Listopadová výročí

Hubbleův kosmický teleskop (HST) zaznamenal 1. 11. 2001 v atmosféře exoplanety HD 209458 b sodík, byla tím zjištěna vůbec poprvé atmosféra u exoplanety. Tato exoplaneta, nazývaná též Osiris je vzdálena 153 l. y. od Země a patří mezi horké Jupitery. Její vzdálenost od mateřské hvězdy je 6,9 milionu kilometrů a oběh trvá necelé 4 pozemské dny. V roce 2005 NASA oznámila také objev kyslíku a uhlíku u této exoplanety.

HD 209458b

Sonda Mars Odyssey byla vypuštěna 7. 4. 2001 v rámci programu nazvaného Mars Exploration Program.  Hlavním cílem mise bylo zjišťování přítomnosti vody, průzkum polárních čepiček a povrchu planety pomocí celé škály spektrometrů.  Dne 2. 11. 2001 pořídila první snímek Marsu z jeho oběžné dráhy.

Mars Odyssey

Dne 4. 11. 1981 odstartovala sonda Veněra 14 k planetě Venuši. Sonda startovala pět dní po technologicky identické sondě Veněra 13. Zatímco po přiblížení k planetě se sonda dále pohybovala po heliocentrické dráze, přístrojové pouzdro, které se od ní oddělilo, přistálo 5. 3. 1982 na povrchu Venuše. Podařilo se navrtat povrch a odeslat spektroskopický rozbor horniny na Zemi. Z této mise dvou sond pochází také barevné panoramatické snímky míst přistání.

Místo přistání Veněry 14

Po úspěšné dubnové premiéře se vydal raketoplán Columbia 12. 11. 1981 na svou druhou misi označovanou STS-2. Historicky se jednalo o první opakované použití pilotované kosmické lodi. Ačkoliv se kvůli potížím s bateriemi doba letu zkrátila o více než polovinu, astronautům se podařilo většinu experimentů úspěšně uskutečnit.

Přistání raketoplánu

V rámci projektu Mariner, zabývajícím se výzkumem planet Sluneční soustavy, odstartovala 30. 5. 1971 sonda Mariner 9. Marinery se zabývaly především Marsem a Venuší, pouze poslední z nich, Mariner 10, se od Venuše vypravil ještě k Merkuru.  Mariner 9 byl 14. 11 1971 naveden na oběžnou dráhu Marsu a stala se první lidmi vyrobenou sondou, jež se stala oběžnicí jiné planety. Ze snímků pořízených sondou byla vytvořena první fotomapa povrchu Marsu a z jejích dat byl posléze vytvořen matematický model marsovské atmosféry.

Schéma letu Marineru 9

Sonda Explorer 45 patřila k plánovaným SSS (Small Scientific Satellite) neboli k malým vědeckým družicím.  Byla vypuštěna 15. 11. 1971 a jejím hlavním cílem byl výzkum zemské magnetosféry a její interakce se slunečními částicemi. Explorer obíhal nad zemským rovníkem a byl odpojen po třech letech úspěšného provozu.

Explorer 45

Program Ranger byl vyvinut laboratořemi JPL v Passadeně. Jednalo se o průzkum Měsíce pomocí televizních kamer a snahu Měsíc zasáhnout tvrdým dopadem. Dne 18. 11. 1961 odstartovala sonda Ranger 2 k Měsíci, start, který proběhl pomocí nosné rakety Atlas-Agena B, se sice vydařil, nepodařil se však restart na parkovací dráze a sonda zanikla 20. 11. 1961 v zemské atmosféře.

Ranger 2

STS-44 byla desátá mise raketoplánu Atlantis, start proběhl 24. 11. 1991 a jeho zadavatelem bylo ministerstvo obrany Spojených států. Na palubě byl vojenský satelit DSP-16 (Defence Support Program). Jednalo se o jediný z této řady satelitů vypuštěný z raketoplánu, ostatní byly vynášeny na oběžnou dráhu raketami Titan IV B. Tento typ satelitu detekuje v infračerveném spektru tepelnou stopu při startu kosmických lodí a balistických raket.  Raketoplán přistál na Zemi po šestidenní činnosti.

IR detekce

Deset let brzy uplyne od  26. 11. 2011, kdy odstartovala k dnes již legendární misi sonda Mars Science Laboratory. Jejím hlavním cílem byl výzkum marsovského povrchu a výsadek vozítka Curiosity. To přistálo revolučním způsobem na povrchu rudé planety 6. 8. 2012 a provádí měření pro budoucí pilotovaný let na Mars.

Mars Science Laboratory

Sovětská sonda Mars 2 uskutečnila 27. 11. 1971 první tvrdý dopad na povrch Marsu. Tento dopad byl nezáměrný, jeho příčinou byla ztráta spojení. Sonda odstartovala 19. 5. 1971, devět dní před svou poměrně úspěšnější sesterskou sondou Mars 3. Sonda se skládala s přistávací a orbitální části, po selhání landeru orbitální sekce ještě necelý rok operovala nad Marsem.

Mars 2

Start lodi Mercury-Atlas 5 dne 29. 11. 1961 byl posledním zkušebním letem před misí s lidskou posádkou. Pilotem, pravda v automatickém letu, byl ovšem také zástupce čeledi člověkovitých (hominidů) a sice šimpanz Enos. Opičí astronaut vykonal 2 oblety Země a bezpečně přistál v Tichém oceánu poblíže Havajských ostrovů.

Nášivka mise Mercury 5
Příspěvek byl publikován v rubrice Kosmonautika se štítky a jeho autorem je Radim Neuvirt. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.