Počátek července roku 1250 nebyl pro některé oblasti zrovna šťastným: „Dne 2. července odpoledne spadly veliké kroupy, které způsobily mnoho škod na osení zimním i jarním, na stromech ovocných i jiných a způsobily velikou záhubu dobytka, ptactva rozličného druhu, též mnoho lesní zvěře pobily…“
Po letním slunovratu nastávají noci den ode dne dříve. Červenec ještě není pro noční pozorování úplně dobrým, ale jeho závěrem bude světelný stav noční oblohy o poznání lepší. Poblíž západního obzoru, v průběhu večerního soumraku, uvidíme velmi jasnou Venuši v nedaleké společnosti červené, ale méně výrazné planety Mars. Venuše bude Mars na obloze dohánět, až jej předběhne. K nejtěsnějšímu přiblížení obou planet dojde 13. 7. odpoledne. Nicméně večer budou obě planety stále ještě blízko sebe a stále je můžeme vidět najednou v zorném poli středních či menších dalekohledů. V jejich blízké společnosti se bude pohybovat úzký srpek Měsíce, který dokrášlí toto zajímavé, ale dočasné zákoutí večerní oblohy. Jak bude Venuše míjet Mars, najdete zde. (odkaz na obrázek 04).
Poblíž jižního obzoru se bude nacházet jasná červená hvězda Antares v souhvězdí Štíra. Východněji od něj najdeme souhvězdí Střelce (Sagitarius), jehož severní část nese lidové pojmenování Čajová konvička. Nad nimi je rozsáhlé, leč méně výrazné souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) a Hada (Serpens). Na hvězdném území Hadonoše se nachází celá řada otevřených i kulových hvězdokup a mlhovin. Zajímavou kulovou hvězdokupou může být M 9, která má mírně eliptický tvar a její světlo je v severní a západní části znatelně zeslabené temnou prachovou mlhovinou.Téměř uprostřed souhvězdí se nachází kulová hvězdokupa M 10, která je viditelná již v malých dalekohledech. Jen 3,5 stupně od ní se nachází další jasná hvězdokupa M 12. Toto je jen malý výčet hvězdokup, které se zde nacházejí.
Mezi východním a jihovýchodním obzorem, kolem 22. hodiny uvidíme vycházet planetu Saturn, přibližně o hodinu později planetu Jupiter. Vysoko nad východním obzorem uvidíme souhvězdí Labutě (Cygnus) a za dobrých pozorovacích podmínek i nejkrásnější část Mléčné dráhy. Nedaleko nejjasnější hvězdy Labutě, Denebu (alfa), se nachází jedna, z našemu Slunci blízkých hvězd označená jako 61 Cyg. Jedná se vlastně o dvojhvězdu, kterou rozlišíme již v malém dalekohledu. Jde o oranžové trpaslíky o velikosti a hmotnosti asi dvou třetin slunečních. Patří mezi první hvězdy, u kterých se podařilo určit vzdálenost. Stalo se tak v roce 1838. Dvojice je vzdálená 11,4 světelných let. Navíc jeví rychlý vlastní pohyb, za 350 let se přemístí o velikost měsíčního úplňku, proto se jí také někdy říká „letící hvězda“.
Nad ránem vysoko nad východním obzorem zastihneme souhvězdí Andromedy i s její slavnou galaxií M31, u obzoru uvidíme malinkatý vozíček otevřené hvězdokupy Plejády a souhvězdí Býka (Taurus). Nad jihovýchodem se bude vznášet souhvězdí Pegase. Je to jen malý výčet toho, co nám zde ranní obloha nabízí. Během ranního úsvitu vyjde planeta Merkur jejíž viditelnost koncem měsíce skončí.
Fáze měsíce:
- poslední čtvrť – 1.7., 23:11
- nov – 10.7., 03:17
- první čtvrť – 17.7., 12:11
- úplněk – 24.7., 04:37
- poslední čtvrť – 37.7., 15:16
Co by vás mohlo zajímat:
Meteorit s rodokmenem přináší více zpráv. Výzkumy v ASU AV ČR (193): Unikátní uhlíkatý chondrit Flensburg | Sluneční soustava | Články | Astronomický informační server astro.cz
Pokles jasu Betelgeuse je vyřešen. Záhadný pokles jasnosti hvězdy Betelgeuse vysvětlen | Hvězdy | Články | Astronomický informační server astro.cz
Mléčnou dráhu klasifikujeme jako spirální galaxii s příčkou. A za co může temná hmota? Halo z temné hmoty naší Galaxie zpomaluje rotaci její galaktické příčky | Vzdálený vesmír | Články | Astronomický informační server astro.cz
Čína na Marsu se činí. OBRAZEM: Parádní autoportrét vozítka Zhurong – kosmonautix.cz
Úvodní citace:
Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003
Mapky:
Program Cartes du Ciel.
S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor (pro KRHAS redakčně upraveno).