Astrosloupek květen 2024

Již tradičně začneme rozborem večerní oblohy nad západním obzorem, kde spatříme souhvězdí jarní oblohy. Po západu Slunce spatříme nízko nad horizontem dvojici nejjasnějších hvězd Blíženců Castor (α Gem) a Pollux (β Gem). Východně od Blíženců spatříme nevýrazného Raka, jižně od něj nalezneme hlavu Hydry.

Celý příspěvek

Astrosloupek duben 2024

Nízko nad západním obzorem spatříme ve večerních hodinách hvězdná uskupení typická pro zimní oblohu, Býka, Oriona, Blížence nebo Velkého psa. V Býku spatříme jasnou planetu Jupiter (-2,03 mag). V těsné blízkosti největší planety Sluneční soustavy (zhruba 1° severně) nalezneme pomocí alespoň menšího dalekohledu Uran (5,9 mag). Nutno dodat, že příliš času pro jejich pozorování nám nezbývá, neboť pod obzor zapadají obě tělesa již dvě hodiny po západu Slunce.

Celý příspěvek

Astrosloupek březen 2024

Hned v úvodu si připomeňme, že jarní rovnodennost nastane 20. března4:06 SEČ (středoevropského času). Jarní rovnodennost je okamžik, kdy Slunce na své zdánlivé dráze (ekliptice) na obloze protne nebeský rovník viz obr níže. Tímto okamžikem začíná na severní polokouli astronomické jaro. Při rovnodennosti je délka dne a noci přibližně stejně dlouhá (nezapočítáváme-li vliv atmosféry a rozměr slunečního kotouče).

Celý příspěvek

Astrosloupek – leden 2024

Hned v úvodu si připomeňme, že začátkem ledna bude Země na své dráze Slunci nejblíže, přibližně 147 mil. km (0,98 AU). Tomu bodu říkáme perihelium. Naopak nejdále od Slunce bude Země 5. července, přes 152 mil. km (1,01 AU), jak popisuje obrázek níže. Změna vzdálenosti je způsobená tím, že Země neobíhá kolem Slunce po dokonalé kružnici, ale po elipse s malou výstředností (výstřednost v případě Země je zhruba 1,7 %).

Celý příspěvek