Před pěti lety 20. 4. 2017 proběhl start kosmické lodi Sojuz MS-04 pomocí nosné rakety Sojuz FG z kosmodromu Bajkonur. Jednalo se o misi k ISS, u níž déle než 4 měsíce sloužila jako záchranná loď. Dne 3. 9. 2017 přistál Sojuz MS-04 v kazašské stepi. Původní posádka byla při návratu doplněna o americkou astronautku.
Celý příspěvekMěsíc srpen nám letos přinesl opravdu velké množství kulatých a půlkulatých výročí. Již na začátku měsíce uplyne 55 let od chvíle, kdy 1. 8. 1967 byla vypuštěna americká sonda Lunar Orbiter 5 k Měsíci. Hlavním úkolem bylo snímkování Měsíce před přistáním pilotovaných lodí Apollo. Cílem bylo vyhledat optimální přistávací plochy pro dosednutí lunárních modulů. Čtyři dny po startu, 5. 8. 1967, byla sonda navedena na oběžnou dráhu Měsíce, při nejkratším přiblížení ve výšce kolem 90 km nad povrchem snímala měsíční útvary a fotografie posílala televizním přenosem na Zemi. Sonda se po vyčerpání paliva zřítila na měsíční povrch 1. 2. 1968.
Celý příspěvekNa svůj 23. let na oběžnou dráhu se americký raketoplán Columbia vypravil 1. 7. 1997. Hlavním cílem mise byly práce uvnitř druhého evropského modulu Spacelab, zejména experimenty s mikrogravitací a zkoumání vlastností různých materiálů. Jednalo se o druhou výpravu této laboratoře, ta první, v dubnu téhož roku byla ale pro poruchy předčasně ukončena. Přistání proběhlo 17. 7. 1997.
Pět let uplyne od chvíle, kdy 3. 6. 2017 odstartovala kosmická loď Dragon k misi (CRS-11). Jednalo se o bezpilotní zásobovací let k ISS, který byl ovšem výjimečný v tom že pro tuto kabinu se jednalo o let již druhý, ten prvý se uskutečnil v rámci mise CRS-4 v roce 2014. Nepočítaje raketoplány šlo tedy o první opakovaný let touž kabinou. Kromě zásob určených pro posádku se na palubě nacházeli i hlodavci a hmyz, určení k experimentům.
Dne 4. 5. 1967 odstartoval Lunar Orbiter 4 k Měsíci. Jeho hlavním úkolem bylo snímkování povrchu našeho přirozeného satelitu k tvorbě měsíční mapy. Sonda byla navedena 8. 5. 1967 na orbitu Měsíce. Kamera s rozlišením 1 m byla nastavena na 200 dvojexpozic, které se rádiovým signálem vysílaly do řídícího střediska. Lunar Orbiter zanikl 6. 10. 1967, po zapnutí brzdících motorů se zřítila na měsíční povrch.
Celý příspěvekSTS-23
Čtvrt století uplyne od chvíle, kdy 4. 4. 1997 odstartoval na svůj 22. let na misi STS-83 raketoplán Columbia. Součástí byla kosmická laboratoř Spacelab MSL. Cílem mise byly experimenty s mikrogravitací, pozorování rozličných látek a materiálů v beztížném prostředí. Na palubě laboratoře se rovněž nacházel skleník, jedním z cílů byl výzkum vlivu mikrogravitace na rostliny. K návratu stroje došlo předčasně 8. 4. 1997, neboť porucha H-O baterií vedla ke zkrácení letu o celých 12 dní.
Březen přináší mnoho kulatých a půlkulatých výročí kosmonautiky, hned první den v měsíci uplyne 20 let od chvíle, kdy 1. 3. 2002 odstartoval na misi STS – 109 raketoplán Columbia. Jednalo se o 4. servisní misi k HST (Hubbleovu kosmickému teleskopu). Hlavním cílem letu byla výměna solárních panelů a náhrada některých stávajících zařízení za modernější, zejména pak došlo k výměně kamery. HST byl přichycen k raketoplánu manipulační rukou, v rámci jeho renovace proběhlo 5 výstupů do volného prostoru. Raketoplán přistál na Zemi 12. 3. 2002, jednalo se bohužel o jeho poslední přistání, neboť při následující misi STS-107 byl po vstupu do atmosféry zničen.
Celý příspěvekV únoru se nám kulatých a půlkulatých výročí kosmonautiky objevilo opravdu velké množství.
Celý příspěvekDne 30. 5. 1966 odstartovala sonda Surveyor 1 k Měsíci. Po čtyřech dnech letu přistála na jeho povrchu a započala s výzkumem. Jednalo se o první měkké přistání na Měsíci uskutečněné NASA. Sovětské sondě Luna 9 se to podařilo o čtyři měsíce dříve. Sonda Surveyor poslala na Zemi přes 11 tisíc černobílých i barevných snímků, byla natolik úspěšná, že na jejím základě byl pozměněn celý projekt. Poslední spojení se Surveyorem 1 proběhlo 7. 1. 1967.
Celý příspěvekNa prosinec nepřipadá mnoho kulatých a půlkulatých výročí kosmonautiky, přesto hned na začátku měsíce oslavíme jedno velmi významné. Padesát let totiž uplyne od přelomového momentu, kdy 2. 12. 1971 proběhlo první přistání na Marsu. Učinila tak sovětská sonda Mars 3, která ke své misi odstartovala 28. 5. 1971. O devět dní dříve byla vynesena raketou Proton K na svou misi sesterská sonda Mars 2, ta také dosáhla Marsu dříve, při sestupu se ovšem roztříštila. Přesto se však jednalo svým způsobem o úspěch, neboť první těleso vyrobené člověkem zasáhlo rudou planetu. Sondy Mars byly rozděleny na přistávací a orbitální sekci, lander sondy Mars 3 přistál do prachové bouře a po 14 sekundách vysílaného signálu se odmlčel. Fotografie zaslaná orbiterem na Zemi byla naprosto nedešifrovatelná, přesto se jednalo o první úspěšné přistání na Marsu. Součástí mise by i Marsnik, automatický lyžinový robot, který byl spojený s landerem kabelem a měl provádět průzkum bezprostředního okolí místa přistání. Zdali se aktivoval, není známo.
Celý příspěvek