STS-23
Čtvrt století uplyne od chvíle, kdy 4. 4. 1997 odstartoval na svůj 22. let na misi STS-83 raketoplán Columbia. Součástí byla kosmická laboratoř Spacelab MSL. Cílem mise byly experimenty s mikrogravitací, pozorování rozličných látek a materiálů v beztížném prostředí. Na palubě laboratoře se rovněž nacházel skleník, jedním z cílů byl výzkum vlivu mikrogravitace na rostliny. K návratu stroje došlo předčasně 8. 4. 1997, neboť porucha H-O baterií vedla ke zkrácení letu o celých 12 dní.
Hyperbola 1S
Před čtyřmi lety, 5. 4. 2018 proběhl první start rakety Hyperbola 1S. Jednalo se o zamýšlený druhý stupeň rakety Hyperbola, rakety na tuhá paliva sloužící dosažení nízké oběžné dráhy s lehkým nákladem. Po rozmachu amerických soukromých společností angažujících se v kosmickém průmyslu nemohla ani Čína zůstat pozadu, raketu vypravila na suborbitální let do výšky 108 km čínská soukromá společnost i-Space. Originální název!
Turistické lety Rosskosmosu
Dne 7. 4. 2007 odstartovala ruská kosmická loď Sojuz TMA-10 k ISS. Jednalo se o základní expedici č. 15 k mezinárodní stanici. Na palubě Sojuzu byl i pátý vesmírný turista Charles Simonyi. V té době Rosskosmos vydělával finance na dopravě a krátkém ubytování movitých zákazníků na ISS. Ostatní astronauti z tohoto nápadu nebývali tehdy moc nadšení. Sojuz se vrátil na zemi v říjnu téhož roku, v kabině se vracel i první kosmonaut z Malajsie Šejk Mušafar Šukor.
STS-110
Před dvaceti lety, 8. 4. 2002, odstartoval k misi STS-110 raketoplán Atlantis. Jednalo se o 25. let tohoto stroje, 5. let k ISS. Hlavním úkolem mise bylo vytvoření příhradové konstrukce sloužící k uchycení solárních panelů stanice. Během mise došlo ke 4 výstupům do otevřeného kosmu (EVA). Raketoplán přistál na Zemi po jedenácti dnech letu, 19. 4.2002.
Kvant 1
Je tomu již 35 let od doby, kdy byl 9. 4. 1987 vynesen na oběžnou dráhu astrofyzikální modul Kvant – 1. Tento modul byl připojen k právě budované kosmické stanici Mir. Jednalo se o první specializovanou kapsuli stanice, určenou pro astrofyzikální výzkum.
Apollo 16
V půli měsíce uplyne půl století od času, kdy odstartovala 16. 4. 1972 zatím předposlední pilotovaná mise Apollo 16 k Měsíci. Jednalo se o páté přistání lidí na Měsíci. Lunární modul Orion přistál 20. 4.1972 přibližně 85 km od kráteru Descartes. Orion byl tzv. těžká verze modulu, kdy součástí stroje byl i lunární modul, při přistání uschovaný na boku landeru. Posádka z povrchu Měsíce odebrala 94,7 kg vzorků horniny. Při návratu na Zemi proběhl jeden výstup do otevřeného kosmu. Posádka se úspěšně vrátila na Zemi 27. 4.1972, modul přistál na padácích v Tichém oceánu.
Surveyor 3
Start americké sondy Surveyor 3 proběhl 17. 4. 1967. K Měsíci Surveyor přiletěl 20. 4.1967 a splnil svůj hlavní úkol, tedy uskutečnit měkké přistání a pořídit fotografie povrchu. Dalším úkolem sondy bylo zjištění pevnosti povrchu Měsíce, což bylo důležité pro plánování pilotovaných lunárních misí. Sonda byla v roce 1969 navštívena dvěma členy posádky Apollo 12, zpět na Zemi z ní byla přivezena kamera, při jejíž analýze vyšlo najevo, že uvnitř celou dobu v měsíčních podmínkách přežil pozemský mikroorganismus.
Sedmý Cygnus
Dne 18. 4. 2017 proběhl již sedmý start zásobovací lodi Cygnus k ISS. Jednalo se o pokročilou verzi tohoto modulu. Na oběžnou dráhu jej vynesla nosná raketa Atlas V. Na palubě se nacházel kromě zásob několika cubesatů a skleníku s rostlinami také hardware pro stanici.
Ranger na odvrácené straně
Pro americkou kosmonautiku bylo 23. 4. 1962 významným datem. To odstartoval pomocí nosné rakety Atlas – Agena B lander Ranger 4 k Měsíci, na který dopadl 26. 4. Ačkoli přístroje vypovídaly cestou službu, došlo k prvnímu, pravda tvrdému, dopadu na odvrácenou stranu Měsíce.
Tragédie Sojuzu 1
První tragická mise ruské kosmonautiky započala 23. 4. 1967. Z důvodu politického tlaku byl vyslán na oběžnou dráhu kosmický koráb nového typu Sojuz 1. Stroj byl v té době v podstatě na úrovni polotovaru, jediným členem posádky plánované třímístné lodi byl Vladimír Komarov. Podle původního plánu se měl Sojuz 1 o den později setkat s lodí Sojuz 2, k jejímu startu však nedošlo. Sojuz 1 na oběžné dráze nerozevřel solární panel, takže přístroje z většiny nefungovaly.
Po potížích na oběžné dráze byl vydán pokyn k přistání druhý den mise, dne 24. 4. 1967. Došlo však k potížím s padáky, které se zamotaly a loď se bez zbrzdění řítila k Zemi. Návratová kabina se po neúspěšném přistávacím manévru roztříštila o zem a shořela. Komarov byl prvním sovětským kosmonautem, který zahynul ve službě .
Turista M. Shuttleworth
Duben je na výročí kosmické turistiky štědrý. Dne 25. 4. 2002 odstartovala kosmická loď Sojuz TM-34 k ISS, na její palubě byl druhý vesmírný turista M. Shuttleworth z JAR.
Společný výstup do prostoru
Dne 29. 4. 1997 proběhl historicky první společný výstup Američana a Rusa do volného prostoru. Proběhlo to z ruské kosmické stanice Mir. Astronaut Linenger spolu s kosmonautem Ciblijevem vystoupili ze stanice a namontovali na ni detektor kosmického záření. Po pětihodinovém výstupu odebrali dříve umístěné vzorky určené pro přesun na Zemi pomocí raketoplánu.
Libor Hemelík
KrHAS si koncem dubna připomene polokulaté narozeniny pana Libora Hemelíka, dlouholetého člena, kolegy a kamaráda z Mostu, kterému k jeho pětačtyřicátinám přejeme vše nejlepší, hodně zdraví a úspěchů v další činnosti na poli astronomickém.