Astrosloupek červen 2024

Hned v úvodu si připomeňme, že 20. června ve 22:52 SELČ začíná na severní polokouli astronomické léto. Letní slunovrat je definován jako okamžik, kdy Slunce dosahuje nejvyššího bodu nad nebeským rovníkem, jak naznačuje obrázek níže. Ten zpravidla nastává 20. nebo 21. června, výjimečně může být 19. (nastane v roce 2487) nebo 22. června (nastane v roce 2203), viz přehledná tabulka s daty slunovratů a rovnodenností platná do roku 2050.

Celý příspěvek

Astrosloupek květen 2024

Již tradičně začneme rozborem večerní oblohy nad západním obzorem, kde spatříme souhvězdí jarní oblohy. Po západu Slunce spatříme nízko nad horizontem dvojici nejjasnějších hvězd Blíženců Castor (α Gem) a Pollux (β Gem). Východně od Blíženců spatříme nevýrazného Raka, jižně od něj nalezneme hlavu Hydry.

Celý příspěvek

Astrosloupek duben 2024

Nízko nad západním obzorem spatříme ve večerních hodinách hvězdná uskupení typická pro zimní oblohu, Býka, Oriona, Blížence nebo Velkého psa. V Býku spatříme jasnou planetu Jupiter (-2,03 mag). V těsné blízkosti největší planety Sluneční soustavy (zhruba 1° severně) nalezneme pomocí alespoň menšího dalekohledu Uran (5,9 mag). Nutno dodat, že příliš času pro jejich pozorování nám nezbývá, neboť pod obzor zapadají obě tělesa již dvě hodiny po západu Slunce.

Celý příspěvek

Astrosloupek březen 2024

Hned v úvodu si připomeňme, že jarní rovnodennost nastane 20. března4:06 SEČ (středoevropského času). Jarní rovnodennost je okamžik, kdy Slunce na své zdánlivé dráze (ekliptice) na obloze protne nebeský rovník viz obr níže. Tímto okamžikem začíná na severní polokouli astronomické jaro. Při rovnodennosti je délka dne a noci přibližně stejně dlouhá (nezapočítáváme-li vliv atmosféry a rozměr slunečního kotouče).

Celý příspěvek

Astrosloupek – leden 2024

Hned v úvodu si připomeňme, že začátkem ledna bude Země na své dráze Slunci nejblíže, přibližně 147 mil. km (0,98 AU). Tomu bodu říkáme perihelium. Naopak nejdále od Slunce bude Země 5. července, přes 152 mil. km (1,01 AU), jak popisuje obrázek níže. Změna vzdálenosti je způsobená tím, že Země neobíhá kolem Slunce po dokonalé kružnici, ale po elipse s malou výstředností (výstřednost v případě Země je zhruba 1,7 %).

Celý příspěvek

Astrosloupek – prosinec 2023

V první polovině noci bude možné pozorovat typická zimní souhvězdí a ukážeme si, podle kterých hvězd se na zimní obloze snadno zorientovat. Prosincová obloha naskytne příznivé podmínky pro pozorování dvou největších planet Sluneční soustavy, Jupiteru a Saturnu. Jasnou Venuši spatříme v ranních hodinách nad jihovýchodem. Podíváme se, co je a kdy nastává v prosinci zimní slunovrat nebo jaké zajímavé objekty vzdáleného vesmíru můžeme pozorovat.

Celý příspěvek

Astrosloupek – listopad 2023

V ranních hodinách budeme mít příležitost pozorovat velmi jasnou Venuši, kterou navíc v první půlce listopadu zakryje Měsíc. Jupiter nás bude provázet na obloze po celou noc a v listopadu bude Zemi nejblíže. Saturn zapadá už před půlnocí. V další části článku poodhalíme mýty o hrdinovi Perseovi. Ukážeme si, kde na obloze nalezneme souhvězdí Býka, které se spolu s ostatními zimními souhvězdími vrací na noční oblohu. V závěru si připomene meteorický roj Leonid, jehož maximum nastane ve druhé polovině měsíce.

Celý příspěvek

Astrosloupek – říjen 2023

Od časných ranních hodin lze pozorovat jasnou Venuši jako Jitřenku. Druhá polovina měsíce bude ve znamení meteorického roje Orionid. Závěrem října nás čeká částečné zatmění Měsíce, které bude na obloze doprovázet Jupiter. Poslední říjnovou neděli si připomeneme konec letního času, kde si vysvětlíme, proč byl v naší zemi zaveden a trvá dodnes.

Celý příspěvek