Ze Zbraslavské kroniky bylo z roku 1328 vypsáno: „Vzápětí za zatměním (konec března) následuje nepřetržitě po čtyři týdny velmi silný vítr.“ Ten rok byla čtyři zatmění: dvě sluneční, dvě měsíční. Z našeho území bylo viditelné pouze jedno: částečné zatmění Měsíce, které proběhlo 26. 2. 1328, tedy koncem února.

Chudý polský šlechtic Jan Chrysostom Pasek ve svých Pamětech vzpomíná na rok 1680: „Hned na počátku roku dočkali jsme se nových věcí, protože zima, která se nadobro rozhostila, zmizela a nastalo takové teplo a tak krásné počasí, že jsme dobytek vyhnali na pole. Vyrazily květy a země rodila trávu, oralo se a selo. Já jsem se setím dlouho otálel, ale vida, že lidé zpola zasili jařiny, také jsem začal sít.“

František Teplý vzpomíná na rok 1639: „Všude byl hrozný nedostatek potravin. Na deskách magistrátního kalendáře se zachovala kulatá míra chleba o průměru 5 cm, který byl zde v Jindřichově Hradci po žních prodáván po 1 krejcaru a ještě ho nebylo dosti.

Podle zápisů se roku 1511 sbíralo víno o Všech Svatých (1. 11.) a někteří je sbírali až na sv. Martina (11. 11.). A poté přišla zima: „Byla ostrá neobyčejná zima. Odra celá zamrzla, což trvalo od sv. Kateřiny (25. 11.) až do sv. Matěje (24. 2.). Bylo také veliké množství sněhu, teprve na sv. Jiří (23. 4.) trochu ulevilo.“

Podzim nastal. Jaký bude? Jen doufejme, že záznam z roku 1512 nebude aktuální i v roce 2022: „Při podzimním času roku minulého na 1. října povstala dlouhá a ostrá zima, která trvala v následujícím roce až do konce února, kdy přišla veliká ledová a vodní záplava.“ V druhé polovině října začne období nejlepší viditelnosti Merkuru v roce 2021.