Květnová výročí ’21

Květen je měsícem konce 2. světové války, jež akcelerovala vývoj raket, válečného nástroje, který pomohl lidstvu udělat krok do vesmíru. V květnu byl vyslán první lidský výtvor k „pekelnému dvojčeti“ naší Země, k Venuši, a při posledním letu raketoplánu Endeavour se do vesmítu podíval i český krteček.

5. 5. 1961 – Celých šedesát let od startu prvního člověka neslaví letos jenom Rusové, ale i Američané. Necelý měsíc po Gagarinovi odstartovala loď Freedom 7 v rámci letu Mercury—Redstone 3 s astronautem Alanem Shepardem na palubě. Jednalo se však pouze o suborbitální let, není považován za kosmický. Raketa Redstone nebyla na kosmický let stavěna, bylo jasné, že pro orbitální lety bude nahrazena výkonnější raketou Atlas. Shepard vystoupal do výšky 187 km nad zemí a s kabinou přistál po 488 km letu na moři. Letu předcházely zkušební balistické lety s makaky a se šimpanzem.

9. 5. 1971 – Po úspěšných misích Mariner 6 a 7 bylo rozhodnuto vyslat k Marsu dvojici sond, které by se staly umělými satelity Rudé planety. Před 50. lety odstartovala z Floridy sonda Mariner 8 na nosné raketě Atlas — Centaur 3C, ta však již po několika minutách od startu měla poruchu a sonda havarovala v Atlantickém oceánu.

14. 5. 1981 – Sojuz 40 byl misí ke stanici Saljut 6, ve které v té době pobývala posádka Kovaljonok – Savinych. Na palubě Sojuzu byl první a doposud poslední rumunský kosmonaut Dumitru Prunariu, velitelem lodi byl Leonid Popov, který se při této misi podíval na oběžnou dráhu již podruhé. Spojení lodi se Saljutem 6 proběhlo den poté, u stanice byl již zadokován modernější Sojuz T-4. Tato loď byla uvnitř zcela přebudována, díky odlehčení v ní bylo instalováno i sedátko pro třetího kosmonauta. Společná sovětsko—rumunská mise skončila 22. 5. t. r., jednalo se o poslední loď této verze, která se vypravila na orbitu.

16. 5. 2011 –Mise STS 134 byla posledním letem raketoplánu Endeavour. Po kontrole tepelné ochrany raketoplánu, která se po havárii Columbie prováděla vždy, se stroj spojil 18. 5. s ISS. Hlavními úkoly bylo umístění spektrometru s venkovní plošiny na stanici. Letovým specialistou byl astronaut Andrew Feustel, který misi vtiskl i českou stopu: na palubu si vzal jako maskota českého plyšáka řečeného krteček, českou vlajku a Písně kosmické od Jana Nerudy. Vzdal tím hold českým předkům své manželky. Po ukončení mise byl raketoplán předán do sbírky California Science Center v Los Angeles.

18. 5. 1991 – Mise kosmické lodi Sojuz TM – 12 ke stanici Mir se účastnila první britská kosmonautka Helen Sharmanová. Spolu s ní letěli Anatolij Arcebarskij a Sergej Krikaljov, s lodí se vracel 10. 10. 1991 Arcebarskij spolu s Toktarem Aubakirovem a rakouským kosmonautem Franzem Viehbökem. Po týdnu práce na stanici se Sharmanová vrátila lodí Sojuz TM – 11 na Zemi spolu s kosmonauty Viktorem Afanasjevem a Musou Manarovem.

19. 5. 1971 – K Marsu startovala sonda Mars 2. Úkolem mise bylo dopravit na povrch planety pouzdro se symboly SSSR. Sonda přilétla k Marsu 27. 11. 1971, s pouzdrem se po dopadu na povrch již nepodařilo navázat spojení. Orbitální část sondy obíhala nad Marsem do srpna 1972. Sesterská sonda Mars 3 startovala o devět dní později a k Marsu se dostala 2. 12. téhož roku. Přistávací modul z planety vysílal signál 14, 5 sekundy a pak se spojení navždy přerušilo. Orbitální sekce obíhala nad planetou rovněž do srpna 1972 a odesílala na Zemi rozličná data o Marsu.

20. 5. 1961 – Dne 12. 2. 1961 byla vynesena na oběžnou dráhu raketou Molnija kosmická sonda Veněra 1. První průlet člověkem vyrobeného tělesa kolem Venuše proběhl nejspíše 20. 5. 1961 ve vzdálenosti 100 000 km od jejího povrchu.Neurčitost data je dána skutečností, že se sonda v prvním týdnu po startu odmlčela. V současnosti se nachází na heliocentrické dráze a její životnost je pravděpodobná do zániku Sluneční soustavy.

30. 5. 1971 – Start sesterské sondy Marineru 8, sondy Mariner 9 k Marsu proběhl bez obtíží. Mariner 9 se14. 11. 1971 dostal na oběžnou dráhu planety, jakožto první objekt vyrobený lidmi. O nemnoho dní tak předešel sovětským sondám Mars 2 a 3. Sonda během své činnosti do října 1972 pořídila snímky detailů marsovského povrchu, taktéž měsíce Phobos a Deimos. Po ukončení činnosti obíhá dál kolem Marsu, její zánik se předpokládá v rove 2022.

Příspěvek byl publikován v rubrice Kosmonautika a jeho autorem je Radim Neuvirt. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *