. 1997 odstartoval na svůj 22. let na misi STS-83 raketoplán Columbia. Součástí byla kosmická laboratoř Spacelab MSL. Cílem mise byly experimenty s mikrogravitací, pozorování rozličných látek a materiálů v beztížném prostředí. Na palubě laboratoře se rovněž nacházel skleník, jedním z cílů byl výzkum vlivu mikrogravitace na rostliny. K návratu stroje došlo předčasně 8. 4. 1997, neboť porucha H-O baterií vedla ke zkrácení letu o celých 12 dní.
Březen přináší mnoho kulatých a půlkulatých výročí kosmonautiky, hned první den v měsíci uplyne 20 let od chvíle, kdy 1. 3. 2002 odstartoval na misi STS – 109 raketoplán Columbia. Jednalo se o 4. servisní misi k HST (Hubbleovu kosmickému teleskopu). Hlavním cílem letu byla výměna solárních panelů a náhrada některých stávajících zařízení za modernější, zejména pak došlo k výměně kamery. HST byl přichycen k raketoplánu manipulační rukou, v rámci jeho renovace proběhlo 5 výstupů do volného prostoru. Raketoplán přistál na Zemi 12. 3. 2002, jednalo se bohužel o jeho poslední přistání, neboť při následující misi STS-107 byl po vstupu do atmosféry zničen.
Celý příspěvekV únoru se nám kulatých a půlkulatých výročí kosmonautiky objevilo opravdu velké množství.
Celý příspěvekDne 30. 5. 1966 odstartovala sonda Surveyor 1 k Měsíci. Po čtyřech dnech letu přistála na jeho povrchu a započala s výzkumem. Jednalo se o první měkké přistání na Měsíci uskutečněné NASA. Sovětské sondě Luna 9 se to podařilo o čtyři měsíce dříve. Sonda Surveyor poslala na Zemi přes 11 tisíc černobílých i barevných snímků, byla natolik úspěšná, že na jejím základě byl pozměněn celý projekt. Poslední spojení se Surveyorem 1 proběhlo 7. 1. 1967.
Celý příspěvekNa prosinec nepřipadá mnoho kulatých a půlkulatých výročí kosmonautiky, přesto hned na začátku měsíce oslavíme jedno velmi významné. Padesát let totiž uplyne od přelomového momentu, kdy 2. 12. 1971 proběhlo první přistání na Marsu. Učinila tak sovětská sonda Mars 3, která ke své misi odstartovala 28. 5. 1971. O devět dní dříve byla vynesena raketou Proton K na svou misi sesterská sonda Mars 2, ta také dosáhla Marsu dříve, při sestupu se ovšem roztříštila. Přesto se však jednalo svým způsobem o úspěch, neboť první těleso vyrobené člověkem zasáhlo rudou planetu. Sondy Mars byly rozděleny na přistávací a orbitální sekci, lander sondy Mars 3 přistál do prachové bouře a po 14 sekundách vysílaného signálu se odmlčel. Fotografie zaslaná orbiterem na Zemi byla naprosto nedešifrovatelná, přesto se jednalo o první úspěšné přistání na Marsu. Součástí mise by i Marsnik, automatický lyžinový robot, který byl spojený s landerem kabelem a měl provádět průzkum bezprostředního okolí místa přistání. Zdali se aktivoval, není známo.
Celý příspěvekHubbleův kosmický teleskop (HST) zaznamenal 1. 11. 2001 v atmosféře exoplanety HD 209458 b sodík, byla tím zjištěna vůbec poprvé atmosféra u exoplanety. Tato exoplaneta, nazývaná též Osiris je vzdálena 153 l. y. od Země a patří mezi horké Jupitery. Její vzdálenost od mateřské hvězdy je 6,9 milionu kilometrů a oběh trvá necelé 4 pozemské dny. V roce 2005 NASA oznámila také objev kyslíku a uhlíku u této exoplanety.
Celý příspěvekDne 2. 10. 1991 odstartovala kosmická loď Sojuz TM-13 na kosmickou stanici Mir. Jednalo se o 13. let k této stanici a zároveň poslední, před rozpadem Sovětského svazu. Kromě kosmonautů Volkova a Aubakirova byl na palubě i rakouský kosmonaut Franz Viehböck.
Celý příspěvekDne 2. 9. 1971 odstartovala sovětská sonda Luna 18 k Měsíci, 7. 9. se ocitla na jeho oběžné dráze a 11. 9. dopadla tvrdě na měsíční povrch. Cílem mise byl odběr lunárních vzorků pomocí vrtáku a jejich odeslání zpět na Zemi, vzhledem k členitému terénu mezi moří Hojnosti a Krizí se přistání nezdařilo.
Celý příspěvekPřed polednem místního času, dne 2. 8. 1991 odstartoval raketoplán Atlantis ke svému devátému letu v rámci mise STS-43. Jeho úkolem bylo doplnit soustavu geostacionárních družic TDRS o satelit TDRS-E, sloužící k mezikontinentální komunikaci a ke spojení s družicemi a kosmickými loděmi na nízké oběžné dráze. Přistání raketoplánu proběhlo 11. 8. 1991.
Celý příspěvekDne 8. 7. 1971 odstartovala sonda Solrad 10, známá též jako Explorer 44. Jednalo se o zařízení na sledování sluneční radiace, sonda sledovala ustavičně změny vlnové délky Slunce v UV spektru, v měkkých a tvrdých RTG oblastech. Sonda se pohybovala na orbitě 630 – 430 km, zanikla v atmosféře 15. 12. 1979.
Celý příspěvek