Výročí na srpen 22

Lunar Orbiter 5

Měsíc srpen nám letos přinesl opravdu velké množství kulatých a půlkulatých výročí. Již na začátku měsíce uplyne 55 let od chvíle, kdy 1. 8. 1967 byla vypuštěna americká sonda Lunar Orbiter 5 k Měsíci. Hlavním úkolem bylo snímkování Měsíce před přistáním pilotovaných lodí Apollo. Cílem bylo vyhledat optimální přistávací plochy pro dosednutí lunárních modulů. Čtyři dny po startu, 5. 8. 1967, byla sonda navedena na oběžnou dráhu Měsíce, při nejkratším přiblížení ve výšce kolem 90 km nad povrchem snímala měsíční útvary a fotografie posílala televizním přenosem na Zemi. Sonda se po vyčerpání paliva zřítila na měsíční povrch 1. 2. 1968.

Lunar Orbiter 5

Ariane

Před deseti lety, 2. 8. 2012 odstartovala nosná raketa ESA Ariane 5-AR564. Na její palubě byly sondy INTELSAT 20A a HYLAS 2. INTELSAT 20A je geostacionární komunikační družice a nahradila stávající satelity tohoto typu. Hylas 2 je komunikační satelit, který signálem pokrývá severní Afriku, východ Evropy a část Asie.

Intelsat 20A
Hylas 2

Phoenix

Start sondy agentury NASA Phoenix k Marsu proběhl 4. 8. 2007.  K přistání došlo 25. 5. 2008 v oblasti Vastitas Borealis, na palubě byly přístroje sloužící k výzkumu přítomnosti vody na planetě a zařízení zkoumající, zdali má Mars vhodné podmínky pro mikroskopický život. Sonda objevila vodu v podobě ledu několik centimetrů pod povrchem. Od listopadu téhož roku je pokládána za nezvěstnou, možná však jak bájný Fénix povstane z ledu a zase o sobě podá zprávu.

Logo mise Phoenix

Curiosity

Deset let již pracuje na povrchu Marsu rover MSL, známý jako Curiosity. Start mise nastal 26. 11. 2011 a 6. 8. 2012 vozítko přistálo na Marsu v kráteru Gale. Jednalo se o první zkoušku neobvyklého technického řešení, kdy samotný rover byl spuštěn na lanech na povrch Marsu speciálním kosmickým raketovým jeřábem. Oproti předchozím roverům se jedná o podstatně sofistikovanější a robustnější pojízdnou laboratoř. Hlavními cíli Curiosity jsou geologický a atmosférický průzkum, také studium možností pro přistání lidské posádky.

Curiosity

STS-85 Discovery

Dne 7. 8.  1997 započala mise STS-85 raketoplánu Discovery. Jednalo se o 23 let tohoto stroje, na jeho palubě byl vynesen kryogenní infračervený spektrometr a teleskopická platforma na výzkum atmosféry CRISTA-SPAS.  Tento výtvor Německé kosmické agentury devět dní doprovázel Discovery ve volném prostoru a prováděl pozorování atmosféry. Raketoplán se vrátil na Zemi  19. 8. 1997.

Start raketoplánu

Saljut 5

Kosmická stanice Saljut 5 byla součástí vojenského programu Almaz, proto se o ní ve Východním bloku v 70. letech minulého století moc nemluvilo. Byla vypuštěna 22. 6. 1976 a na oběžné dráze pobyla 412 dní. Na lodi pracovaly za její existence pouze dvě posádky, plánovaná druhá mise ze tří selhala, kvůli poruše automatického navádění Sojuzu 23. Poslední kosmonauti z mise Sojuz 24 opustili stanici na sklonku února 1977, od té doby byl Saljut 5 bezprizorní a 8. 8. 1977 shořel v atmosféře.

Saljut 5

STS-118 Endeavour

Před patnácti lety, 8. 8. 2007 proběhl start mise STS-118 raketoplánu Endeavour, byl to 20. let tohoto korábu a 7 mise k ISS. V nákladovém prostoru bylo zařízení S5 Truss, neboli příhradová konstrukce ke kosmické stanici. Endeavour měl jako první z raketoplánů možnost čerpat energii ze sítě ISS, díky tomu bylo rozhodnuto prodloužit návrat do 21. 8. 2007. Během letu byly vykonány 4 výstupy do otevřeného prostoru (EVA)

Raketoplán Endeavour

Sojuz TM-14

Dne 10. 8. 1992 přistála kosmická loď Sojuz TM-14 po 145 dnech pobytu na sovětské – ruské kosmické stanici Mir (během pobytu posádky na stanici došlo k rozpadu Sovětského svazu). Ruští kosmonauti byli titíž, kteří 17. 3. 1992 s lodí startovali, německého kosmonauta při startu však v posádce nahradil francouzský kosmonaut při přistání. 

Logo mise Sojuz TM-14

Vostok 3 a 4

Na dny 11. 8. 1962  a 12. 8. 1962 připadl první skupinový start dvou kosmických lodí. Jednalo se o Vostok 3, na jehož palubě byl A.G. Nikolajev, který vykonal 64 obletů Země a Vostok 4 s kosmonautem R. R. Popovičem s 48 oblety planety. Nikolajev poprvé natočil naši planetu na barevný film.

Maďarská známka na památku letu dvou Vostoků

Raketoplán Enterprise

Raketoplán Enterprise, pojmenovaný díky lobingu fanoušků seriálu Star Trek nebyl určen k cestám do vesmíru, jednalo se o technologický demonstrátor. Byly na něm prováděny i atmosferické testy, byl zkoušen let na hřbetu speciálně upraveného Boeingu 747.  Je tomu 45 let od doby, kdy 12. 8. 1977 proběhl první, testovací let raketoplánu Enterprise v atmosféře s posádkou. Po havárii Challengeru se uvažovalo o úpravě Enterprise ke kosmickým letům, ekonomicky výhodnější však bylo postavit raketoplán nový, Endeavour.

Atmosférické testy raketoplánu Enterprise

Explorer 46

Program Explorer čítá velké množství různých družic specializovaných na rozličné úkoly.  Explorer 46, vypuštěný 13. 8. 1972 se soustředil na průzkum meteoroidů. Do nárazníkových panelů zachytil 200 meteoroidů a přes 2000 mikrometeoroidů.

Sonda Explorer 46

Sojuz TM-25

Sojuz TM-25 odstartoval  10. 2. 1997. Základní posádku doplňoval německý kosmonaut Reinhold Ewald. Ten o devatenáct dní později přistál s jinou posádkou, Původní základní posádka mise k Miru, kosmonauti Ciblijev a Lazutkin se bez třetího člena vrátili na Zemi 14. 8. 1997.

Posádka Sojuzu TM-25

Zásobovací loď Dragon

Před pěti lety, 14. 8. 2017, zamířila zkušební zásobovací loď Dragon (CRS-12) na bezpilotní misi k ISS. Na palubě byla zařízení určená především k biologickým experimentům, jednalo se o poslední let Dragonu ve funkci zásobovací lodě.

Loď Dragon

Sojuz T-7

Z kosmodromu Bajkonur odstartovala 19. 8. 1982 kosmická loď Sojuz T-7 ke stanici Saljut 7. Členkou posádky byla i druhá  žena ve Vesmíru, S. Savická.

Posádka Sojuzu T-7

Voyager 2

Klíčovým milníkem v historii astronomie byl 20. 8. 1977.  Tehdy byla vypuštěna na svou nekonečnou misi sonda Voyager 2, dosud jediné těleso, které proletělo kolem čtyř největších planet sluneční soustavy. To bylo možné jen díky takové pozici planet, která nastává pouze jednou za 175 let, k Uranu a Neptunu od té doby žádné člověkem vytvořené těleso nezavítalo.

Sonda Voyager 2

První sovětská mezikontinentální raketa

Nešťastného data , přesně jedenáct let před sovětským vpádem do tehdejšího Československa, proběhl 21. 8. 1957 první start balistické mezikontinentální rakety z kosmodromu Bajkonur. Jednalo se o nový koncept rakety, která se stala základem nejen jiných jaderných raket, ale i nosičů Vostok, Voschod a dodnes používaných Sojuz a Molnija.

Raketa R-7

Mars 3

Dne 22. 8. 1972 byla ukončena činnost orbitální části sondy Mars 3. Sonda odstartovala devět dní po své sesterské sondě Mars 2 28. 5. 1971. Lander sondy sestoupil jako první pozemské těleso na povrch Marsu 2. 12. 1971, z důvodu prachové bouře poslal však na Zemi pouze jeden nečitelný snímek a pak se odmlčel. Orbitální část však pokračovala ve své činnosti a na Zemi vyslala velké množství snímků povrchu a dat o atmosféře a záření.

Ilustrace Marsu 3 na Marsu.

Voyager 1

Je tomu již deset let, co americká sonda Voyager 1 opustila 25. 8. 2012 sluneční soustavu a ocitla se v tzv. heliopauze. Modul je na cestě pryč ze sluneční soustavy již dobrých 45 let, v letošním roce se postaral o senzaci, když ze sondy začala přicházet nesmyslná nebo nemožná data. Není však jistě divu, že sonda s dnes naprosto zastaralým softwarem v místech, kam ještě před ní žádný lidmi vytvořený stroj nepronikl, reaguje nečekaně. Tým odborníků pracuje na řešení, otázkou zůstává, zjistíme-li opravdu někdy příčinu nesnází našeho nejvzdálenějšího posla. 

Sonda Voyager 1

Neil Armstrong

Je tomu již deset let, kdy nás navždy opustil dne 25. 8. 2012 Neil Armstrong. Neil se narodil 5.5. 1930, koncem 40. let se stal vojenským pilotem, účastnil se speciální vojenské operace v Koreji.  Poté se stal zkušebním pilotem, řídil i raketoplán X-15. Následně se přihlásil do amerického týmu astronautů, kde první misi vykonal s letem Gemini 8. Armstrong byl prvním člověkem, jehož bota se otiskla do měsíčního povrchu. Stalo se tak při historické misi Apollo 11 20. 7. 1969. Po návratu z mise se stal univerzitním učitelem, Armstrong skonal ve věku 82 let.

Neil Armstrong

Dawn

Opět před deseti lety, 26. 8. 2012 sonda Dawn opustila oblast planetky Vesta a zamířila k trpasličí planetě Ceres. Sonda odstartovala 27. 9. 2007 a na oběžnou dráhu Vesty byla navedena iontovými motory 16. 7. 2011.

Sonda Dawn v pásu asteroidů

Mariner 2

Dne 27. 8.  1962 odstartovala americká sonda Mariner 2 k Venuši.  Průlet proběhl 14. 12. 1962 ve vzdálenosti necelých 35 tisíc km od povrchu planety. Jedním ze zásadních zjištění sondy byla absence magnetického pole planety a také fakt, že podmínky na Venuši, zejména tlak a teplota, jsou v naprostém rozporu s, do té doby přijímanými, romantizujícími názory.

Mariner 2

Sojuz T-5

Jak bývalo zvykem na sovětských kosmických stanicích ne každý kosmonaut se vracel s lodí, kterou se na stanici dostal. To byl i případ lodi Sojuz T-5, který ke stanici Saljut 7 odstartoval 13. 5. 1982 a přistál 27. 8. 1982 s jinou posádkou. Na jeho palubě se vracela na Zemi i druhá kosmonautka světa Světlana Savická.

Příprava rakety Sojuz na start

Explorer 71

V rámci programu Explorer se vypravila na oběžnou dráhu 28. 8. 1997 kosmická sonda Explorer 71 (ACE). Sonda byla určena ke studiu vlastností částic hmoty v meziplanetárním stavu. K tomu sondě sloužila sada spektrometrů s rozličným rozsahem.

Sonda Explorer 71

Ariane AR-513

Kosmická raketa Ariane 5-AR513 vynesla 28. 8. 2002 dvojici satelitů Atlantic Bird 1 a Meteosat 8. Jednalo se jak o komunikační satelit zajišťující spojení mezi Evropou a Amerikou, tak o meteorologický satelit, který snímal celou plochu Evropy. Činnost Meteosatu 8 byla ukončena 1. 7. 2022.

Sonda Atlantic Bird 1
Sonda Meteosat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.