Dragon u ISS

Pět let uplyne od chvíle, kdy 3. 6. 2017 odstartovala kosmická  loď  Dragon k misi (CRS-11). Jednalo  se o bezpilotní zásobovací let k ISS, který byl ovšem výjimečný v tom že pro tuto kabinu se jednalo o let již druhý, ten prvý se uskutečnil v rámci mise CRS-4 v roce 2014. Nepočítaje raketoplány šlo tedy o první opakovaný let touž kabinou. Kromě zásob určených pro posádku se na palubě nacházeli i hlodavci a hmyz, určení k experimentům.

STS-111 Endeavour

Před dvaceti lety, 5. 6. 2002 se vypravil na misi  STS-111 raketoplán Endeavour. Jednalo se o 18. let tohoto stroje a zároveň to byla 5. mise k ISS. Cílem letu byla instalace mobilní platformy pro mechanickou ruku Canadarm2. Během mise byly uskutečněny tři výstupy do volného prostoru a také došlo k výměně posádek na stanici. Raketoplán se vrátil na Zemi 19. 6. po 14 dnech na oběžné dráze.

Explorer 67

V rámci dlouhodobého projektu družic Explorer byla 7. 6. 1992 vypuštěna sonda Explorer 67 (EUVE). Jednalo se o laboratoř sloužící výzkumu ultrafialového záření. Družice sledovala extrémní UV záření zejména v oblasti ekliptiky a prováděla spektroskopický rozbor některých objektů. Svou životnost překonala o šest let a zanikla v roce 2002 vstupem do atmosféry.

STS-117 Atlantis

Dne 8. 6. 2007 se vypravil k ISS raketoplán Atlantis na misi STS-117. Byl to jeho 28. let, z toho 8 mise k ISS, v tomto případě nikoli výzkumná, ale montážní. Hlavním úkolem posádky byla instalace solárních panelů na stanici a upevnění nosníků. Byly uskutečněny 4 výstupy do otevřeného vesmíru, z toho jeden neplánovaný – proběhla oprava poškozené izolační vrstvy raketoplánu. Od havárie při raketoplánu Columbia se při každé misi důkladně prohlížela struktura ochranných panelů.  Návrat proběhl 22. 6. v naprostém pořádku.

Veněra 4

Již 55 let nás dělí od okamžiku, kdy byla dne 12. 6. 1967 vypuštěna sovětská sonda Veněra 4 k Venuši. Na podzim, 18. 10. 1967, vstoupila Veněra 4 do Venušiny atmosféry, část sondy, tzv. Těžká družice,  před tím než shořela v atmosféře vyslala na Zemi údaje o fyzikálních poměrech v okolí planety. Přistávací pouzdro sestupovalo pomocí padáků k povrchu a vysílalo data o atmosféře Venuše, bylo zničeno asi 20 km nad povrchem planety kvůli obrovskému atmosférickému tlaku.

Explorer 93

Jednou z dalších laboratoří programu Explorer byla sonda Explorer 93 (NuSTAR), která byla vypuštěna  13. 6. 2012. Jejím cílem bylo studium rentgenového záření pomocí teleskopu k tomu určenému. Cílem sondy je zisk informací z galaktických výdutí a masivních černých děr, poznatky by měly vést k lepšímu pochopení principu vzniku složitějších prvků při zánicích obřích hvězd.

Mariner 5

Již dva dny po sovětské sondě Veněra 4, tedy 14. 6. 1967, se k Venuši vydala americká sonda Mariner 5. Průlet kolem planety se uskutečnil 19. 10. 1967 ve vzdálenosti necelých 4 000 km. Sonda prováděla měření magnetického pole Venuše, odrazivosti radiových vln a emisí UV záření, veškeré informace posílala na Zemi. Od ukončení činnosti se nachází na heliocentrické oběžné dráze. 

Šen-čou 9

Kosmická loď Čínské kosmické agentury Šen-čou 9 (Božská loď) byla vypuštěna 16. 6. 2012. Na její palubě byli  3 členové posádky včetně první čínské taikonautky Liou Jang. Loď se spojila s kosmickou stanicí Tchien-kung 1, byla to první lidská posádka na stanici, před tím proběhlo jen jedno automatické spojení. Hlavním cílem mise byl právě nácvik spojování lodi s kosmickou stanicí. Posádka se vrátila na Zemi 29. 6. po třinácti dnech letu.

Mars 1

Prvním průletem lidmi vyrobeným tělesem kolem Marsu vstoupila do historie sovětská sonda Mars 1. Průlet se uskutečnil ve vzdálenosti  193 tisíc km od povrchu planety dne 19. 6. 1962. Vzhledem k plánu, jímž bylo proletět ve vzdálenosti maximálně 10 000 km od povrchu planety, se však mise hodnotí jako neúspěšná. Mars 1 byl vypuštěn ke svému letu 1. 11. 1961 z kosmodromu Bajkonur.

VZLUsat-1

Je tomu již pět let, kdy se ve vesmíru opět ocitla česká sonda. Dne 23. 6. 2017 byla vypuštěna družice VZLUsat-1, určená k měření koncentrace kyslíku v atmosféře. Jedná se o satelit malých rozměrů, tzv. nanodružici, vyvinuta byla Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem; odtud její poněkud kostrbatý název. Jejím nosičem, spolu s dalšími menšími sondami, byla indická raketa PSLV.

Sojuz T-6

Na prahu 80. let, kdy se dočasně začínaly vztahy mezi Východem a Západem zlepšovat, vydal se dne 24. 6. 1982 Sojuz T-6 ke kosmické stanici Saljut 7. Členem posádky byl i první francouzský kosmonaut J. L. Chrétien. Hlavními úkoly posádky byly lékařské, biologické, astrofyzikální a technologické experimenty.

STS-50 Columbia

Dne 25. 6. 1992 odstartoval na misi STS-50 americký raketoplán Columbia. Hlavním cílem letu byla práce na výzkumné laboratoři Spacelab USML-1. Tato laboratoř nebyla kosmickou stanicí, ale zařízením fungujícím jako rozšíření pracovního prostoru v nákladním prostoru stroje. Jednalo se o devátou misi se Spacelabem na palubě, nejednalo se o jediný modul, ale o různé typy laboratoří přizpůsobených zadáním misí.

Srážka Progressu s Mirem

Srážka zásobovací lodi Progress s kosmickou stanicí Mir se stala 25. 6. 1997. Důsledkem této kolize bylo mimo jiné i vážné poškození solárních panelů Miru a modulu Spektr. To vše nastalo poté, kdy probíhal experiment s již vyloženou zásobovací lodí, který měl zjistit, zda lze dokovat lodí s levnějším způsobem připojení. Nešlo to.

STS-4 Columbia

Čtvrtá mise amerického raketoplánu se uskutečnila 27. 6. 1982. Výprava STS-4 byla uskutečněna, jako ostatně všechny předchozí, raketoplánem Columbia a jednalo se o poslední zkušební misi pouze se dvěma členy posádky. Raketoplán se vrátil na Zemi po týdenním letu, 4. 7. 1882, na místě přistání se pak konaly oslavy amerického státního svátku za přítomnosti prezidenta Ronalda Reagana.