Astrosloupek – červen 2022

Přehled slunovratů a rovnodenností

Nastává měsíc červen, kdy se na severní polokouli dostává Slunce nejvýše nad obzor. Budou tak nastávat nejdelší dny a nejkratší noci v tomto roce.  Budeme si tak muset na pozorování počkat do pozdějších večerních hodin.

Okamžiku, kdy je Slunce nejvýše na své roční dráze po obloze, říkáme letní slunovrat. V letošním roce nastane v 11:14 dne 21.6., čímž započne astronomické léto a Slunce vstoupí do znamení Raka. Slunovraty výhradně souvisí s náklonem zemské osy, jak je patrné z úvodního obrázku, nesouvisí však se vzdáleností Země od Slunce, jak se často chybně uvádí.

V červnu bude dobře pozorovatelná celá řada planet a zajímavých objektů hlubokého vesmíru. Na následujících řádcích si rovněž připomeneme několik výročí světové kosmonautiky. Nyní se přesuneme k pozorování noční oblohy, která nás bude během června provázet.

Aktuální obloha:

Nad západním obzorem se budeme pomalu loučit se souhvězdím Lva a Raka, které postupem noci již zapadají pod obzor. Ovšem stále vysoko na obloze můžeme spatřit velmi jasnou hvězdu Arcturus v souhvězdí Pastýře, která je od nás vzdálená 36 světelných let a je zároveň třetí nejjasnější hvězdou noční oblohy. Tuto hvězdu nalezneme velice snadno pomocí prodloužení oje Velkého vozu, které je součástí rozsáhlejšího souhvězdí Velké Medvědice a které nás k této hvězdě spolehlivě dovede.

Pomůcka pro nalezení hvězdy Arcturus na obloze

Na pomezí souhvězdí Pastýře a Honicích psů nalezneme známou kulovou hvězdokupu s katalogovým označením M3, která obsahuje zhruba 500 tisíc hvězd a patří k nejvýraznějším hvězdokupám na noční obloze. Pokud budeme pokračovat ve stejném směru, jako jsme nalezli Arctura, dostaneme se až k jasné hvězdě Spica v souhvězdí Panny. V západní části tohoto souhvězdí nalezneme kupu galaxií v Panně, která obsahuje přibližně 1300 galaxií vzdálených od Země 60 miliónů světelných let. Několik desítek z nich můžeme nalézt na obloze pomocí pouhého triedru. V této kupě se nachází mimo jiné i dobře známá eliptická galaxie M87, u které se jako první podařilo vyfotografovat masivní centrální černou díru, resp. její stín. Zmíněné hvězdy Arcturus, Spica tvoří, spolu se hvězdou Regulus ze souhvězdí Lva známý asterismus Jarní trojúhelník, který nám pomůže se na severní obloze lépe zorientovat.

Západní obzor k 15.6. 0:00 SELČ
Jarní trojúhelník k 14.6. 23:00 SELČ

Pokud přesuneme svůj zrak na jižní obzor, spatříme rozsáhlé souhvězdí Hadonoše s několika kulovými hvězdokupami M5, M12, M14 a M10 s jasnou kulovou složkou. Dále na sever nalezneme méně výrazné souhvězdí Herkula s dobře známou hvězdokupou M13, která je složena z několika set tisíc hvězd. Vzdálená je od nás přes 23 tisíc světelných let a patří k těm nejvýraznějším a snadno dohledatelným objektům vzdáleného vesmíru na noční obloze, který můžeme za velmi příznivých podmínek spatřit i pouhým okem. V severní části Herkula můžeme najít ještě další kulovou hvězdokupu M92, pro její nalezení je však třeba použít silnější triedr.

Dalším relativně snadno rozpoznatelným souhvězdím je Severní koruna se svým charakteristickým tvarem a výraznou hvězdou Gemma (z latiny přeloženo jako drahokam). S postupující nocí můžeme těsně nad obzorem v jižní části Hadonoše spatřit celou řadu objektů dalekého vesmíru. Mezi nejvýraznější a nejznámější patří Orlí mlhovina M16, která obsahuje jak mladou otevřenou hvězdokupu, tak mlhovinu, která vyzařuje světlo různých barev. O něco jižněji nalezneme mlhovinu Omega M17 v již částečně viditelném souhvězdí Střelce zvanou Labuť, kterou můžeme pozorovat obyčejným triedrem.

Jižní obzor k 15.6. 0:00 SELČ
Mlhovina M16

Pokud se přesuneme dále směrem na východ, spatříme velmi jasné souhvězdí Lyry s hlavní hvězdou Vega, která je od nás vzdálená pouhých 25 světelných let. V tomto souhvězdí nalezneme jednu z nejznámějších planetárních mlhovin M57, která se nazývá Prstencová. Její prstencový vzhled je způsobem tím, že je k Zemi natočena svým pólem na rozdíl od jiné planetární mlhoviny Činka M27 v souhvězdí Lištičky, která je k nám natočena její rovinou rovníku.

Směrem dále na východ nalezneme další známé souhvězdí Labutě s nejjasnější hvězdou Deneb (z arabštiny Ocas) vzdálenou 1412 světelných let, která tvoří, jak již zmíněný název napovídá, ocas labutě. Na východním okraji tohoto souhvězdí můžeme mimo jiné nalézt mlhovinu Severní Amerika nebo Pelikán. Poblíž středu Labutě v blízkosti hvězdy Sadr otevřenou hvězdokupu M29 nebo dvojhvězdu Albireo, která tvoří pomyslné oko Labutě. Její podvojnost lze rozlišit již v menších dalekohledech, včetně různých barev obou složek způsobené rozdílnou povrchovou teplotou.

Jižněji od Labutě nalezneme souhvězdí Orla s nejjasnějším Altairem vzdáleným pouhých 16 světelných let. Jižně od Orla se nachází páté nejmenší souhvězdí na naší obloze a to souhvězdí Štítu, ve kterém můžeme spatřit na hvězdy nejbohatších otevřených hvězdokup M11 Divokou kachnu, která se nachází v severní části tohoto souhvězdí a obsahuje okolo 2900 hvězd nebo méně výraznou hvězdokupu M26, nicméně na její pozorování si už musíme vzít k ruce alespoň triedr. Výše zmíněné hvězdy Deneb, Altair a Vega tvoří další asterismus zvaný Letní trojúhelník, který nám může pomoci se na nadcházející letní obloze lépe zorientovat.

Východní obzor + letní trojúhelník k 15.6. 0:00 SELČ

Všechny výše zmíněné časové údaje jsou uvedeny v SELČ (středoevropský letní čas = koordinovaný světový čas, moderní nástupce Greenwichského středního času + 2h)

Fáze Měsíce:

  • 7.6. v 16:48 první čtvrť, jedna z nejlepších možností pozorování povrchových útvarů na Měsíci
  • 14. 6. v 13:52 úplněk
  • 21.6. v 5:11 poslední čtvrť, opět jedna z vhodných příležitostí pro pozorování Měsíčního povrchu
  • 29.6. v 4:45 nov

Viditelnost planet:

  • Merkur – ráno nad východním obzorem, 16.6. v 16h bude v maximální vzdálenosti od Slunce
  • Venuše – ráno nízko nad východním obzorem
  • Mars – ráno vysoko nad východním obzorem
  • Jupiter – ráno vysoko nad východním obzorem
  • Saturn – druhá polovina noci
  • Uran – koncem června ráno nízko nad východním obzorem
  • Neptun – ve druhé polovině června ráno nízko nad východním obzorem
Jižní obzor s planetami k 15.6. v 04:00 SELČ 

Výročí:

V měsíci červnu nastane několik zajímavých výročí. Prvním z nich je datum 1.6. roku 2002, kdy přesně před 20 lety došlo k přijetí prvního zákona o světelném znečištění na světě, které se stává čím dál větším globálním problémem nejen pro astronomy, ale například i pro noční živočichy.

Mapa níže ilustruje světelné znečištění na území Evropy, kde světlé barvy (žlutá – červená), udává poměr umělého nočního osvětlení ku přírodnímu jasu. Jak je patrné z mapky, v hustém osídlení již bohužel nenajdeme jediné tmavé místo oblohy, tedy pro pozorování hvězd jsou tyto místa zcela nevhodná.

Světelné znečištění nad Evropou

Datem 2.6. si připomeneme první měkké přistání Americké sondy Surveyor 1 na povrch Měsíce, konkrétně v kráteru Flamsteed (jižní oblast oceánu Bouří), která pořídila přes 11 tisíc snímků jeho povrchu. Znamenalo to obrovský úspěch na poli Americké kosmonautiky. Sonda odstartovala v roce 1966 a byla jednou ze sedmi sond v rámci programu Surveyor, který měl za úkol provést základní výzkum povrchu a připravit tak vhodné podmínky pro již chystané přistání Američanů na Měsíci, tedy pro plánovaný program Apollo.

Sonda Surveyor 1

Dne 9.6. roku 1812 se narodil německý astronom Johann Gottfried Galle, který na základě matematických výpočtů zjistil polohu osmé planety Neptun. Mimo jiné studoval také komety, je po něm pojmenován jeden z Neptunových prstenců a též jeden z kráterů na Měsíci. Kráter má průměr 21 km a nachází se ve východní části Moře chladu.

Měsíční kráter Galle

Dne 16.6. roku 1963 odstartovala do vesmíru sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová na lodi Vostok 6, stala se tak první ženou ve vesmíru v historii. Loď odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu (jako všechny ostatní lodě z programu Vostok). Mise trvala necelých 72 hodin, kdy kosmonautka obletěla Zemi celkem 48x a úspěšně se vrátila na Zem. Misi ovšem provázela řada problémů. Především kosmonautka let neunesla psychicky, kdy se několikrát rozplakala, stěžovala si na únavu a žádala řídící středisko o předčasné ukončení mise. Vyskytly se také technické potíže, kdy bylo třeba přeprogramovat motory pro zahájení přistávacího manévru.

Kosmická loď Vostok 6

O historicky první průlet sondy kolem planety Mars se zasloužila Sovětská sonda nazvaná Mars 1. Cestou k Marsu pořizovala a zasílala naměřené údaje. Dne 19.6. roku 1962 proletěla ve vzdálenosti zhruba 193 000 km. Svůj cíl ovšem nesplnila, jelikož plánovaná vzdálenost byla 1000-10 000 km. Měla mimo jiné pořídit sérii fotografií planety, což se jí nakonec nepodařilo.

Kosmická loď Mars 1

Dále si můžeme připomenout start české Sondy VZLUSat-1. Jedná se o nanodružici vybavenou rentgenovým dalekohledem a přístrojem pro měření koncentrace kyslíku v Zemské atmosféře. Družice byla vynesena na oběžnou dráhu dne 23.6. v roce 2017 Indickou nosnou raketou PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle). Jedná se o pořadí sedmou českou, resp. československou družici. Připomeňme si některé předchozí řady, jako byl Magion (série sond vypuštěných v letech 1978 – 1996) nebo Mimosa (start v roce 2003). Více o tomto projektu se můžete dočíst na webu.

Odkazy na uplynulé významné události:

Zdroje:

https://www.astro.cz/clanky/ukazy/nejzajimavejsi-nebeske-ukazy-roku-2022.html#6

https://mesic.astronomie.cz/faze-mesice.htm

https://cs.wikipedia.org/

Hvězdářská ročenka 2022

Hvězdářský kalendář 2022

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.