Duben v kosmonautice není jen výročím prvního letu člověka kolem Země. Zajímavých událostí se událo více.
5. 4. 1991 – Let STS-37 raketoplánu Atlantis. Jednalo se o 8. let tohoto stroje, hlavním úkolem této mise bylo vypuštění Comptonovy gama observatoře (Compton GRO). 0bservatoř vážila 16 tun a byla nejtěžším zařízením vypuštěným z raketoplánu. Observatoř pracovala na orbitě 450 km nad Zemí, jeho hlavním úkolem bylo lokalizovat zdroje gama záření, které na Zemi atmosféra nepropouští. Raketoplán se vrátil 11. 4., necelý týden poté se observatoř aktivovala.
7. 4. 2001 – Toho dne startovala pomocí rakety Delta II z mysu Canaveral sonda Mars Odyssey. Na oběžné dráze Marsu se ocitla 24. 10. 2001, v roce 2014 byla její mise prodloužena. Hlavním úkolem sondy byl průzkum pomocí spektrometru, jehož bylo využito ke zkoumání struktury povrchu, polárních čepiček a hledání vody.
11. 4. 2006 – Sonda Venus Express byla vypuštěna 9. 11. 2005 ruskou raketou Sojuz FG z kosmodromu Bajkonur. O necelého půlroku později se stala první sondou ESA na oběžné dráze Venuše, po několika dnech se dostala na extrémně excentrickou polární dráhu 250 – 66 000 km s dobou oběhu 24 hodin. Sonda sledovala gravitační pole planety, ionosféru, rozdíly teploty a tlaku v atmosféře a pomocí radaru sledovala nerovnosti povrchu. Mise byly prodloužena, k jejímu ukončení došlo v roce 2014.
12. 4. 1961 – Šedesát let uplyne ode dne, kdy odstartovala pomocí stejnojmenné rakety kosmická loď Vostok 1. Na její palubě byl první kosmonaut světa Jurij A. Gagarin, občan tehdejšího Sovětského svazu. Vostok oblétl jedenkrát Zemi, zcela v automatickém režimu, po 108 minutách přistála návratová část na Zemi. Gagarin se katapultoval ve výšce 7 km nad povrchem a přistál nezávisle na návratové části. Podoba kosmické rakety a lodi byla ještě dlouhou dobu utajována, proto se na dobových oslavných tiscích objevují mnohdy fantaskní představy o její podobě.
12. 4. 1981 – Dvacet let po startu prvního člověka na oběžnou dráhu Země byl uskutečněn první vzlet stroje s možností opakovaného použití, tedy raketoplánu. Jednalo se o misi STS-1 raketoplánu Columbia, jeho posádku tvořila dvojice astronautů John Young a Robert Crippen a hlavním a jediným úkolem mise byla zkouška naprosto nových technologií. Hlavními zkouškami bylo otevření hlavních dveří a gravitační stabilizace vůči Zemi. Raketoplán přistál po dvou dnech letu na dráze vytvořené speciálně pro tyto mise na dně vyschlého solného jezera.
19. 4. 1971 – Toho dne byla vypuštěna první kosmická stanice Saljut 1, byla vynesena na oběžnou dráhu raketou Proton – K z kosmodromu Bajkonur. Ke stanici byly vyslány dvě mise. Dne 23. 4. 1971 proběhl start lodi Sojuz 10 ke stanici Saljut 1, jednalo se první pokus o spojení obou kosmických lodí. K němu sice došlo, lodě letěly spolu jako jeden celek několik hodin, ale posádka z technických důvodů do kosmické stanice nevstoupila, resp. tam neproplula. Přistání proběhlo 24. 4. v kazašské stepi.Teprve následující misi lodi Sojuz 11 se podařilo se Saljutem spojit, tři kosmonauti pracovali na stanici celkem 23 dní, avšak při návratu na Zemi, vinou předčasně spuštěného tlakového ventilu zahynuli. Po této tragédii již lidská posádka stanici nenavštívila a ta zanikla po řízeném vstupu do atmosféry 11. 10. 1971 nad Tichým oceánem.
25. 4. 1961 – Mercury – Atlas 3 byla testovací loď, respektive maketa lodi, projektu Mercury – jednalo se o zkušební suborbitální let. Po startu rakety selhalo navigační zařízení a byl vydán pokyn k autodestrukci. Zafungoval však záchranný systém, který oddělil kosmickou loď od explodující rakety a ta dopadla na padácích na pevninu! Byla v takové kondici, že ji bylo možné použít v následujícím experimentálním letu Mercury – Atlas 4.
28. 4. 2001 – Sojuz TM-32, byla ruskou misí k ISS, zadokovala u stanice několik hodin poté, co ji opustila mise STS-100 raketoplánu Endeavour. Zajímavostí je, že na palubě byl první kosmický turista, Američan Dennis Tito. Ten pobyl na stanici necelých osm dní a vrátil se s jinou posádkou lodí Sojuz TM-31.
