Astrosloupek – srpen 2022

Sledujeme Slunce a sluneční skvrny. Letos budou Perseidy pod vlivem úplňku. Mlhoviny letní oblohy. Významný český vynálezce. Výročí marsovské legendy.

Radiant meteorického roje Perseid

Slunce v srpnu

Vzhledem k faktu, že Slunce bylo v minulém měsíci neobyčejně aktivní, dá se tušit, že tak může být i v srpnu. Na zákresu slunečních skvrn (viz obr.) jsou vidět dvě velké skupiny, vůdčí skvrny by bylo možné spatřit i pouhým okem. K tomu je třeba být vybaven brýlemi s mylarovou fólií či podobným certifikovaným filtrem. Ovšem pozor, v internetových obchodech se nezřídka objevuje v nabídce rozličný aušus, pokud si chcete být jisti kvalitním nákupem, doporučujeme nabídku na těchto stránkách:

http://www.supra-dalekohledy.cz/slunce/kontinuum/foliove-filtry/.

Při návštěvě naší hvězdárny se můžete domluvit s personálem a zkusit si vytvořit zákres slunečních skvrn s naší pomocí.

Východy a západy Slunce v průběhu srpna:

1.8.  V 5:29, Z 20:43
15.8. V 5:49, Z 20:19
31.8. V 6:13, Z 19:46
Zákres slunečních skvrn ze dne 12. 7. 2022

Fáze Měsíce, východy a západy, také přízemí a odzemí, konjunkce

1. 8. – V 5:29, Z 20:43
5. 8. – 13:06 první čtvrť
10. 8. – Měsíc v přízemí (359 828 km)
12. 8. – 3:36 úplněk
15. 8. – V 22:05, Z 9:51
19. 8. – 6:36 poslední čtvrť
22. 8. – Měsíc v odzemí (405 418 km)
27. 8. – 10:17 nov
31. 8. – V 10:39, Z 21:25

Mezi oblíbená pozorování patří konjunkce a seskupení kosmických těles.

V pátek 5. 8. v 1:00 proběhne konjunkce Marsu s hvězdou Spica (α Vir)

O tři dny později, 7. 8. v 10:00 pak nastane konjunkce s Antarem (α Sco) – vzhledem k tomu, že bude probíhat dopoledne, budeme moci sledovat obě tělesa až po setmění.

Zajímavé přiblížení proběhne v noci ze soboty 20. 8.;  ve 14 :00 nastane konjunkce Měsíce s hvězdou Aldebaran (α Tau), ve 3:00 následujícího dne budeme moci na obloze sledovat parádní seskupení právě Měsíce, Marsu, Aldebaranu a otevřené hvězdokupy Plejády (M45). Použijeme-li astronomickou optiku, spatříme v této sestavě také planetu Uran.

V noci 24. 8. ve 2:00 proběhne konjunkce našeho přirozeného satelitu s Polluxem (β Gem) v souhvězdí Blíženců a na závěr své srpnové pouti vstoupí Měsíc opět do Panny, kdy 31. 8. v 5:00 nastane další přiblížení se Spicou.

Seskupení Měsíce, Marsu, Plejád a Aldebaranu bude pozorovatelné 21. 8. ve 3:00

Viditelnost planet

Jedinou planetou, kterou v srpnu nespatříme bude Merkur. Ten se ocitne 27. 8. v 18:00 v největší východní elongaci, čili zapadat bude krátce po Slunci. Elongací je v astronomii myšlen úhel mezi Sluncem a planetou, jak je viděn ze Země. Pokud planeta vychází a zapadá později než Slunce, jde o východní elongaci.

Venuši spatříme každé ráno nad východním obzorem, vychází dříve než Slunce a nachází se tedy v modu „Jitřenka.“ Konjunkcí planet bude v srpnu dosti, ovšem často v době nevhodné k pozorování, takže my budeme sledovat zejména fáze přiblížení. V sobotu 6. 8. ve 13:00 proběhne její konjunkce s Polluxem (β Gem), my jejich sblížení spatříme již toho dne ráno, kdy se budou nacházet nízko nad severovýchodním obzorem.

Na sklonku srpna, 26. 8. v 1:00 proběhne konjunkce Měsíce s Venuší, na jejich přiblížení si však počkáme do času před východem Slunce.

Mars bude možno na obloze spatřit ve druhé polovině noci, jeho konjunkci s Uranem uvidíme pomocí dalekohledu 2. 8. ve 2:00, konjunkce s Měsícem proběhne 19. 8. v 15:00, tentýž večer a i ten následující bude rudá planeta tvořit součást již popsaného seskupení.

Plynné planety Jupiter, Uran a Neptun budeme sledovat po půlnoci, konjunkce Měsíce s Jupiterem nastane 15. 8. ve 14:00, s Uranem o tři dny později v 18:00.

Planetu Saturn ovšem uvidíme po celou noc, 14. 8. v 19:00 se ocitne v opozici se Sluncem a tentýž den ve 23:49 bude nejblíže Zemi (8.8 AU, tedy 1 324 958 049,03 km). Ideální pro pozorování.

Pohled na Saturnův prstenec tvořený drobnými úlomky

Perseidy

Jedná se o meteorický roj známý už od počátku 1. století našeho letopočtu z pozorování v Číně a ve východní Asii. V 18. století bylo zjištěno, že se srpnová aktivita každoročně opakuje a počátkem 19. století byl určen zdroj meteorů v oblasti souhvězdí Persea. Roku 1861 poukázal italský astronom Giovanni Schiaparelli na shodu drah meteorického roje s drahou komety 109P/ Swift – Tuttle. Tato kometa je prokazatelně původcem Perseid, roj je aktivní od 17. 7. do 24. 8., jejich maximum bývá v rozmezí 11. – 13. 8.

 Na letošní Perseidy se vypravíme nejlépe 13. 8. někam hodně daleko za město. To zvýší naše šance na pozorování roje, avšak asi nám to bude i tak málo platné. Měsíc si nemohl vybrat nejnevhodnější dobu na úplněk, čili bude nám den po něm oblohu značně přesvětlovat. Letos tedy máme šanci vidět spíše výraznější meteory.

Perseidám se také říká Slzy svatého Vavřince, podle světce, jenž byl 10. 8. roku 258 umučen a datum jeho popravy předchází těsně maximu roje.

Perseidy jsou roj s četností zhruba 110 meteorů za hodinu

Srpnová souhvězdí

 V půli srpna nám již bude dáno pozorovat nebeské objekty po 21. hodině. Na východě se nacházejí souhvězdí Pegasa a Andromedy, která spojuje hvězda Alpheratz, nyní (α And), dříve (δ Peg). Poblíže Andromedy nebude potíž nalézt při dobrých pozorovacích podmínkách i nejbližší spirální galaxii (její poloha viz obr.).

Galaxie v Andromedě

Po galaxii v Trojúhelníku to je patrně nejvzdálenější objekt, který lze vidět ničím nevyzbrojenýma lidskýma očima – světlo, které uvidíte se na svou pouť vydalo před zhruba dva a půl milióny let, tj. zhruba v době, kdy se v Africe objevili první zástupci rodu homo.

Nad jihem se bude nacházet rameno naší galaxie, úkaz nazývaný Mléčná dráha. Světlo miliard hvězd našim zrakům splývá v dlouhý mlžný pás táhnoucí se od severu až k horizontu, kdybychom použili dalekohledu, rozlišili bychom mnoho hvězd, které jej tvoří a které naše oči nejsou schopny rozlišit.

 Jihozápadně od hvězdy Altair (α Aql), hlavy Orla, spatříme dvě nádherné mlhoviny. Jedná se o Messier 16 a 17.

Messier 16, neboli Orlí mlhovina je viditelná díky skupině velkých hmotných hvězd tvořících otevřenou hvězdokupu NGC 6611, které plyn mlhoviny elektricky nabíjejí.  Hvězdokupa NGC 6611, která čítá kolem 60 hvězd které také formují mračna mlhoviny a vytvářejí v ní táhlé útvary jakými jsou např. Sloní choboty či Sloupy stvoření. Odhadovaná vzdálenost je přes 5800 světelných let a obsahuje i značný počet modrých veleobrů ne starších než

3 miliony let, tyto hvězdy právě způsobují ionizaci plynů v mlhovině. Nebude asi překvapením, že M16 svým tvarem připomíná letícího orla.

Severněji od M16 můžeme spatřit M17, čili mlhovinu Omega. Jedná se o velmi jasný objekt ležící od nás asi 5000 světelných let a o průměru přes 30 světelných let Mlhovina Omega, nazývaná tak pro svůj podkovovitý tvar, je spojena temným pásem s několik set světelných let vzdálenou mlhovinou Orlí, předpokládá se, že jsou součástí většího molekulárního mračna, ze kterého my sledujeme nahuštěné středy, rodiště nových hvězd.

Messier 16 Orlí mlhovina
Messier 17 Mlhovina Omega
Pohled na oblohu 15. 8. 2022 ve 22:00, v žlutém kruhu mlhoviny M16 a M17

Osobnost měsíce

Ludvík Očenášek (4. 8. 1872 – 10. 8. 1949)

Progresivní národy mají své raketové konstruktéry, v Německu to byli Oberth a von Braun, v USA Goddard, v Rusku Koroljov a ba i Čína má jistě nějakého svého šikovného reverzního inženýra. V Čechách tuto roli bezpochyby splňoval raketový konstruktér a vynálezce Ludvík Očenášek, od jehož narození uplyne 4. 8. celých 150 let.

Očenášek byl vynálezcem v širokém smyslu slova, postavil největší letadlo v monarchii, konstruoval motory a zejména v letech 1928 – 1930 prováděl několika kilometrové lety s raketami. Byl i politicky činný, v roce 1918 odposlouchával vojenské rozhovory vedení armády a předával je Maffii, skupině kolem T. G. Masaryka. Za druhé světové války odmítl pracovat pro Říši a stejně tak odmítl i komunisty po válce. Očenášek je i jmenován v síni slávy Muzea historie výzkumu vesmíru, mezi stovkou nejvýznamnějších raketových vizionářů a konstruktérů.

Ludvík Očenášek
Zkoušky prvních československých raket v Nuselském údolí

Výročí kosmonautiky

Je tomu již deset let, co jsme 6. 8. 2012 sledovali v přímém přenosu  dosud neviděný přistávací manévr amerického roveru Curiosity. Rover Curiosity, byl coby nová marsovská laboratoř MSL, vypuštěn do vesmíru 26. 11. 2011 a jeho sestup probíhal revolučním způsobem. Nad povrchem planety, po odhození tepelného štítu se aktivoval raketový jeřáb a ten spustil rover na lanech. Curiosity na rozdíl od předchozích roverů nemá solární panely, ale je poháněn radioizotopovým termoelektrickým generátorem. Jeho hlavním cílem je zjistit zdali byly či jsou na Marsu podmínky pro život, také geologická a atmosférická analýza. Přestože byla životnost Curiosity plánována na necelý jeden pozemský rok, rover je dosud aktivní. Curiosity se pohybuje po povrchu Marsu rychlostí 90 metrů za hodinu, provádí vrty a analýzu horniny. Roveru se podařilo na Marsu identifikovat metan a organické sloučeniny v atmosféře včetně organického uhlíku potřebného pro vznik života. Uvnitř roveru je dvanáct laboratoří, které díky multifunkční robotické ruce analyzují odebrané vzorky.

    Rover Curiosity

Zdroje:

Hvězdářský kalendář 2022

Hvězdářská ročenka 2022

Stellarium

Mars_Science_Laboratory (Mars Science Laboratory)

Meteorický roj Perseidy (rexter.cz)

Ludvík Očenášek (rozhlas.cz)

Mlhovina Omega (wikipedia)

Orlí mlhovina (wikipedia)

Souhvězdí Andromedy (wikipedia)

Perseidy (wikipedia)

Maffie (rozhlas.cz)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *