Úplné zatmění Měsíce, pro nás však jen částečné

Nastal květen, poslední měsíc před letním slunovratem, kdy je možno večerní oblohu ještě celkem slušně pozorovat.
Celý příspěvekNastal květen, poslední měsíc před letním slunovratem, kdy je možno večerní oblohu ještě celkem slušně pozorovat.
Celý příspěvekVálky o rakouské dědictví (1740 – 1748), kdy Marie Terezie nebyla pro mnohé okolní vladaře přijatelnou dědičkou, klimaticky probíhaly převážně v období studeného sedmiletého období (1739 – 1745). František Ledecký, který se stal 10. 2. 1742 děkanem píseckým, k témuž roku poznamenal: „Po odtáhnutí rakouského vojska drželi se Francouzové zpočátku tiše, pak se stávali vždy nevázanější a v kruté zimě vyháněli lidi z příbytků, aby se sami hříti mohli. Zmíraloť jich mrazem a nemocemi tolik, že denně 4 i 5 vozů mrtvol z města vyváželi a do jam u kostela nejsv. Trojice je házeli.“
Celý příspěvekZe Zbraslavské kroniky bylo z roku 1328 vypsáno: „Vzápětí za zatměním (konec března) následuje nepřetržitě po čtyři týdny velmi silný vítr.“ Ten rok byla čtyři zatmění: dvě sluneční, dvě měsíční. Z našeho území bylo viditelné pouze jedno: částečné zatmění Měsíce, které proběhlo 26. 2. 1328, tedy koncem února.
Celý příspěvekChudý polský šlechtic Jan Chrysostom Pasek ve svých Pamětech vzpomíná na rok 1680: „Hned na počátku roku dočkali jsme se nových věcí, protože zima, která se nadobro rozhostila, zmizela a nastalo takové teplo a tak krásné počasí, že jsme dobytek vyhnali na pole. Vyrazily květy a země rodila trávu, oralo se a selo. Já jsem se setím dlouho otálel, ale vida, že lidé zpola zasili jařiny, také jsem začal sít.“
Celý příspěvekFrantišek Teplý vzpomíná na rok 1639: „Všude byl hrozný nedostatek potravin. Na deskách magistrátního kalendáře se zachovala kulatá míra chleba o průměru 5 cm, který byl zde v Jindřichově Hradci po žních prodáván po 1 krejcaru a ještě ho nebylo dosti.
Celý příspěvekPodle zápisů se roku 1511 sbíralo víno o Všech Svatých (1. 11.) a někteří je sbírali až na sv. Martina (11. 11.). A poté přišla zima: „Byla ostrá neobyčejná zima. Odra celá zamrzla, což trvalo od sv. Kateřiny (25. 11.) až do sv. Matěje (24. 2.). Bylo také veliké množství sněhu, teprve na sv. Jiří (23. 4.) trochu ulevilo.“
Celý příspěvekPodzim nastal. Jaký bude? Jen doufejme, že záznam z roku 1512 nebude aktuální i v roce 2022: „Při podzimním času roku minulého na 1. října povstala dlouhá a ostrá zima, která trvala v následujícím roce až do konce února, kdy přišla veliká ledová a vodní záplava.“ V druhé polovině října začne období nejlepší viditelnosti Merkuru v roce 2021.
Celý příspěvek„Času jarního okolo sv. Řehoře (12. 3.) počaly v Čechách veliké mlhy každého dne bývati, takže člověk člověka před sebou ode čtyř kroků neviděl. Z těchto potom pocházel neobyčejný a nesnesitelný smrad, který lidé těžce nesli. To trvalo 35 dnův.“ To zaznamenal Daniel Adam z Veleslavína k roku 1077. A není divu, když ulice byly plné všemožného odpadu a výkalů nejrůznějšího stáří. A když se k tomu přidá inverzní stav atmosféry…
Celý příspěvekRok 1210 ze záznamů různých kronik vyhodnotil R. Henning následovně: „Krajně drsná zima v lednu a únoru. Zamrzlo i Černé moře. Na počátku srpna se dostavily sedmidenní prudké deště a povodně.“
Celý příspěvekPočátek července roku 1250 nebyl pro některé oblasti zrovna šťastným: „Dne 2. července odpoledne spadly veliké kroupy, které způsobily mnoho škod na osení zimním i jarním, na stromech ovocných i jiných a způsobily velikou záhubu dobytka, ptactva rozličného druhu, též mnoho lesní zvěře pobily…“
Celý příspěvek