Dovolujeme si vás pozvat na přednášku Dušana Majera; popularizátora kosmonautiky a šéfredaktora Kosmonautix.cz; o návratu člověka na Měsíc.
Plakát můžete stáhnout (odkaz), vytisknout a dát na nástěnku.
Krušnohorská astronomická společnost
Vás zve na tradiční
Termín: 12. – 14. května 2023
Místo konání: Penzion Na Perličku (odkaz, mapa)
Cena ubytování je 640,- Kč/na osobu a noc se snídaní. Navíc se bude hradit organizační poplatek 100 Kč/osoba. Stravování v místě, hradí si účastníci individuálně. Závaznou účast prosím potvrďte do 12.2. 2023 na mailovou adresu: Jiri.Harrandt@seznam.cz nebo přes telefon na č. 605969498 (stačí SMS), dále je třeba pokud jste se již nedohodli s Vláďou Mazancem zaslat do 12. 2. 2023 zálohu na dvě noci, a to 640,- Kč, na účet KrHAS č. ú.: 1429591004/2700.
Celý příspěvekV závěrečné části našeho cyklu se podíváme na několik zajímavostí ohledně výpočtu Velikonoc.
Podle definice je jednoduchá úvaha, že nejdříve nastanou Velikonoce, pokud první jarní úplněk padne na sobotu 21. března. Pak bude Velikonoční neděle 22. 3. Nastane to však někdy?
Celý příspěvekVálky o rakouské dědictví (1740 – 1748), kdy Marie Terezie nebyla pro mnohé okolní vladaře přijatelnou dědičkou, klimaticky probíhaly převážně v období studeného sedmiletého období (1739 – 1745). František Ledecký, který se stal 10. 2. 1742 děkanem píseckým, k témuž roku poznamenal: „Po odtáhnutí rakouského vojska drželi se Francouzové zpočátku tiše, pak se stávali vždy nevázanější a v kruté zimě vyháněli lidi z příbytků, aby se sami hříti mohli. Zmíraloť jich mrazem a nemocemi tolik, že denně 4 i 5 vozů mrtvol z města vyváželi a do jam u kostela nejsv. Trojice je házeli.“
Celý příspěvekV předchozí části jsme pomocí algoritmu Dionysia Exigua spočítali jakási data Velikonoc, která ovšem nesouvisela s těmi, co jsou v kalendáři a navíc neděle nepřipadaly na neděle. V této části si povíme proč a ukážeme si výpočet vedoucí ke správnému výsledku
Celý příspěvekV první části jsme si uvedli historické okolnosti kolem Velikonoc a nastínili příčiny obtíží s určením jejich data. Také jsme si představili Dionysia Exigua, který popsal algoritmus pro výpočet Velikonoc, který se stal určujícím pro rané křesťanství. Nyní se podíváme na jeho metodu výpočtu. Na začátek jen připomenu rozhodnutí Nikajského koncilu „Velikonoční neděle je první nedělí po prvním jarním úplňku“.
Celý příspěvekZe Zbraslavské kroniky bylo z roku 1328 vypsáno: „Vzápětí za zatměním (konec března) následuje nepřetržitě po čtyři týdny velmi silný vítr.“ Ten rok byla čtyři zatmění: dvě sluneční, dvě měsíční. Z našeho území bylo viditelné pouze jedno: částečné zatmění Měsíce, které proběhlo 26. 2. 1328, tedy koncem února.
Celý příspěvekOtázka, která vyvstává vždy na začátku roku a ti, kteří už mají kalendář či diář, listují, aby ji zodpověděli. Samozřejmě dnes díky počítačům a telefonům zjistíme víc než jen příští rok a můžeme si najít datum Velikonoc libovolného roku. V této sérii článků se podíváme na datum Velikonoc zeširoka a pokud možno i od začátku.
Celý příspěvekDatum jednání bylo stanoveno symbolicky, jelikož právě v tento den místopředseda spolu s předsedou spolku oslavili společné životní jubileum 110 let. (vizte foto)
Celý příspěvekToto je jedna z nejznámějších pranostik; každý ji určitě někdy slyšel, málokdo však ví, co znamená. Svátek svaté Lucie připadá na 13. prosince, v našich končinách není zas tak výrazný, ale třeba ve Skandinávii je tomu naopak. Tam probíhají velké oslavy spojené se zpěvem koled a nošením koruny ze svící.
Celý příspěvek