Hubbleův kosmický teleskop (HST) zaznamenal 1. 11. 2001 v atmosféře exoplanety HD 209458 b sodík, byla tím zjištěna vůbec poprvé atmosféra u exoplanety. Tato exoplaneta, nazývaná též Osiris je vzdálena 153 l. y. od Země a patří mezi horké Jupitery. Její vzdálenost od mateřské hvězdy je 6,9 milionu kilometrů a oběh trvá necelé 4 pozemské dny. V roce 2005 NASA oznámila také objev kyslíku a uhlíku u této exoplanety.

Dne 2. 9. 1971 odstartovala sovětská sonda Luna 18 k Měsíci, 7. 9. se ocitla na jeho oběžné dráze a 11. 9. dopadla tvrdě na měsíční povrch. Cílem mise byl odběr lunárních vzorků pomocí vrtáku a jejich odeslání zpět na Zemi, vzhledem k členitému terénu mezi moří Hojnosti a Krizí se přistání nezdařilo.

Před polednem místního času, dne 2. 8. 1991 odstartoval raketoplán Atlantis ke svému devátému letu v rámci mise STS-43. Jeho úkolem bylo doplnit soustavu geostacionárních družic TDRS o satelit TDRS-E, sloužící k mezikontinentální komunikaci a ke spojení s družicemi a kosmickými loděmi na nízké oběžné dráze. Přistání raketoplánu proběhlo 11. 8. 1991.

Dne 8. 7. 1971 odstartovala sonda Solrad 10, známá též jako Explorer 44. Jednalo se o zařízení na sledování sluneční radiace, sonda sledovala ustavičně změny vlnové délky Slunce v UV spektru, v měkkých a tvrdých RTG oblastech. Sonda se pohybovala na orbitě 630 – 430 km, zanikla v atmosféře 15. 12. 1979.

Před 55 lety přistála na měsíci první americká sonda a je to 40 let, kdy se v tehdejším Sovětském Svazu konal další neúspěšný test supersilného nosiče N1. Červen roku 2021 je i kulatým výročím tragické sovětského letu Sojuz 11.

Květen je měsícem konce 2. světové války, jež akcelerovala vývoj raket, válečného nástroje, který pomohl lidstvu udělat krok do vesmíru. V květnu byl vyslán první lidský výtvor k „pekelnému dvojčeti“ naší Země, k Venuši, a při posledním letu raketoplánu Endeavour se do vesmítu podíval i český krteček.