Astrosloupek – říjen 2022

Konec letního času. Částečné zatmění Slunce. Orionidy. Sledujeme Galaxii v Trojúhelníku. Meteor roku 1922. Výročí tvůrce katalogu. Americký výzkum Venuše.

Největším astronomickým zážitkem letošního října bezpochyby bude částečné zatmění Slunce. Bude však výtečně pozorovatelná většina planet, meteorický roj Orionid a velké množství objektů podzimní oblohy, z nichž se dnes zaměříme na galaxii v Trojúhelníku.

      Fotografie částečného zatmění Slunce pořízená na teplické hvězdárně 20. 3. 2015

Slunce v říjnu

Východy a západy Slunce v průběhu října:

1.10.  východ 7:00, západ 18:39
15.10. východ 7:22, západ 18:09
31.10. východ 6:48, západ 16:39
   Dne 30. 10. 2022 skončí letní čas. Ve 3:00 SELČ posuneme hodiny na 2:00 SEČ. (zdroj: Petr Švancara / Česká ilustrační fotografie / Profimedia)

Částečné zatmění Slunce

V úterý 25. 10. 2022 bude možné pozorovat z našeho území částečné zatmění Slunce.

Průběh zatmění Slunce 25. října 2022 v Praze, autor: Filip Šára, zdroj: webový článek: Od padajících hvězd po zatmění Slunce. Rok 2022 slibuje působivá nebeská představení

Minulý rok se nám částečné zatmění Slunce po většinu času utápělo v mracích, tak snad letos budeme mít více štěstí. Přechod Měsíce přes sluneční disk bude probíhat 25. 10. od 11:18 do 13:17, přičemž maximum, celých 42 % připadne na 12:18. Toto zatmění nebude možné pozorovat nikde na Zemi jako úplné, nejvyšší zakrytí proběhne v Rusku na Sibiři, tam Měsíc zakryje 86 % Slunce. Na naší hvězdárně bude probíhat mimořádné pozorování pro veřejnost, které si rozhodně nenechte ujít, neboť další, opět částečné zatmění Slunce, nastane až 29. 3. 2025. Úkaz bude z našeho území pozorovatelný v celém svém průběhu.

Mimořádné pozorování zatmění Slunce bývá na teplické hvězdárně hojně navštěvováno (březen 2015), autor: Radim Neuvirt

Pozorování Měsíce

3. 10. – 02:14 první čtvrť
4. 10. – Měsíc v přízemí (369 325 km)
9. 10. – 22:55 úplněk
17. 10. – 12:19 Měsíc v odzemí (404 328 km)      
17. 10. – 19:15 poslední čtvrť
25. 10. – 12:48 nov

Výrazná konjunkce Jupiteru s Měsícem nastane 8. 10. po 21. hodině na jihovýchodě. Jupiter spatříme necelé 3° severně nad Měsícem, který se bude nacházet jeden den před úplňkem.

Konjunkce Jupiteru s Měsícem, zdroj: program Stellarium

Viditelnost planet

Planetu Merkur budeme moci pozorovat každé ráno nad východním obzorem, 8. 10. se ocitne v největší západní elongaci, tudíž se na obloze objeví více než hodinu před východem Slunce.  

Venuši nespatříme v říjnu vůbec, dne 22. 10. nastane její horní konjunkce se Sluncem, bude tedy nejdále od Země.

Horní konjunkce Venuše se Sluncem, autor: Jan Veselý, zdroj: Eso.org, webový článek z 3. 8. 2003 Jak dochází k přechodu Venuše přes Slunce

Mars spatříme na obloze kromě večera po většinu noci, Jupiter po celou noc s výjimkou rána a Saturn budeme moci pozorovat jenom v první polovině noci. Ledoví obři Uran a Neptun budou vidět po celou noc, Neptun však již před ránem zapadne. Tyto planety jsou ovšem nejlépe pozorovatelné dalekohledem, vhodné je k jejich spatření navštívit hvězdárnu.

Orionidy

Širší veřejnosti je nejspíše nejznámější Halleyova kometa. Jedná se o krátkoperiodickou kometu, která se k Zemi přiblíží vždy jednou za 75 až 76 let. Na své dráze za sebou zanechává částice prachu, které jsou zdrojem meteorického roje zvaného Orionidy. Maximum tohoto roje budeme moci sledovat v noci z pátku na sobotu 21. – 22. 10. Měsíc bude před novem, takže nás jistě nebude rušit, přeci jen je však nutno roj sledovat dále od světelného znečištění. Za to můžeme být odměněni až několika desítkami meteorů za hodinu. Radiant, tedy místo vstupu meteorického roje do naší atmosféry, leží mezi souhvězdími Orionu a Blíženců.

Radiant meteorického roje Orionidy, autor: Sylvie Gorková, zdroj: Hvězdárna Valašské Meziříčí, webový článek z 16. 10. 2015, Orionidy v roce 2015

Říjnová obloha

Na letošní říjnové obloze se zaměříme na souhvězdí Trojúhelníku. Nalezneme jej při troše dobré vůle jižně od Andromedy, mezi souhvězdími Ryb, Berana a Persea.

Umístění souhvězdí trojúhelníku na obloze, zdroj: webový průvodce hvězdou oblohou, souhvězdí Trojúhelníku

Jedná se o méně výrazné souhvězdí pojmenované podle tří jasnějších hvězd, tvořících takřka rovnoramenný trojúhelník. Všechny tři hvězdy tvořící souhvězdí jsou zároveň i dvojhvězdami. Beta i gama jsou navíc obklopeny diskem tvořeným prachem a plynem, dosahujícím vzdálenosti až 80 AU od mateřské hvězdy. Pro nás pozemšťany je zajímavá Delta Trianguli, která je spektroskopickou dvojhvězdou. Spektroskopická dvojhvězda je taková, jejíž hvězdy jsou velmi blízko u sebe a nedají se pomocí dalekohledů rozlišit. Rozpoznat je můžeme pouze posunem čar v jejich spektrech. Tyto dvě konkrétní hvězdy, přibližně o velikosti Slunce, obíhají kolem společného těžiště zhruba jednou za deset pozemských dní. Jedná se také o nám poměrně blízkou dvojhvězdu, vzdálenou od Slunce 35 světelných let.

Umístění galaxie v Trojúhelníku na obloze, zdroj: program Stellarium

V tomto souhvězdí také nalezneme Messier 33, neboli galaxii v Trojúhelníku. Jedná se o spirální galaxii, čelně natočenou k Zemi, takže se jedná o vděčný objekt pro astrofotografii. M33 patří do Místní skupiny galaxií, její průměr je přibližně 75 tisíc světelných let oproti Mléčné dráze s průměrem 100 tisíc světelných let je tedy menší. Od Mléčné dráhy je vzdálena 3 milióny světelných let. V menších amatérských dalekohledech ji pozorujeme jako velmi slabý objekt, spirální ramena spatříme až většími dalekohledy.

Messier 33 neboli galaxie v Trojúhelníku, autor: Alexander Meleg, zdroj: Wikipedia

Psalo se před sto lety

Říše hvězd, říjen 1922. Autor: Jan Vratislav Želízko, geolog a spisovatel, 1874 – 1938 

Meteor ze dne 22. září 1922.

V pátek 22. září kolem půl sedmé hodiny večer spatřil jsem na jasném jižním nebi za Volyni intensivně žlutě zářící meteor, letící od západu k východu. V malém okamžiku roztrhl se na tři kusy, které řítíce se k zemi, rázem zhasly. Celý výjev, trvající jen několik vteřin, dál se úplně tiše, takže jsem se domníval, že asi nevzbudil pozornost obecenstva. Přes to však zmíniv se o výskytu meteoru, jehož pád jsem náhodou pozoroval, podotkl jsem v Národních Listech a Národní Politice 26. září, že by bylo zajímavo zvěděti, zdali ještě někde byl pád meteoru pozorován.

A skutečně první přihlásil se pan dr. V. Smetana, dlící toho dne v Rakovníku. Šel právě domů a krátce po ¼ 7 zahlédl na jižním nebi jasně zářící meteor. Bylo ještě dosti světlo a poměrně málo hvězd…

…Čtvrtou zprávu zaslal mi pan F. Žahourek, odborný učitel v Poličce, jehož choť procházela se asi

 v ¼ 7 hod. večer s dvěma dětmi za městem, když tu najednou na obloze zazářil meteor, letící od jihu k západu, který za chvilku se rozdělil na tři kusy, jež ztratily se dřivé než dostihly obzoru…

…  Z uvedených zpráv vysvítá, že meteor mnou spatřený 22. září za Volyní pozorován byl od severního konce Čech od Podmokel přes Rakovník-Plzeň-Rokycany až k jižnímu konci za Prachaticemi. Že také ve východních Čechách neušel pozornosti, svědčí zpráva z Poličky. Doba pádu souhlasí celkem všude, za to směr letu je místy odlišně uveden, což vyplývá nejspíše asi z chybné orientace pozorovatelů…

Ukázka zákresu bolidu z 12. 9. 1923, autor: Josef Chlachula, zdroj: webový článek z 13. 9. 2016 Výpočet dráhy meteoru

O sto let později zaznamenáváme dráhy meteorů často fotograficky, velmi tomu napomáhá i četnost různých hlídacích kamer. Již od roku 1944 se využívají meteorické radary. Ovšem i amatéři mohou pozorovat a zaznamenávat s patřičným vybavením meteory, sice fotograficky, ať již digitálně či na klasický film, popřípadě na videozáznam. Při pozorování jasného bolidu bez vybavení, je dobré zaznamenat čas úkazu, jeho délku, jasnost (podle jasnosti okolních hvězd), barvu a zaznamenat směr letu do mapky.

Osobnost měsíce

Lewis Boss (26. 10. 1846 – 5. 10. 1912)

Lewis Boss, autor: neznámý, zdroj: Wikipedia

Od úmrtí amerického astronoma Lewise Bosse, autora Předběžného celkového katalogu, uplyne 5. října 110 let. Boss se narodil v roce 1846 a po studiích se účastnil průzkumu hranic mezi USA a Kanadou jakožto asistent astronoma.  

V roce 1876 se stal ředitelem Dudleyovy observatoře v Schenectady, stát New York.

O šest let později, roku 1882 vedl expedici do Chile, jejímž cílem bylo pozorování přechodu Venuše přes sluneční disk. Kromě katalogizace kometárních drah se věnoval tvorbě katalogu hvězd. V roce 1910 publikoval své zásadní dílo: Předběžný obecný katalog 3188 hvězd pro epochu 1900. Po jeho smrti v díle pokračoval jeho syn Benjamin Boss, který jej završil v roce 1936 vydáním Boss General Catalogue. Tento katalog obsahuje 33 342 hvězd jasnějších než je sedmá magnituda.          

Výročí kosmonautiky

Dne 8. 10. uplyne třicet let od zániku americké sondy Pioneer 12 v atmosféře Venuše. Tato sonda, označovaná také Pioneer Venus-1 či Pioneer Venus Orbiter navázala na úspěšné mise Pioneer 10 a 11, které měly za cíl opustit Sluneční soustavu. Pioneer 12 byl vypuštěn 20. 5. 1978 a k Venuši se přiblížil 5. 12. 1978.

Sonda Pioneer 12 nad atmosférou Venuše v představách umělce, autor: NASA, zdroj: webový článek z 6. 6. 2016, Výzkum Venuše – 5. díl 

 Multifunkční sonda měla za úkol zkoumat oblaka planety, proudění její atmosféry, zkoumat magnetosféru Venuše a vlastnosti slunečního větru v blízkosti planety. Sonda byla vybavena radarem pro mapování Venušina povrchu. Její data doplnila snímky pozdější sondy Magellan. Ve stejné době byla k Venuši vyslána i sonda Pioneer 13, sesterské těleso vybavené navíc i čtyřmi přistávacími pouzdry.

Mapa povrchu Venuše pořízená sondou Pioneer 12, autor: NASA-Ames/USGS/MIT, zdroj: webový článek z 6. 6. 2016, Výzkum Venuše – 5. díl 

Zdroje:

Hvězdářský kalendář 2022

Hvězdářská ročenka 2022

Stellarium

https://fyzmatik.pise.cz/692-meteory-dnesni-noci-orionidy.html

https://www.lib.cas.cz/space.40/1978/051A.HTM

https://en-m-wikipedia-org.translate.goog/wiki/Lewis_Boss

https://cs.wikipedia.org/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Troj%C3%BAheln%C3%ADku

https://www.hvezdarna-fp.cz/archiv-RH/RH-1922-08.pdf

https://www.astro.cz/clanky/osobnosti/vladimir-guth-vypocet-drahy-meteoru.html

Příspěvek byl publikován v rubrice Astrosloupky se štítky a jeho autorem je Radim Neuvirt. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.