Výročí na duben 22

STS-23

Čtvrt století uplyne od chvíle, kdy 4. 4. 1997  odstartoval na svůj 22. let na misi STS-83 raketoplán Columbia. Součástí byla kosmická laboratoř Spacelab MSL. Cílem mise byly experimenty s mikrogravitací, pozorování rozličných látek a materiálů v beztížném prostředí. Na palubě laboratoře se rovněž nacházel skleník, jedním z cílů byl výzkum vlivu mikrogravitace na rostliny. K návratu stroje došlo předčasně  8. 4. 1997, neboť porucha H-O baterií vedla ke zkrácení letu o celých 12 dní.

Raketoplán Columbia míří k ranveji 33 Kennedyho vesmírného střediska v úterý 8. 4. 1997 krátce po poledni. (AP Photo/Scott Audette)

Hyperbola 1S

Před čtyřmi lety, 5. 4. 2018 proběhl první start rakety Hyperbola 1S. Jednalo se o zamýšlený druhý stupeň rakety Hyperbola, rakety na tuhá paliva sloužící dosažení nízké oběžné dráhy s lehkým nákladem. Po rozmachu amerických soukromých společností angažujících se v kosmickém průmyslu nemohla ani Čína zůstat pozadu, raketu vypravila na suborbitální let do výšky 108 km čínská soukromá společnost i-Space. Originální název!

Raketa Hyperbola 1S

Turistické lety Rosskosmosu

Dne 7. 4. 2007  odstartovala ruská kosmická loď Sojuz TMA-10 k ISS. Jednalo se o základní expedici č. 15 k mezinárodní stanici. Na palubě Sojuzu byl i pátý vesmírný turista Charles Simonyi. V té době Rosskosmos vydělával finance na dopravě a krátkém ubytování movitých zákazníků na ISS. Ostatní astronauti z tohoto nápadu nebývali tehdy moc nadšení. Sojuz se vrátil na zemi v říjnu téhož roku, v kabině se vracel i první kosmonaut z Malajsie Šejk Mušafar Šukor.

Logo mise Sojuz TMA-10

STS-110

Před dvaceti lety, 8. 4. 2002, odstartoval k misi  STS-110 raketoplán Atlantis. Jednalo se o  25. let tohoto stroje, 5. let k ISS. Hlavním úkolem mise bylo vytvoření příhradové konstrukce sloužící k uchycení solárních panelů stanice. Během mise došlo ke 4 výstupům do otevřeného kosmu (EVA). Raketoplán přistál na Zemi po jedenácti dnech letu, 19. 4.2002.

ISS

Kvant 1

Je tomu již 35 let od doby, kdy byl 9. 4. 1987 vynesen na oběžnou dráhu astrofyzikální modul Kvant – 1. Tento modul byl připojen k právě budované  kosmické stanici  Mir. Jednalo se o první specializovanou kapsuli stanice, určenou pro astrofyzikální výzkum.

Kvant 1

Apollo 16

V půli měsíce uplyne půl století od času, kdy odstartovala 16. 4. 1972 zatím předposlední pilotovaná mise Apollo 16 k Měsíci. Jednalo se o páté přistání lidí na Měsíci. Lunární modul Orion přistál 20. 4.1972 přibližně 85 km od kráteru Descartes. Orion byl tzv. těžká verze modulu, kdy součástí stroje byl i lunární modul, při přistání uschovaný na boku landeru. Posádka z povrchu Měsíce odebrala  94,7 kg vzorků horniny. Při návratu na Zemi proběhl jeden výstup do otevřeného kosmu.  Posádka se úspěšně vrátila na Zemi 27. 4.1972, modul přistál na padácích v Tichém oceánu.

Apollo 16 s lunárním roverem

Surveyor 3

Start americké sondy Surveyor 3 proběhl 17. 4. 1967.  K Měsíci Surveyor přiletěl 20. 4.1967 a splnil svůj hlavní úkol, tedy uskutečnit měkké přistání a pořídit fotografie povrchu. Dalším úkolem sondy bylo zjištění pevnosti povrchu Měsíce, což bylo důležité pro plánování pilotovaných lunárních misí. Sonda byla v roce 1969 navštívena dvěma členy posádky Apollo 12, zpět na Zemi z ní byla přivezena kamera, při jejíž analýze vyšlo najevo, že uvnitř celou dobu v měsíčních podmínkách přežil pozemský mikroorganismus.

Američtí astronauté navštěvují Surveyor 3, Apollo 12 v pozadí

Sedmý Cygnus

Dne 18. 4. 2017 proběhl již sedmý start zásobovací lodi Cygnus k ISS. Jednalo se o pokročilou verzi tohoto modulu. Na oběžnou dráhu jej vynesla nosná raketa Atlas V. Na palubě se nacházel kromě zásob několika cubesatů a skleníku s rostlinami také hardware pro stanici.

Zásobovací loď Cygnus

Ranger na odvrácené straně

Pro americkou kosmonautiku bylo 23. 4. 1962 významným datem. To odstartoval pomocí nosné rakety Atlas – Agena B lander Ranger 4 k Měsíci, na který dopadl 26. 4. Ačkoli přístroje vypovídaly cestou službu, došlo k prvnímu, pravda tvrdému, dopadu na odvrácenou stranu Měsíce.

Ranger 4

Tragédie Sojuzu 1

První tragická mise ruské kosmonautiky započala 23. 4. 1967. Z důvodu politického tlaku byl vyslán na oběžnou dráhu kosmický koráb nového typu Sojuz 1. Stroj byl v té době v podstatě na úrovni polotovaru, jediným členem posádky plánované třímístné lodi byl Vladimír Komarov. Podle původního plánu se měl Sojuz 1 o den později setkat s lodí Sojuz 2, k jejímu startu však nedošlo. Sojuz 1 na oběžné dráze nerozevřel solární panel, takže přístroje z většiny nefungovaly.

Trosky Sojuzu 1

Po potížích na oběžné dráze byl vydán pokyn k přistání druhý den mise,  dne 24. 4. 1967.  Došlo však k potížím s padáky, které se zamotaly a loď se bez zbrzdění řítila k Zemi. Návratová kabina se po neúspěšném přistávacím manévru roztříštila o zem a shořela.  Komarov byl prvním sovětským kosmonautem, který zahynul ve službě .

Pohřeb V. Komarova

Turista M. Shuttleworth

Duben je na výročí kosmické turistiky štědrý. Dne 25. 4. 2002 odstartovala kosmická loď Sojuz TM-34 k ISS, na její palubě byl druhý vesmírný turista M. Shuttleworth z JAR.

Sojuz TM-34 u ISS

Společný výstup do prostoru

Dne 29. 4. 1997 proběhl historicky první společný výstup Američana a Rusa do volného prostoru. Proběhlo to z ruské kosmické stanice  Mir. Astronaut Linenger spolu s kosmonautem Ciblijevem vystoupili ze stanice a namontovali na ni detektor kosmického záření. Po pětihodinovém výstupu odebrali dříve umístěné vzorky určené pro přesun na Zemi pomocí raketoplánu.

Výstup do volného prostoru dvojice Linenger a Ciblijev

Libor Hemelík

KrHAS si koncem dubna připomene polokulaté narozeniny pana Libora Hemelíka, dlouholetého člena, kolegy a kamaráda z Mostu, kterému k jeho pětačtyřicátinám přejeme vše nejlepší, hodně zdraví a úspěchů v další činnosti na poli astronomickém.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.