Výročí na červenec 22

Na svůj 23. let na oběžnou dráhu se americký raketoplán Columbia vypravil 1. 7. 1997. Hlavním cílem mise byly práce uvnitř druhého evropského modulu Spacelab, zejména experimenty s mikrogravitací a zkoumání vlastností různých materiálů. Jednalo se o druhou výpravu této laboratoře, ta první, v dubnu téhož roku byla ale pro poruchy předčasně ukončena.  Přistání proběhlo 17. 7. 1997.

Start raketoplánu Columbia

Magion 5

Dne 2. 7. 2002 byla přijata poslední data z české družice Magion 5. Sonda byla vypuštěna 29. 8. 1996 nosnou raketou Molnija společně se sondou Interbol-2 (na obrázku v popředí). Jedná se o zatím poslední českou, potažmo československou družici tohoto typu, zaměřeného jak již napovídá název na výzkum magnetosféry a ionosféry. Po umístění Magionu 56 na oběžné dráze se nepodařilo navázat spojení, to bylo zprovozněno až po dlouhých dvaceti měsících. Magion dodal informace o teplotách elektronů  a složení iontů nad nízkou oběžnou dráhou.

Interbol 2 (v popředí) a Magion 5 (v pozadí)

Explorer 68

Americká sonda Explorer 68 (SAMPEX) byla vypuštěna 3. 7. 1992. Jedná se o zařízení určené pro výzkum iontů, protonů a neutronů, také se zabývá vlivem slunečních cyklů na magnetosféru. Družice, jejíž životnost byla plánována na tři roky je dosud aktivní!

Explorer 68

Mars Pathfinder

Celých 21 let od přistání sond Viking čekal Mars na nového návštěvníka. Dočkal se 4. 7. 1997, když na jeho povrchu přistála americká sonda Mars Pathfinder doplněná vozítkem Sojourner. Vozítko vyjelo z přistávací platformy o dva dny později. Cesta započala 4. 12. 1996, měsíc po startu mise Mars Global Surveyor, která se mimo jiné starala o zprostředkování signálu z Rudé planety. Sonda poslala na Zemi přes 16 000 snímků, bylo zjištěno, že planeta prožívala i teplejší a vlhčí období a tím se potvrdilo, že v některých érách byla na Marsu tekutá voda. Sonda i vozítko několikanásobně překonaly svou životnost.

Sojourner odjíždí od Pathfinderu

Ariane

Raketa ESA Ariane 5-AR512 vynesla 5. 7. 2002 sondy Stellat 5 a japonský N-Star c. V případě francouzského Stellatu 5 se jednalo o družici pro přenos širokopásmového internetu, japonská družice byla geostacionárním komunikačním satelitem.

Družice Stellat

Na den přesně o deset let později, 5. 7. 2012 odstartovala raketa Araiane 5-AR563. Na její palubě byla  sonda Meteosat-10, meteorologická družice, která je dodnes aktivní. Tyto družice jsou zařízeními sloužícími k předpovědi počasí, jejich nová generace slouží i ke studiu klimatu.

Družice Meteosat

Giotto

Dne 10. 7. 1992 prolétla sondy Giotto necelých 200 km nad povrchem komety 26P/Grigg – Skjellerup. Sonda odstartovala 2. 7. 1985 a jejím hlavním cílem byl výzkum Halleyovy komety. Poté, co byl primární cíl splněn, byla na několik let hibernována a teprve dva roky před příletem ke kometě 26P/Grigg – Skjellerup reaktivována. Pro ochranu před kometárním prachem byla vybavena speciálním mnohovrstevným štítem. Konec mise nastal 23. 7. 1997 sonda byla navedena na heliocentrickou dráhu.

Sonda Giotto s kometou

Sojuz TMA-05M

Kosmická loď Sojuz TMA-05M agentury Roskosmos odstartovala 15. 7. 2012 na misi k ISS, jednalo se o expedici č. 32. Na palubě byla mezinárodní posádka tvořená občanem Ruské federace Malenčenkem, Američankou Williamsovou a Japoncem Hošidou. Tatáž posádka se vrátila po pobytu na stanici na Zemi 18. 11. 2012.

Start rakety Sojuz

Explorer 35

Sonda NASA Explorer 35 byla vypuštěna k Měsíci 19. 7. 1967, po třech dnech letu byla 22. 7. navedena na oběžnou dráhu kolem naší oběžnice. Cílem Exploreru 35 byl výzkum magnetických a gravitačních polí v měsíčním okolí. Činnost sondy byla ukončena 24. 6. 1973.

Příprava sondy Explorer

M. A. Faríz

Třetí kosmický let k sovětské vesmírné stanici Mir vykonala kosmická loď Sojuz TM-3 dne 22. 7. 1987. Na jeho palubě byl i první syrský kosmonaut M. A. Faríz, další Syřan se dostal do Vesmíru v roce 2021. Kosmická loď se vrátila na Zemi 29. 12. 1987, v posádce byl při návratu i kosmonaut Anatolij Levčenko, potenciální pilot raketoplánu Buran.

Posádka Sojuzu TM-3

Veněra 8

Start sondy Veněra 8 proběhl 27. 3. 1972, na orbitu byla vynesena silnou raketou Molnija M. Sonda přistála na povrchu Venuše 22. 7. 1972, provedla fotometrická měření a odeslala údaje o složení povrchu planety. Vysílání z Venuše trvalo 50 minut, potvrdila se data týkající se tlaku a teploty v místě přistání, ověřily se údaje sondy Veněra 7.

Veněra 8 na Venuší

Sally Ride

Již deset let uplyne 23. 7. od smrti první americké astronautky a fyzičky Sally Rideové. Do vesmíru se dostala hned dvakrát, poprvé v roce 1983 při misi STS-7 a o rok později při letu STS-41G. Obě byly realizovány raketoplánem Challenger. Po ukončení letů byla profesorkou na universitě a účastnila se i vyšetřování havárií raketoplánů Challenger a Columbia. Byla první známou osobou LGBT která se vypravila do Vesmíru.

Sally Ride

Sojuz TM-15

V ranních hodinách místního času odstartovala 27. 7. 1992 kosmická loď  Sojuz TM-15. Jednalo se o 15 let ke kosmické stanici Mir. Členem posádky byl i francouzský kosmonaut M. Tognini, ten i navzdory zdravotním potížím na stanici uskutečnil devět vědeckých experimentů s kapalinami či rostlinami.

Sojuz TM-15 u stanice MIR

Sojuz MS 05

Dne 28. 7. 2017 dopravila kosmická loď Sojuz MS 05 k ISS trojici astronautů, ruského, amerického a italského. Jednalo se o Expedici 52, Sojuz kotvil u stanice jako záchranný člun, se stejnou posádkou se vrátil koncem roku na Zemi.

Posádka lodi Sojuz MS 05

Saljut 6

Každá kosmická stanice se jednou přežije a tak 29. 7. 1982 nadešel čas Salutu 6. Saljut 6 byl vypuštěn v roce 1977 a vystřídalo se u něj 31 kosmických lodí, mimo jiné i Sojuz 28 s prvním a posledním československým kosmonautem Vladimírem Remkem. U lodi také dokovalo celkem 12 zásobovacích lodí typu Progress. Po ukončení aktivní činnosti byla stanice navedena do atmosféry kde shořela spolu s tělesem Kosmos 1276, což nebylo nic menšího než experimentální kosmická loď TKS.

Saljut 6

STS 46 Atlantis

V posádce mise STS 46 raketoplánu Atlantis byli kromě občanů USA také dva astronauti z Itálie a ze Švýcarska. Hlavním úkolem mise bylo vypuštění evropské kosmické družice EURECA, a vlečného satelitu TSS. Ten byl tažen za raketoplánem na lanku, nepodařilo se jej však vypustit do plánované vzdálenosti 20 km. Zařízení bylo nakonec staženo a přepraveno zpět na Zemi.

TSS

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.