Astrosloupek – květen 2022

Úplné zatmění Měsíce, pro nás však jen částečné

Pozice hvězdy Mira v souhvězdí Velryby. Mira byla první proměnnou hvězdou, jíž objevil David Fabricius.

Nastal květen, poslední měsíc před letním slunovratem, kdy je možno večerní oblohu ještě celkem slušně pozorovat.

Slunce a Měsíc

V půli května, dne 15. 5.,  Slunce vychází v 5:14 a zapadá ve 20:39, takže již před 22. hodinou je možno připravit optiku k nočnímu pozorování.  V sobotu 21. 5. ve 3:22 Slunce vstoupí do znamení Blíženců. Veškeré časové údaje jsou uváděny ve středoevropském letním čase.

Měsíční pouť po obloze započne 1. 5., jeden den po novu. Dne 5. 5. v 9:00 bude Měsíc v odzemí (405 317 km) a v první čtvrti se ocitne 9. 5. ve 2:21. Na úplněk, který nastane 16. 5. v 6:14 se můžeme těšit, ale jenom trochu. Proběhne totiž první letošní zatmění Měsíce a zároveň jediné viditelné z našeho území. Potíž je v tom, že nebude pozorovatelné v celém průběhu, spatříme, dovolí-li to počasí, pouze část částečné fáze úplného zatmění. Úkaz započne ve 4:24 a Měsíc zapadne v 5:15, dvě minuty po východu Slunce.  Den nato, 17. 5. v 17:26 se Měsíc ocitne v přízemí (360 298 km) a svou květnovou pouť zakončí novem 30. 5. v 13:30.

Situace na obloze před zatměním Měsíce

V květnu proběhne celá řada zákrytů a přiblížení Měsíce s hvězdami a planetami.

Již 3. 5. v 10:00 bude Měsíc v konjunkci s hvězdou Aldebaran (α Tau), o čtyři dny později 7. 5. ve 2:00 proběhne přiblížení k Polluxu (β Gem) a 9. 5. ve 22:00 nastane konjunkce s Regulem (α Leo). Tu budeme  sledovat na večerní obloze, stejně tak i následující, 14. 5. v 0:00 s hvězdou Spica (α Vir). Poslední hvězdné setkání Měsíce v květnu proběhne 17. 5. v 6:00 a setkání se uskuteční s hvězdou Antares (α Sco).

Eta – Aquaridy, možná také Herkulidy

Jedná se o meteorický roj oddělený před dávnými časy od Halleyovy komety. Jeho maximum  proběhne kolem 6. 5. a pozorujeme jej nejlépe v ranních hodinách, kdy radiant roje (místo, odkud na obloze meteory zdánlivě vylétají) ležící v souhvězdí Vodnáře stoupá nad obzor.

Mapka radiantu vstupu Eta-Aquarid do atmosféry

Také Měsíc, který bude v tomto období po novu, nám pozorování může svou nepřítomností na obloze usnadnit. Budeme-li mít štěstí, může nastat i četnost pozorování jednoho meteoru za minutu. V ranních hodinách posledního květnového dne již nejspíš bude možné spatřit Herkulidy, méně četný meteorický roj vycházející ze souhvězdí Herkula.

Květnová souhvězdí

Kolem 22. hodiny večerní v půli května se nám budou rozprostírat na obloze některá známá souhvězdí zvěrokruhu. Na jihozápadě to budou Blíženci (Gemini), směrem na východ je budou následovat Rak (Cancer),  Lev (Leo), Panna (Virgo) a vše na jihovýchodě uzavřou Váhy (Libra).

Zaměřme však svou pozornost na méně výraznější souhvězdí. Jižně od Panny, nad obzorem, spatříme dvojici souhvězdí Poháru (Crater) a Havrana (Corvus). Pod těmito dvěma souhvězdími se vine Hydra, nejdelší ze všech souhvězdí. Hlavu Hydry lze najít pod souhvězdím Raka směrem na jih. Kdysi byla tvořena také souhvězdími Sextantu, Havrana a Poháru, které však byly osamostatněny.

V Hydře spatříme trojici Messierových objektů, a sice otevřenou hvězdokupu M48, kulovou hvězdokupu M68 a spirální galaxii M83 zvanou Jižní větrník. Nejjasnější hvězdou v Hydře je Alphard (α Hya), neboli Osamocený. Jak již český překlad názvu napovídá, jedná se o jedinou výraznější hvězdu v oblasti. Tato hvězda, přesněji řečeno dvojhvězda, je necelé půl miliardy let stará, avšak již prošla proměnou na hvězdného obra. Alphard je od Slunce vzdálen 180 l. y. a má asi padesátkrát větší poloměr, takže by její povrch ležel dobře za polovinou vzdálenosti Merkuru. 

Pohled na oblohu 22. 5. 2022 ve 22:00 SELČ.

Viditelnost planet

V květnu letošního roku nespatříme na obloze planety Uran a Neptun, ovšem takový Merkur budeme moci pozorovat také jen počátkem měsíce nad severozápadním obzorem. Uvidíme ho hned první květnový večer před 21. hodinou poměrně nízko nad horizontem v souhvězdí Býka (Taurus) poblíže Měsíce a Plejád. Tentýž den, ovšem brzy na pozorování –  kolem18. hodiny – proběhne konjunkce s Měsícem. Podmínky pro jeho sledování skončí 8. 5., k Zemi bude nejblíže 23. 5. v 1:24 a sice 0,55 AU (82 293 856 km).

Planetu Venuši budeme moci sledovat každé ráno na východě, její konjunkce s Měsícem nastane 27. 5. ve 4:30, ovšem úkaz bude probíhat velmi nízko nad obzorem, a tak nebude jeho pozorování rozhodně ideální.

Mars bude každé ráno nad východním obzorem, podobně tak jako Jupiter. Konjunkce Měsíce s Marsem nastane 24. 5. ve 23:00, o pět hodin později, 25. 5., budeme moci sledovat konjunkci s Jupiterem a ve 4:30 vlastně i velmi těsné seskupení Měsíce, Marsu a Jupitera nad východním obzorem. Konjunkce samotných planet Mars a Jupiter nastane 29. 5. v 13:00 a tudíž pro nás bude nepozorovatelná, planety uvidíme pouze ráno nad východojihovýchodním obzorem.

Planeta Saturn se bude nalézat ráno nad jihovýchodním obzorem, například v půli května, 15. 5. jej na obloze spatříme ve 4:30 v souhvězdí Kozoroha (Capricornus). 

Těsné seskupení Měsíce, Marsu a Jupitera před ránem 25. 5. 2022.

Uran nebude pozorovatelný, 5. 5. v 9:00 nastane jeho konjunkce se Sluncem.

Osobnost měsíce: David Fabricius (9. 3. 1564 – 7. 5. 1617)

 Narodil se v městečku Esens a poté co vystudoval helmstedtskou univerzitu, živil se jako pastor v Frísku jež se nacházelo na pomezí dnešního Německa a Holandska. Nebylo neobvyklé, že se protestantští pastoři věnovali i vědě. Fabricia, tak jako mnohé, uchvátila astronomie. Fabricius vedl čilou korespondenci s Johannem Keplerem. Byl objevitelem první periodické proměnné hvězdy, jednalo se o Miru v souhvězdí Velryby (Cetus). Fabricius zaznamenal, že Mira se nechová jako nova, kodifikoval tak nový kosmický objekt.

V roce 1611 jeho syn Johann přivezl z Holandska dalekohledy, jimiž se jali pozorovat Slunce.  Jako první použili projekci dalekohledu a tím i ochránili svůj zrak. Jako první pozorovatelé zaznamenali přítomnost slunečních skvrn, Fabricius o tom vydal publikaci „Vyprávění o skvrnách pozorovaných na Slunci a jejich zdánlivé rotaci se Sluncem.“ Od smrti Davida Fabricia letos uplyne 505 let, astronom zahynul tragickou smrtí, když byl zabit úderem lopatou místním zlodějem hus.

David Fabricius

Výročí kosmonautiky

Již celých šedesát let uplyne od chvíle, kdy se 24. 5. 1962 odlepila od Země raketa Atlas 7 s kosmickou lodí Aurora 7 v rámci projektu Mercury. Jednalo se o druhý orbitální let této kosmické lodi s člověkem na palubě, předtím létali Američané jen suborbitálně a celou oběžnou dráhu první zakusily opice. Na palubě byl americký pilot Scott Carpenter, jeho hlavním úkolem byl test lodi a fotografování Slunce. Carpenter dost manévroval kapsulí a spotřeboval takřka veškeré palivo, po třech obletech planety přistál ve značné vzdálenosti od plánovaného místa. Pro značnou nedisciplinovanost, byť chvílemi i sympatickou, nebyl již Carpenter do dalších misí přizván.

Scott Carpenter před svým prvním a zároveň posledním letem.

Zdroje

Hvězdářský kalendář 2022, Hvězdářská ročenka 2022, program Stellarium

Mohlo by vás zajímat

David Fabricius na wikipedii (anglicky)

Článek o Eta aquaridech na astro.cz

Animace letu Mercury-Atlas 7 na youtube.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.