Zářijová výročí

Dne 2. 9. 1971 odstartovala sovětská sonda Luna 18 k Měsíci, 7. 9. se ocitla na jeho oběžné dráze a 11. 9. dopadla tvrdě na měsíční povrch. Cílem mise byl odběr lunárních vzorků pomocí vrtáku a jejich odeslání zpět na Zemi, vzhledem k členitému terénu mezi moří Hojnosti a Krizí se přistání nezdařilo.

Luna 18

V pátek 10. 9. tomu bude 40 let od  zániku první československé družice  Magion 1v roce 1981 ve vrchních vrstvách atmosféry. Sonda  odstartovala  24. 10. 1978 ze sovětského v Arktidě umístěného kosmodromu Pleseck, pomocí nosné rakety Kosmos 3M. Hlavním úkolem družice byl výzkum magnetického pole, ionosféry a plazmatu v blízkosti naší planety. Tato družice měla až do poloviny 90. let minulého století celkem pět stejnojmenných následovníků.

Magion 1

Pro raketoplán Discovery byl start 12. 9. 1991 mise STS-48 13. letem tohoto stroje. Hlavním cílem bylo vypuštění družice UARS, zaměřené na studium horních vrstev zemské atmosféry, především ozonové vrstvy. Ačkoliv životnost satelitu byla plánována na tři roky, ukončil činnost až v roce 2005, po 14 letech. V roce 2010 musela ISS učinit úhybný manévr kvůli možné srážce, UARS shořel v atmosféře o rok později, předpokládá se dopad některých částí do Pacifiku. Raketoplán Discovery se po vypuštění satelitu vrátil na zemi 18. 9. 1991.

STS-48

Modifikovaná kosmická zásobovací loď Progress-M SO-1  odstartovala 14. 9. 2001 a vynesla modul Pirs k ISS.  Ten byl připojen 16. 9. k již funkční části stanice zvané Zarja a vytvořil tak jednak přechodovou kabinu pro vstupy do volného prostoru, zároveň dokovací zařízení pro kosmické lodě typu Sojuz a Progress. V roce 2021 byl nahrazen modernějším modulem Nauka a po odpojení shořel v atmosféře. Jednalo se o první vyřazený komponent Mezinárodní kosmické stanice.

Pirs

V noci 21. 9. 2011 odstartovala z kosmodromu Kourou ve Fracouzské Guyaně raketa Ariane 5 – AR561. Jejím cílem bylo umístit na oběžnou dráhou sondy Arabsat 5C a SES-2.

Arabsat 5C

Když sonda Deep Space 1 prolétala 22. 9. 2001 kolem komety 19P/Borrelly, měla za sebou již téměř tři roky letu. Startovala 24. 10. 1998 z Mysu Canaveral a jejím hlavním úkolem byl test iontového motoru. Po počátečních potížích se jej podařilo nastartovat a Deep Space 1 se mohla přiblížit k planetce 9969 Braille. Přiblížení ke kometě pak byl dodatečnou misí sondy, která se k jádru přiblížila  na vzdálenost 2200 km a poslala na Zemi 52 fotografií.

Deep Space 1

Po neúspěchu Luny 18 odstartovala 28. 9. 1971 k Měsíci sonda Luna 19. Nejednalo se však o přistávací těleso, ale o orbitální družici. Nad měsíční povrch se dostala 3. 10. 1971 a po korekcích dráhy jej obíhala ve výšce 150 km. Jejím cílem byl výzkum gravitace a magnetismu, také však záchyt mikrometeoritů. Odmlčela se přesně po roce, 3. 10. 1972.

Luna 19

Start první čínské orbitální stanice Tchien-kung 1 (Nebeský palác) proběhl 29. 9. 2011. Kolem Země obíhal do 2. dubna 2018, kdy se nekontrolovaně zřítil do oceánu. V počátku tohoto období se k němu připojily tři kosmické lodi Šen-čou. Stanice byla od roku 2016 neobyvatelná, poté co s ní vedení čínských kosmických letů ztratilo kontrolu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Kosmonautika se štítky a jeho autorem je Radim Neuvirt. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *