První letošní astrosloupek bude tradičně patřit lednové večerní a noční obloze. Ukážeme si, na jaká souhvězdí a asterismy se můžeme těšit a které objekty vzdáleného vesmíru lze v tomto období pozorovat. Povíme si něco o meteorickém roji Kvadrantid, který hned z kraje roku obohatí noční oblohu. V závěru článku si připomeneme nejvýznamnější lednová výročí světové kosmonautiky.
Celý příspěvekZimní slunovrat. Zákryt Uranu Měsícem. Zákryt Marsu Měsícem v úplňku. Geminidy. Historická publikace o astrofotografii. Albert Michelson. Apollo 17.
V prosinci nás čekají dva zákryty planet Měsícem, oba viditelné z našeho území v noci a k ránu, v celém svém průběhu. Nenecháme si ujít ani pozorování sluneční aktivity ve fotosféře a také se zaměříme na prosincový meteorický roj Geminid.
Celý příspěvekMěsíc listopad přinese možnost pozorování planety Mars již od večerních hodin do brzkého rána. Největší planeta Jupiter, která se nacházela k Zemi nejblíže za posledních 59 roků, bude viditelná po většinu noci a podmínky pro její pozorování jsou velmi příznivé. Rovněž budeme moci pozorovat meteorický roj Leonid, jehož maximum nastane 17. listopadu. Nad obzorem stále dominují podzimní souhvězdí, nicméně nad obzor již vychází typická souhvězdí a objekty zimní oblohy. Na tento měsíc připadá několik zajímavých astronomických a kosmonautických výročí, která si připomeneme v závěru článku.
Celý příspěvekKonec letního času. Částečné zatmění Slunce. Orionidy. Sledujeme Galaxii v Trojúhelníku. Meteor roku 1922. Výročí tvůrce katalogu. Americký výzkum Venuše.
Největším astronomickým zážitkem letošního října bezpochyby bude částečné zatmění Slunce. Bude však výtečně pozorovatelná většina planet, meteorický roj Orionid a velké množství objektů podzimní oblohy, z nichž se dnes zaměříme na galaxii v Trojúhelníku.
Celý příspěvekNastává měsíc září, kdy se do naší pozornosti na večerní obloze dostávají typická podzimní souhvězdí. Již v první polovině noci nastanou příznivé podmínky pro pozorování dvou největších planet sluneční soustavy. Dne 23. září krátce po třetí hodině ráno, nastává na severní polokouli den podzimní rovnodennosti. Tímto datem začíná na severní hemisféře astronomický podzim a na jižní nastává naopak rovnodennost jarní, tedy začíná astronomické jaro.
Celý příspěvekSledujeme Slunce a sluneční skvrny. Letos budou Perseidy pod vlivem úplňku. Mlhoviny letní oblohy. Významný český vynálezce. Výročí marsovské legendy.
Nastává měsíc červen, kdy se na severní polokouli dostává Slunce nejvýše nad obzor. Budou tak nastávat nejdelší dny a nejkratší noci v tomto roce. Budeme si tak muset na pozorování počkat do pozdějších večerních hodin.
Celý příspěvek
Nastal květen, poslední měsíc před letním slunovratem, kdy je možno večerní oblohu ještě celkem slušně pozorovat.
Celý příspěvekVálky o rakouské dědictví (1740 – 1748), kdy Marie Terezie nebyla pro mnohé okolní vladaře přijatelnou dědičkou, klimaticky probíhaly převážně v období studeného sedmiletého období (1739 – 1745). František Ledecký, který se stal 10. 2. 1742 děkanem píseckým, k témuž roku poznamenal: „Po odtáhnutí rakouského vojska drželi se Francouzové zpočátku tiše, pak se stávali vždy nevázanější a v kruté zimě vyháněli lidi z příbytků, aby se sami hříti mohli. Zmíraloť jich mrazem a nemocemi tolik, že denně 4 i 5 vozů mrtvol z města vyváželi a do jam u kostela nejsv. Trojice je házeli.“
Celý příspěvekZe Zbraslavské kroniky bylo z roku 1328 vypsáno: „Vzápětí za zatměním (konec března) následuje nepřetržitě po čtyři týdny velmi silný vítr.“ Ten rok byla čtyři zatmění: dvě sluneční, dvě měsíční. Z našeho území bylo viditelné pouze jedno: částečné zatmění Měsíce, které proběhlo 26. 2. 1328, tedy koncem února.
Celý příspěvek