Úplné zatmění Měsíce, pro nás však jen částečné

Nastal květen, poslední měsíc před letním slunovratem, kdy je možno večerní oblohu ještě celkem slušně pozorovat.
Celý příspěvekNastal květen, poslední měsíc před letním slunovratem, kdy je možno večerní oblohu ještě celkem slušně pozorovat.
Celý příspěvekV závěrečné části našeho cyklu se podíváme na několik zajímavostí ohledně výpočtu Velikonoc.
Podle definice je jednoduchá úvaha, že nejdříve nastanou Velikonoce, pokud první jarní úplněk padne na sobotu 21. března. Pak bude Velikonoční neděle 22. 3. Nastane to však někdy?
Celý příspěvekDne 4. 5. 1967 odstartoval Lunar Orbiter 4 k Měsíci. Jeho hlavním úkolem bylo snímkování povrchu našeho přirozeného satelitu k tvorbě měsíční mapy. Sonda byla navedena 8. 5. 1967 na orbitu Měsíce. Kamera s rozlišením 1 m byla nastavena na 200 dvojexpozic, které se rádiovým signálem vysílaly do řídícího střediska. Lunar Orbiter zanikl 6. 10. 1967, po zapnutí brzdících motorů se zřítila na měsíční povrch.
Celý příspěvekSTS-23
Čtvrt století uplyne od chvíle, kdy 4. 4. 1997 odstartoval na svůj 22. let na misi STS-83 raketoplán Columbia. Součástí byla kosmická laboratoř Spacelab MSL. Cílem mise byly experimenty s mikrogravitací, pozorování rozličných látek a materiálů v beztížném prostředí. Na palubě laboratoře se rovněž nacházel skleník, jedním z cílů byl výzkum vlivu mikrogravitace na rostliny. K návratu stroje došlo předčasně 8. 4. 1997, neboť porucha H-O baterií vedla ke zkrácení letu o celých 12 dní.
Války o rakouské dědictví (1740 – 1748), kdy Marie Terezie nebyla pro mnohé okolní vladaře přijatelnou dědičkou, klimaticky probíhaly převážně v období studeného sedmiletého období (1739 – 1745). František Ledecký, který se stal 10. 2. 1742 děkanem píseckým, k témuž roku poznamenal: „Po odtáhnutí rakouského vojska drželi se Francouzové zpočátku tiše, pak se stávali vždy nevázanější a v kruté zimě vyháněli lidi z příbytků, aby se sami hříti mohli. Zmíraloť jich mrazem a nemocemi tolik, že denně 4 i 5 vozů mrtvol z města vyváželi a do jam u kostela nejsv. Trojice je házeli.“
Celý příspěvekV předchozí části jsme pomocí algoritmu Dionysia Exigua spočítali jakási data Velikonoc, která ovšem nesouvisela s těmi, co jsou v kalendáři a navíc neděle nepřipadaly na neděle. V této části si povíme proč a ukážeme si výpočet vedoucí ke správnému výsledku
Celý příspěvekBřezen přináší mnoho kulatých a půlkulatých výročí kosmonautiky, hned první den v měsíci uplyne 20 let od chvíle, kdy 1. 3. 2002 odstartoval na misi STS – 109 raketoplán Columbia. Jednalo se o 4. servisní misi k HST (Hubbleovu kosmickému teleskopu). Hlavním cílem letu byla výměna solárních panelů a náhrada některých stávajících zařízení za modernější, zejména pak došlo k výměně kamery. HST byl přichycen k raketoplánu manipulační rukou, v rámci jeho renovace proběhlo 5 výstupů do volného prostoru. Raketoplán přistál na Zemi 12. 3. 2002, jednalo se bohužel o jeho poslední přistání, neboť při následující misi STS-107 byl po vstupu do atmosféry zničen.
Celý příspěvekV první části jsme si uvedli historické okolnosti kolem Velikonoc a nastínili příčiny obtíží s určením jejich data. Také jsme si představili Dionysia Exigua, který popsal algoritmus pro výpočet Velikonoc, který se stal určujícím pro rané křesťanství. Nyní se podíváme na jeho metodu výpočtu. Na začátek jen připomenu rozhodnutí Nikajského koncilu „Velikonoční neděle je první nedělí po prvním jarním úplňku“.
Celý příspěvekV únoru se nám kulatých a půlkulatých výročí kosmonautiky objevilo opravdu velké množství.
Celý příspěvekZe Zbraslavské kroniky bylo z roku 1328 vypsáno: „Vzápětí za zatměním (konec března) následuje nepřetržitě po čtyři týdny velmi silný vítr.“ Ten rok byla čtyři zatmění: dvě sluneční, dvě měsíční. Z našeho území bylo viditelné pouze jedno: částečné zatmění Měsíce, které proběhlo 26. 2. 1328, tedy koncem února.
Celý příspěvek