Války o rakouské dědictví (1740 – 1748), kdy Marie Terezie nebyla pro mnohé okolní vladaře přijatelnou dědičkou, klimaticky probíhaly převážně v období studeného sedmiletého období (1739 – 1745). František Ledecký, který se stal 10. 2. 1742 děkanem píseckým, k témuž roku poznamenal: „Po odtáhnutí rakouského vojska drželi se Francouzové zpočátku tiše, pak se stávali vždy nevázanější a v kruté zimě vyháněli lidi z příbytků, aby se sami hříti mohli. Zmíraloť jich mrazem a nemocemi tolik, že denně 4 i 5 vozů mrtvol z města vyváželi a do jam u kostela nejsv. Trojice je házeli.“

Lyridy

22. 4. nastane ve večerních hodinách maximum činnosti meteorického roje Lyrid. Letošní maximum neleží časově zrovna v nejlepších hodinách. Radiant roje (místo na obloze, ze kterého meteory zdánlivě vyletují) bude pod obzorem nebo jen nízko u obzoru, navíc v druhé polovině noci bude svým světlem překážet Měsíc.

Západní obzor

Na počátku noci je bohatství otevřených hvězdokup zimní oblohy. Najdeme je nad západním obzorem, V souhvězdí Vozky (Auriga) je jich hned několik s označením M 36, M 37, M 38, které jsou dostupné i malým dalekohledům. V souhvězdí Blíženců (Gemini) je další s označením M 35. V Lodní zádi (Puppis) je dvojice označená M 46 a M 47. Vynechat bychom neměli ani další dvě jasné hvězdokupy v souhvězdí Persea, které se nějakým způsobem nedostaly do Messierova katalogu a nesoucí označení podle katalogu NGC: NGC 869 a NGC 884, známé také jako chí a h Persea. Kuřátka (M 45) v souhvězdí Býka (Taurus) jsou již nízko nad obzorem a jejich dobrá pozorovatelnost tuto sezónu skončila. Zato Jesličky (M 44) a M 67 v Rakovi (Cancer) jsou stále dobře pozorovatelné vysoko nad jihozápadním obzorem.

Jižní obzor

Nad jižním obzorem uvidíme souhvězdí Lva (Leo). Na nejjasnější hvězdu souhvězdí míří spojnice předních kol Velkého vozu protažená pod Velký vůz. Východně od Lva najdeme souhvězdí Panny (Virgo). Zde je oblast oblohy, kde se vyskytuje velké množství bližších i vzdálenějších galaxií.

Jižně od Lva a Panny nalezneme souhvězdí Hydry, která má hlavu jižně od nevýrazného Raka (Cancer). Souhvězdí Hydry u nás nevystupuje příliš vysoko nad obzor a to je škoda, neboť v něm můžeme nalézt sbírku nejrůznějších celkem jasných objektů. Za příznivých podmínek i bez dalekohledu můžeme zahlédnout pěknou otevřenou hvězdokupu M 48, která svým rozměrem vyžaduje spíše dalekohled s větším zorným polem. Má totiž na obloze rozměr téměř dvou měsíčních úplňků. Kulová hvězdokupa s označením M 68 sice vynikne až ve větších přístrojích, ale zobrazí ji již triedr. Jasná planetární mlhovina Duch Jupitera (NGC 3242) coby hvězdičku zobrazí triedr, ale její charakter a barevný odstín ukáže až větší dalekohled. Svou velikostí připomíná disk Jupiterův.

Jedna z nejjasnějších a nejhezčích galaxií jižní oblohy je také na území Hydry. Nese označení M 83 a dostala jméno Jižní větrník. Je to spirální galaxie s příčkou. Její spirální ramena v náznaku uvidíme již ve středně velkých dalekohledech. Běžný triedr nám ji ukáže coby mlhavou oválnou skvrnku s jasnějším jádrem.

Východní obzor

Vysoko nad východním obzorem uvidíme Velký vůz, součást souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Podle známé školní poučky prodloužením vzdálenosti dvou hvězd zadních kol vozu pět krát nad vůz dosáhneme Polárky, nejjasnější hvězdy Malého vozu. Spojnice předních kol míří na nejjasnější hvězdu souhvězdí Lva, na Regula. Oblouk voje Velkého vozu míří na Arcturus nejjasnější hvězdu souhvězdí Pastýře (Bootes) a dále na Spicu, nejjasnější hvězdu souhvězdí Panny (Virgo). Nad severovýchodním obzorem uvidíme souhvězdí Herkula, ještě severněji poblíž obzoru jasnou Vegu v souhvězdí Lyry či Deneb v souhvězdí Labutě (Cygnus).

Ranní obloha

Před ranním úsvitem budou tato souhvězdí již vysoko nad východním obzorem a budeme si moci je dobře prohlédnout. Mezi tím vyšlo souhvězdí Orla (Aquila) s jasným Altairem, který s Vegou a Denebem tvoří letní orientační trojúhelník. Pomocí něj se můžeme snadněji orientovat na této části hvězdné oblohy. Ukáže nám směr k souhvězdím Herkula, Střelce či ke Kozorohu.

Na úsvitové obloze nás ráno čekají planety. Nejjasnější z nich, Venuše, nás ráno doprovází již od poloviny ledna. Postupně se k ní přidal Saturn, Mars a Jupiter. Od 24. do 28. dubna se okolo tohoto seskupení planet bude pohybovat postupně se zužující srpek měsíce.

Fáze Měsíce

• Nov 1. dubna 8:24
• První čtvrť 9. dubna 8:47
• Úplněk 16. dubna 20:55
• Poslední čtvrť 23. dubna 13:56
• Druhý nov 30. dubna 22:28

Přelety ISS

Přelety Mezinárodní kosmické stanice do 3. 4. budou večerní, od 27. 4. ji uvidíme ráno.

Mohlo by vás zajímat

Odkud pochází prach zodiakálního světla? Velký zářící oblak Marsdustu (spaceweatherarchive.com)

Podivuhodné krystaly na Marsu. Rover Curiosity objevil podivné kameny připomínající květy (astro.cz)

Najdeme na Marsu život? Curiosity objevil látky, které mohou signalizovat biologickou aktivitu (astro.cz)

Najdeme červí díru? Jak poznat červí díru? Fyzikové z Opavy navrhují, po čem mají pátrat pozemské observatoře i Vesmírný dalekohled Jamese Webba (astro.cz)

Příprava další mise k Venuši. Testy antény pro misi k Venuši (Kosmonautix.cz)

Zdroje

Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003

Mapky: Program Cartes du Ciel.

S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.

Popisek k úvodní fotce

Hvězdokupa Jesličky čili M 44 je vidět i bez dalekohledu coby „mlhavá hmota na prsou Raka“, jak se vyjádřil ve starověku Ptolemaios. Obsahuje několik stovek různě jasných hvězd, 2 až 3 nejjasnější dobrý zrak za dobrých podmínek může vytušit bez dalekohledu. Jesličky svým stářím i společným pohybem v prostoru vykazují společný původ s hvězdokupou Hyády, které tvoří hlavu Býka (Taurus).

Zdroj: Giuseppe Donatiello from Oria (Brindisi), Italy